Film pojednává o nejznámějším vězni současnosti Jiřím Kajínkovi, jehož odsouzení na doživotí vyvolává dodnes velké pochybnosti. Kajínkův příběh není pouze příběhem člověka, ale i společnosti, ve které žijeme. Jde o dramatický portrét polistopadové doby, kdy totalitní praktiky mocných našly živnou půdu v organizovaném zločinu a kriminálním podsvětí. Není divu, že se brzy rozpoutal boj o moc a peníze, který zcela potlačil práva jednotlivců a nebere ohledy na nic a na nikoho. Film není obhajobou Jiřího Kajínka, ale snaží se filmovou řečí s patřičnou dávkou umělecké licence odkrýt praktiky podsvětí i způsob fungování soudního aparátu, to vše na pozadí vyšetřování první nájemné vraždy v Čechách.
Natáčení KAJÍNKA začne 17. července 2009 a v kinech se s napětím očekávaný film objeví v lednu 2010.

divácky vděčné téma života známého českého „mafiána“ 90. let Jiřího Kajínka, jehož uprchnu­tí z ostře střežené věznice na Mírově plnilo v roce 2000 titulní stránky novin a tvořilo hlavní náplň všech zpravodajských a publicistických pořadů.
Kriminální případ údajného prvního nájemného vraha v České republice je dodnes obestřen spous­tou nevyjasněných okolností, neustále se objevují nové důkazy a nepřestává se spekulovat o obno­vě trestního procesu. Mezi veřejností má Kajínek
buď hrdé zastánce nebo naprosté odpůrce. Film, na kterém se vystřídalo celkem šest scénáristů (fi­nální scénář napsal Marek Dobeš) a který měli pů­vodně režírovat Ivan Fíla nebo Filip Renč, je však Kajínkovým příběhem toliko inspirován. Cílem
tvůrců nebylo spolehlivě nacházet pravdivá fakta nebo odpovědi na otázky viny či neviny, nýbrž na­točit atraktivní akční podívanou z doby divokých porevolučních let s nejznámějším českým vězněm jakožto hlavním hrdinou. Režisér Petr Jákl ml.
našel věrohodného představitele Kajínka v ruské herecké hvězdě Konstantinu Lavroněnkovi, obsa­zovaném do vysoce kvalitních uměleckých filmů, jako zejména návrat (andrej zvjagincev, 2003), Mistr (Piotr Trzaskalski, 2005) – uvedeno na TFL – nebo Vyhoštění (andrej zvjagincev, 2007) – cena pro nejlepší herecký výkon na MFF v Cannes. snímek byl zároveň poslední filmovou rolí jiného vynikajícího herce – předčasně zesnu­lého Vladimíra Dlouhého.
Třinecké filmové léto 2010

Režijní debut Petra Jákla už svým konkrétním titulem Kajínek odkazuje k případu „nejslavnějšího českého vězně“, tedy k neuvěřitelně medializované kauze zločince Jiřího Kajínka, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu provedenou v květnu 1993. Režisér, který se na filmu podílel také jako spoluscenárista a spoluproducent, na téma důsledně aplikuje hollywoodskou mainstreamovou optiku, což ještě problematizuje otázku morální vhodnosti jednostranné filmařské manipulace s autentickým případem. Našel oporu ve scenáristovi Marku Dobešovi (který svůj zájem o americký typ vyprávění osvědčil už v hororu Choking Hazard) a v kameramanu F.A. Brabcovi. Filmový Kajínek je tak především „čestný kriminálník“, jenž odmítá porušit své zásady a křivě svědčit. Mafián Novotný, který na něj svedl vraždu svých nepohodlných kompliců, mu přitom slibuje nižší trest. To Kajínka v mravně zkorumpované porevoluční české společnosti mění v hrdinský vzor především v očích mladé advokátky Pokorové, která se o kauzu nejprve zajímá z osobních důvodů. Posléze ji Kajínkův případ strhne a mladá žena začne na vlastní pěst sbírat důkazy potřebné pro znovuotevření soudního procesu. Dostává se tak do konfliktu s Novotným, jehož kontakty sahají až k politickým špičkám. Hrdinčino snažení končí prohrou, i když pro diváka bezpečně odhaluje (pomyslnou) Kajínkovu nevinu. - Česká variace na „paranoidní“ thriller o osamělém jedinci, vedoucím marný boj se světem upadlých hodnot, kombinuje „detektivní“ pátrání s příběhem nespravedlivě obviněného muže, který se opakovaně pokouší uprchnout z vězení. Film nepracuje volně jen s dobovými reáliemi 90. let, ale i se samotným Kajínkovým případem, jehož fakta i chronologii podřizuje vlastním potřebám. Časově zahrnuje několik let a spojuje volnou příběhovou linkou protagonistův útěk z Valdic (září 1996), jeho zadržení po druhém útěku z Mírova (prosinec 2000) a zamítnutí žádosti o obnovení procesu (leden 2004). - S výjimkou protagonisty mají postavy, inspirované skutečnými osobami, změněná jména. „Reálný“ rámec doplňují v rámci žánrové hry fiktivní postavy hrdinčina milence Dočekala a mafiána Novotného. Smyšlené je ovšem i erotické pouto mezi hrdinou a sličnou advokátkou. – Autenticitu vyprávění zvyšuje obsazení, částečně mezinárodní (především ruský herec Konstantin Lavroněnko coby Kajínek). Film je věnován památce herce Vladimíra Dlouhého. – Na projektu pracoval původně jako scenárista Ivan Fíla, který měl snímek také režírovat. O autorství filmu nyní vede s producenty Kajínka soudní spor. – Hned po uvedení, spojeném s masivní kampaní, se snímek stal diváckým hitem.
–ap-, Filmový přehled 2010/9