Oscarový režisér Sam Mendes se už podíval pod kůži amerického maloměsta (Americká krása), do světa gangsterů z časů prohibice (Road to Perdition) a teď nás v Mariňákovi zavádí mezi americké vojáky bojující za svou vlast na Blízkém východě. Jak už jsme si u Mendese zvykli, znovu se jedná o sondu mimořádně štiplavou, detailní a zábavnou, v níž "tvrdí muziku" vynikající herecké výkony hlavních představitelů. Dvacetiletý zelenáč Anthony Swofford (Jake Gyllenhaal) chtěl pouze pokračovat v rodinné vojenské tradici. Netušil ale, že ho tato touha vyhodí se snajperskou puškou v ruce a padesátikolovým batohem na zádech uprostřed nekonečné arabské pouště tváří v tvář vražednému horku a nepřátelským iráckým vojákům.
Se svou nezáviděníhodnou situací se Swofford a jeho kamarádi ve zbrani vyrovnávají prostřednictvím sarkasmu a černého humoru. Ve válce uprostřed země, které nerozumí, proti nepříteli, jehož nevidí, a z důvodů, které nechápou, jim ani nic jiného nezbývá. "Když jsem poprvé četl předlohu, zaujalo mě, že se jedná o pohled na válku očima velmi specifického člověka - mladíka, který se sám teprve hledá a najednou se ocitá uprostřed arabské pouště. Kombinace mužnosti, humoru, surrealismu a sarkastického nadhledu mi učarovala, "popisuje čtení slavných válečných memoárů Anthonyho Swofforda režisér
Mendes. Swofford se ve své knize vyrovnává s bolestivými zážitky z Operace Pouštní bouře, kterou na začátku devadesátých let absolvoval v pozici snajpera, a názorně ukazuje, že válka vypadá úplně jinak, když ji vidíte v televizi nebo prožíváte na vlastní kůži. Po rozpálených písečných dunách se kromě vycházející hvězdičky Jakea Gyllenhaala (Den poté, Půlnoční míle) prohánějí I držitelé
Oscarů Chris Cooper (Adaptace, Americká krása) a Jamie Foxx (Ray, Collateral).
"Když si vzpomenu na válku v Zálivu, vybavují se mi záběry, na nichž miniaturní bombičky likvidují miniaturní města. Všechno vypadalo jako hračky a úplně bez života. My jsme se té válce snažili život vdechnout tím, že ji nahlížíme z pohledu jednotlivce. To ve zprávách chybělo," dodává Mendes.

Režisér Sam Mendes, který na sebe upozornil oscarovou Americkou krásou (1999, FP 2/2002), natočil jako svůj třetí snímek adaptaci autobiografického bestselleru Anthonyho Swofforda, v němž autor zachytil své zážitky z armádní služby a z první války v Perském zálivu v roce 1991. - Swofford, řečený Swoff, prodělá tradiční výcvik a posléze je vybrán jako specialista ostřelovač. Se svým družstvem se ocitne v rámci operace Pouštní štít u ropných polí v Saudské Arábii, kde stráví téměř dvě stě dnů ve stanovém městečku v tropické výhni pouště, a pak zažije několik bojových situací v rámci operace Pouštní bouře. Ani jednou však on a jeho kamarádi nedostanou příležitost vystřelit na nepřítele. Proto má z oslav při návratu přinejmenším rozporné pocity. Zároveň už také nemá vůbec žádné iluze o vojenské službě. - Úvodní sekvence buzerace nováčka je převzata z Kubrickovy Olověné vesty (1987, FP 8/2002 - V), významnou roli zde hrají i Coppolova Apokalypsa (1979, FP 1/96, 12/2002z) a odkazy na další filmy. Kromě realistického zachycení vojenského života, skládajícího se především z ponižování člověka a z těžkého výcviku, a neméně realistického popisu irácké anabáze se tvůrci také vracejí ke konfrontaci moderní války s vietnamským konfliktem. Scénář ostatně napsal účastník války ve Vietnamu. Vše se však bohužel soustřeďuje jen na vylíčení atmosféry a situace jednotlivce v armádě. Filmu schází dramatická linie, již nemohou nahradit sugestivní obrazy zkázy v jedné sekvenci. Dobře je však postiženo dilema, v němž se vojáci pohybují: na jedné straně armádu nenávidí, na druhé straně se s ní identifikují. – Původní název je slangovou přezdívkou mariňáka, jehož hlava s povinným sestřihem připomíná obrácený džbán.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2006/2