Celovečerní film s plastelínovými postavičkami je prostým příběhem o korespondenčním přátelství dvou rozdílných lidí - Mary Dinkleové, boubelaté osamělé osmileté holčičky, která žije na předměstí Melbourne, a Maxe Horovitze, 44letého značně obézního židovského muže s Aspergerovým syndromem, který žije v chaotickém New Yorku. Zaznamenává Maryinu cestu od adolescence do dospělosti a Maxův přechod ze zralého do starého věku, vysvětluje pouto, které přetrvává víc než jen lepší a horší chvilky běžného přátelství. Mary a Max je dílo komické a současně hluboce dojímavé. Provádí nás po cestě, která zkoumá přátelství, autismus, taxidermii, psychiatrii, alkoholismus, jak na svět přicházejí děti, obezitu, kleptomanii, sexuální odchylky, důvěru, kopulující psy, náboženské rozdíly, agorafobii a mnoho dalších životních překvapení.(FILMFEST)

Režisér a výtvarník Adam Elliot (nar. 1972), který získal v roce 2004 Oscara za krátký animovaný film Harvie Krumpet (2003), se inspiroval v animovaném snímku Mary a Max svým dlouholetým přítelem, jenž (stejně jako plastelínový protagonista Max) bydlí v New Yorku a trpí Aspergerovým syndromem. – Mary je osmiletá Australanka s vášní pro čokoládu a televizní seriál Noblíci. Cítí se osamělá, v hlavě se jí rojí spousta otázek a ona nemá, koho se zeptat. Maminka Vera je kvůli své lásce k sherry většinou mimo a tatínek Noel se po práci věnuje pouze svému koníčku vycpavačství. Až jednou Mary na poště vytrhne list z telefonního seznamu města New York, vybere si z něj jméno čtyřiačtyřicetiletého Maxe Horowitze a napíše mu. Tak začne přátelství, jež s několika přestávkami vydrží do Maryiny dospělosti a Maxovy smrti. - Příběh dvou jedinců, z nichž každý je svým způsobem výjimečný, je vyprávěn prostřednictvím upřímných, zvídavých a hodně osobních dopisů, doplněných jakoby nezúčastněným komentářem. Divák se tak postupně seznamuje se způsobem myšlení a chování člověka s Aspergerovým syndromem, vyznačujícím se posunutým vnímáním a nekonvenčními reakcemi. – Mary, Max a ostatní postavy jsou vytvořeny z plastelíny. Australský svět je laděn do různých tónů hnědé, ten Maxův městský je zobrazen v bílých, šedých a černých odstínech, pro oba jsou charakteristické nápadně červené detaily (Maryina sponka ve vlasech, ústa maminky Very, Maxova bambule na černé jarmulce apod.). Adam Elliot, podobně jako Nick Park, klade velký důraz na bizarní autenticitu výtvarné stránky vyprávění. Ta má v tomto případě předobrazy v dobové realitě. Mary a Max je zábavný a zároveň dojemný a smutný (ale nikoliv sentimentální) film o překonávání životních úskalí a o přátelství jako terapii.
-kat-, Filmový přehled 2009/8