Scenáristka Bohumila Zelenková zpracovala dvě z povídek italského spisovatele Alberta Moravii. Tyto povídky výstižně charakterizují jak celou sbírku nazvanou Římské povídky, tak i televizní dramatickou tvorbu své doby.

První z nich se jmenuje Dopis – tragikomickým laděním vypráví drobný příběh dvou nezaměstnaných, kteří si na své každodenní makaróny a nezbytnou láhev bílého vína získávají prostředky na pomezí zákona. Ale vždy je to s jižanskou fantazií a dokonce tak trochu i z radostí ze hry. Svou roli tu sehraje také chytrý advokát a „umělecký předmět“ tak ošklivý, že je až milý.

Druhá povídka nese název Násilník. Hrdinou je mladý truhlář, který se vrací z vězení, kde si odseděl nějaký čas za ublížení na těle. On sám tvrdí, že bodl přítele Maria nešťastnou náhodou, matka však v něm vidí kriminálníka a mladší bratr zase neohroženého hrdinu. Přesvědčuje partu, že se před Luigim museli třást i všichni vězeňští dozorci. S tak hrdinskou reputací se ovšem člověk více než snadno dostane do maléru, zvlášť když jeho děvče neumělo na něho trpělivě čekat. Hrdina si přece musí hájit svou čest, v očích kamarádů jde o více než pouhou osobní věc!

Zdroj: Týdeník ČST 50/1980. str. 7