V Mussoliniho životě je tíživé tajemství, o němž oficiální dějiny nemluví: žena Ida Dalserová a dítě Benito Albino – zplozené, přiznané a poté neuznané. Ida se krátce setkala s Mussolinim v Trentu a byla jím okouzlena. Věřila jemu i jeho ideálům. Prodala veškerý svůj majetek, aby mu pomohla financovat Popolo d´Italia, předchůdce budoucí fašistické strany... Po vypuknutí války Benito Mussolini narukoval a zmizel ze života mladé matky, jež s hrůzou zjišťuje, že je již ženatý s jinou ženou. Ida zahajuje nekončící boj o uznání legitimity manželského svazku i nejstaršího Mussoliniho syna.

Cannes 2009: Hlavní soutěž

Marco Bellocchio se ve snímku Zvítězit věnuje stále ještě nevyjasněnému osudu Idy Dalserové (nar. 20.8.1880 – zem. 3.12.1937), údajně první Mussoliniho ženy a matky jeho nejstaršího syna. V první části sleduje na pozadí bouřlivých politických událostí okolo první světové války milostné vzplanutí půvabné majitelky krejčovského salonu a nadějného socialistického politika Benita Mussoliniho (1883-1945). Ve druhé pak ženin marný boj za uznání legitimity manželského svazku a Mussoliniho syna Benita Albina (1915-1942). Ženatý politik, který se ze socialisty stal fašistou a který obratně budoval svou kariéru až na vrchol, kdy se prohlásil za Duceho (vůdce), se od určité doby k Dalserové neznal. Zjevně na jeho popud žena skončila v blázinci, odkud se marně snažila domoci se spravedlnosti. Kdyby totiž vyšel najevo jeho sňatek s ní (o němž existují jen indicie), hrozilo by mu obvinění z bigamie. Obdobně se zachoval i k synovi, jenž byl vychováván v církevní škole a později byl zbaven jeho příjmení. – Bellocchio v téměř operně pojatém díle ozvláštňuje děj formálními filmovými postupy, připomínajícími klasické sovětské filmy (četné využití archivních materiálů, velkých mezititulků, prolínaček či střihové skladby). Ve druhé části se Mussolini objevuje už jen v archivních záběrech, zatímco jeho představitel z mládí Filippo Timi hraje v závěru i jeho dospělého syna. Pozornost na sebe strhává Giovanna Mezzogiornoová jako zprvu smyslná a vášnivá žena, později jako neústupná, ale věčně prohrávající bojovnice proti mocenské mašinerii. Jedním z leitmotivů jsou její částé návštěvy kina, nejdříve s milencem, později se synkem. Dobové filmy se promítají dokonce i ve vojenském lazaretu či v psychiatrické léčebně (sekvence s Chaplinovým Kidem, v němž dojatá žena vidí paralelu s údělem svého dítěte). Vedle individuálního osudu jsou samozřejmě důležité i politické přesahy v rozmezí zhruba tří desetiletí. – Zajímavé téma oživil TV dokument Il segreto di Mussolini (2005, Mussoliniho tajemství; r. Fabrizio Laurenti, Gianfranco Norelli), jenž byl pro Bellocchia jedním z inspiračních zdrojů.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2010/9

Na počátku příběhu stojí okázalé gesto „neznaboha", člena socialistické strany Itálie, mladého Benita Mussoliniho. Během pěti minut dokáže svým soudruhům v katolické zemi, že Bůh neexistuje. Mussolini, muž nezměrných životních vizí, poživačné touhy po moci, silného charismatu a rychlého konce, soustředí pozornost širokého okolí. V historické fresce Marca Bellocchia (Pěsti v kapsách/I pugni in tasca, 1965, Dobré ráno, noci/Buongiorno, notte, 2003) sledujeme Mussoliniho cestu ke slávě a moci jako kolorit příběhu nešťastné, sžíravé a bezhlavé lásky.
Ida Dalserová, mladá, vzdělaná a půvabná italská kosmetička, se v bouřlivé předválečné době a politických vřavách socialistické strany setká s jejím nejmilitantnějším stoupencem - Benitem Mussolinim. Tehdejší novinář pokrokového listu Avanti s nadměrným sebevědomím a politickými ambicemi Idu oblouzní a několik měsíců spolu žijí. Družka revolucionáře podporuje, zbaví se majetku, vše investuje do Mussoliniho nového listu Il Popolo d'Italia a budoucnosti. Zanedlouho porodí dítě.
Klasik italské kinematografie Bellocchio inscenuje v dynamických, ornamentálních sekvencích sérii výjevů ze života ženy, kterou o život připravilo šílenství, láska a politické intriky. Autor vkládá do mozaiky archivních záběrů umně zkomponovaný scénosled událostí, které ženu z lidu neúprosně směřují do ústavu pro duševně choré, kde jiným vysvětluje, že je právoplatnou ženou Il Duceho, a sobě namlouvá, že je to zkouška oddanosti.
Šerosvitná ornamentální kamera, patetické herecké výkony a zručná střihová koláž záběrů dodávají příběhu na důrazu a interpunkci. Marco Bellocchio se příznačně vrací do nejcitlivější doby fašistické Itálie, aby ji odhalil z pozadí, pohledem ženy, kterou smetl stín monstra, velkého Vůdce.

Pavel Bednařík, 36.LFŠ 2010

Úředně svobodná Ida Dalserová je ve 20. letech minulého století stejně jako mnoho jiných Italek hluboce zamilovaná do Duceho, jen s tím rozdílem, že skutečně byla jeho dlouholetou družkou a matkou prvního syna. Budoucí italský premiér Benito Mussolini se ale obou v rozhodujícím okamžiku kariéry zřekl a nechal veškeré záznamy o spojení s nimi zlikvidovat. Inspirací pro snímek se stal dokument Tajemství Mussoliniho, jehož autoři vycházeli z nových materiálů a svědectví o Idě Dalserové. Bellocchio přetavil skutečný příběh do operně pojaté tragédie ženy, jež se pokouší dovolat svých práv a naplnit potřebu lásky. Hrdinka naráží na neotřesitelnou zeď fašistického aparátu vedoucí až k její internaci v ústavu pro mentálně postižené.
Febiofest 2010