Vizionářský režisér Ukradených vánoc Tima Burtona uvádí velkolepé filmové dobrodružství vytvořené pomocí fázové animace, které vzniklo na motivy populární knihy Neila Gaimana. Koralína Jonesová (Dakota Fanning) se znuděně potlouká od ničeho k ničemu, dokud neobjevuje tajné dveře, za kterými se odehrává její vlastní život, ale v jiné, vylepšené podobě. Když však tenhle zdánlivě dokonalý svět začne hrozit nebezpečím a její noví rodiče - včetně nové matky (Teri Hatcher) – se ji snaží polapit navždy, Koralína musí využít všechen svůj důvtip, rozhodnost a odvahu, aby z nebezpečného světa unikla a zachránila svou skutečnou rodinu.
Distributor DVD

Dobrodružství, které slovy nepopíšete.
Dva báječní muži s nekonečnou fantazií a třetí rozměr. Kombinace těchto faktorů stvořila temnou pohádku Koralína a svět za tajnými dveřmi. Dobrodružný příběh, který vzdáleně připomíná Alenčinu výpravu do světa za zrcadlem, se zrodil v hlavě Neila Gaimana, jednoho z nejlepších autorů fantasy současnosti. V jiné hlavě, která patřila tvůrci slavné Předvánoční noční můry Henrymu Selickovi, se zase vylíhnul nápad na jeho filmové zpracování. A ne ledajaké. Poprvé v historii kinematografie Selick zkombinoval metodu tradiční stop-motion animace a stereoskopického 3-D. Vznikl nikoliv pouhý film, ale zážitek, který lze jen velmi obtížně popsat slovy.
Jedenáctiletá Koralína Jonesová je zvědavé a neposedné děvče s rašící pubertou. O to bolestněji na ni doléhá, že se z města tepajícího životem odstěhovala do barabizny kdesi v „pustoprázdnu“, kde na ni rodiče permanentně nemají čas a jediným vrstevníkem je kluk jménem Wybie, z něhož se vyklubal velmi otravný protiva. Možnost povyražení nelze očekávat ani od Koralíniných nových sousedů, jimiž jsou dvě vysloužilé herečky a bývalý ruský cirkusák pan Bobinsky. Asi by se brzy ukousala nudou, kdyby v jedné z místností Koralína neobjevila tajné dveře. Za nimi čeká překvapení. Alternativní svět, který je na první pohled velmi podobný tomu reálnému, ale už na druhý úplně jiný – lepší. Její alternativní rodiče se jí věnují, alternativní Wybie není ani trošku otravný a ze sousedů se vyklubali nejzábavnější lidé pod sluncem. Koralínu dokonce napadne, jestli by jí v téhle dokonalejší verzi existence nebylo lépe. Nebylo, což se jí neustále snaží naznačovat mluvící kocour. Když ho konečně poslechne, je už pozdě. Útěk z „dokonalého světa“ do neutěšené reality nebude pro jedenáctiletou holku vůbec jednoduchý.
V Koralínině příběhu lze nalézt zřetelnou českou stopu, protože Gaiman ji psal mimo jiné pod vlivem svého oblíbeného režiséra Jana Švankmajera a jeho filmu Něco z Alenky. Henry Selick se zase možná inspiroval ve velmi originálním řešení vizuální stránky příběhu. V době zaplavené počítačově generovanými animáči si vybral pracný postup ze staré školy a 3-D zpracováním mu dodal unikátní a nepopsatelný rozměr.

Coralina se přestěhuje do nového domu. Táta nemá čas a tak jí poradí aby prozkoumala nový dům a okolí. Jako každé dítě se do toho pustí se vší parádou. Počítá různé věci a vše zkoumá. Po sléze Coralina nalézá dveře které vedou do tajemného pokoje, který je úplně stejný jako ten její. Stejný je, ale ne úplně. Malá Coralina se pouští do nového dobrodružství. Tedy zajímavé dobrodužství je to pouze pro ni, protože dospělí to vidí jako noční můru.

Film kombinuje klasickou animovanou pohádku s hororem což slibuje velmi zajímavou podívanou.

K oblíbenosti může také přispět, že film je natočený z podkladu knihy spisovatele Neila Gaimana.

Dětská knížka Koralina britského spisovatele žijícího v USA Neila Gaimana získala řadu prestižních ocenění, udělovaných v rámci žánru sci-fi a fantasy (mj. ceny Hugo a Nebula za nejlepší novelu). Vedle komiksu, videohry a muzikálu se dočkala i zfilmování. V animovaném snímku Koralína a svět za tajnými dveřmi režisér Henry Selick potvrdil pověst tvůrce, který svá díla po vizuální i obsahové stránce neadresuje přímo dětskému publiku. V souladu s tím je sice Koralína fantazijním příběhem s jedenáctiletou hrdinkou, vycházejícím z motivů Carrollovy Alenky za zrcadlem, zároveň však může menší diváky děsit. – Dívenka se s rodiči přistěhuje do starobylého domu na venkově, a protože se cítí přehlížená, osamělá a znuděná, stává se málem obětí léčky zlovolné bytosti, sídlící za dvířky v saloně. Ta se prezentuje jako její druhá a lepší matka a stvoří pro ni veselejší a přátelštější variantu jejího života. Koralína se málem dá přesvědčit, aby si nechala přišít místo očí knoflíky (jako je mají všichni ve světě za dvířky), včas však odhalí, že zlovolná bytost už předtím unesla tři děti, vysála je a uvěznila jejich duše. S pomocí mluvícího kocoura, kluka ze sousedství Hubíka a dvou podivínských sousedek se holčičce podaří nad úskočnou protivnicí zvítězit. – Filmové vyprávění o nespokojených dětech a jejich příliš zaměstnaných rodičích má zjevný moralistní podtext. Od knižní přelohy se liší jen v detailech (navíc je zde především postava Hubíka a vzhled hrdinčina tatínka se podobá autorovi předlohy). Vizuálně i vypravěčsky se snímek (připomínající místy poetiku animovaných filmů Tima Burtona) přizpůsobuje požadavku prezentace technické atrakce: vznikl náročnou metodou stop-motion animace (loutky byly snímány stereokamerami okénko po okénku) a je tedy uváděn jednak v klasickém formátu (s českými titulky) a jednak dabovaný ve stereoskopickém 3-D formátu (s brýlemi). Místy se tak mění v pouhou okázalou prezentaci možností nezvyklé techniky, vybíjející se v představeních, pořádaných hrdinčinými výstředními sousedy. Po Hvězdném prachu se tak stal další adaptací originálního světa Neila Gaimana.
–ap-, Filmový přehled 2009/8