Film vypráví příběh chlapce a dívky, kteří vniknou jedné letní noci do opuštěného komunistického vězení, kde se pomilují. Nad ránem zjistí, že v opuštěné budově nejsou sami. Dostali se zpět v čase do roku 1953. Následuje pokus o útěk, zadržení, vyšetřování a nesmyslné mučení nevinných s použitím elektřiny. Chlapci se podaří z vězení za dramatických okolností uniknout. Jeho dívka však zůstane uvězněná v minulosti, zatímco on se vrátí do roku 2008. Nikdo mu nechce rozumět, když se snaží vysvětlit, co se stalo. Nakonec se setká se svou dívkou – které je však už přes sedmdesát let. Námět vznikl během natáčení Příběhů železné opony v opuštěném vězení v Uherském Hradišti. Tamní vězení bylo patrně nejkrutější v tehdejším Československu, pověstné mučením elektrickým proudem a popravami, kterých tam bylo vykonáno nejvíc po Praze. Velitel věznice Ludvík Hlavačka se později stal velitelem celé československé pohraniční stráže a nařídil napustit železnou oponu elektřinou.

Dokumentarista slovenského původu Ján Novák debutuje v hrané tvorbě snímkem Klíček, v němž spojuje závažné politické téma s žánrem fantastického hororu. – Mladá dvojice Jakub a Dominika náhodou vstoupí do pusté budovy bývalé věznice v Uherském Hradišti. Pomilují se tu, avšak vzápětí zjistí, že se nemohou dostat ven. Náhle se ocitnou v realitě vězení počátku padesátých let a stanou se oba oběťmi brutálních metod velitele Felixe Koníčka a jeho vyšetřovatelů. Ti chtějí vědět, jak se ve vězení ocitli, avšak vůbec je přitom neposlouchají. Zatímco se mladík díky pomoci spoluvězňů nakonec vrátí zpět do současnosti, jeho dívka zůstane uvnitř. Jakub ji však pozná na ulici v pomatené staré ženě díky klíčku, pověšenému na krku, jejž Dominika na začátku našla na vězeňském dvoře. – Drsný, místy až drastický a zároveň psychicky depresivní snímek se drží běžných hororových klišé (bouřka, zneklidňující hudba a zvuky), jež kombinuje se syrovým realistickým obrazem i se stylizovanými rapidmontážemi dobových dokumentů. Tvůrci usilují o naléhavost svého sdělení, že není možné zapomínat na dávné křivdy a že současnost je stále spjata s minulostí. Zvolená forma a především její realizace však bohužel záslužný záměr ochuzují. Film, vycházející z historických faktů a opírající se o svědectví pamětníků, tak místy působí až amatérsky. V postavě velitele věznice je zpodoben neblahý vyšetřovatel StB Alois Grebeníček, který díky liknavosti justice unikl spravedlivému trestu. Jeho syn, bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček, dokonce vyhrožoval filmařům žalobou. Roli hrál Jan Přeučil, jehož otec byl odsouzen v procesu s Miladou Horákovou na doživotí.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2009/10