20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu „Vlčím doupěti“ (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka GERTRAUD „TRAUDL“ JUNGE. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi všemocného „Vůdce“ a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok.
O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. EVA BRAUNOVÁ už s ním také několik dní žije v bunkru. HIMMLER, GOERING a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco HITLER nechce v žádném případě opustit své hlavní město.
29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman.
30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství.
O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny.
Přestože genrál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál…

Film PÁD TŘETÍ ŘÍŠE vznikl na základě knihy osobní sekretářky Adolfa Hitlera Traudl Jungové „Bis zur letzten Stunde“. Strhující herecký výkon Bruno Ganze v roli Hitlera, jen v samotném Německu přilákal do kin 6 milionů návštěvníků.

Na motivy deníku Traudl Jungeové, osobní sekretářky Adolfa Hitlera, a historiografické knihy Joachima Festa a Melissy Müllerové natočil Olivier Hirschbiegel velkofilm o posledních dnech nacistického vůdce. Důrazem na dobové reálie a postavy pohybující se v těsné blízkosti diktátora vytvořil historickou rekonstrukci jedné z klíčových dějinných kapitol Německa 20. století. Snímek proslul kontroverzním civilním portrétem vůdce, ale zobrazuje také osudy jeho spolupracovníků i válečnou situaci v rozbombardovaném Berlíně před příchodem sovětské armády. Některé záběry filmu přímo odkazují na dobové fotografie a dokumenty, na kterých je Hitler zachycen ve stejných pozicích v rámci jeho politického působení či vojenských přehlídek.
Febiofest 2010

20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu "Vlčím doupěti" (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka GERTRAUD "TRAUDL" JUNGE. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi všemocného "Vůdce" a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok.
O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 65. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. EVA BRAUNOVÁ už s ním také několik dní žije v bunkru. HIMMLER, GOERING a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco HITLER nechce v žádném případě opustit své hlavní město.
29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman.
30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství.
O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny.
Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál.
Film získal nominaci na Oscara za Nejlepší zahraniční film.
DVD Express

Na konci dubna 1945, pár dní po svých 65. narozeninách, nadiktoval v berlínském bunkru poslední vůli, oženil se s Evou Braunovou (svědky byli Goebbels a Borman) a poté, co spáchal spolu s ní sebevraždu, byli spáleni na zahradě říšského kancléřství. Takové byly poslední dny Adolfa Hitlera a jeho říše, jejichž rekonstrukce byla natočena podle knihy Bis zur letzten Stunde Hitlerovy osobní sekretářky Gertraud Junge. Film začíná atentátem na Vlčí doupě (Hitlerův hlavní stan) o rok dříve, tehdy se Hitlera válka poprvé bezprostředně dotkla. Přesto z Německa nechtěl vůbec uprchnout a do poslední chvíle se ukrýval v Berlíně. - Film přitáhl do kina šest milionů Němců, získal nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film, přesto z německých kin rychle zmizel. Hlavní roli filmové sebereflexe ještě dnes živé části německé historie ztvárnil Bruno Ganz (anděl z filmu Nebe nad Berlínem), jemuž k ztotožnění s nacistickým vůdcem pomohla možná jeho švýcarská národnost. Film vyvolal diskuse, zda je z morálního hlediska únosné ukazovat Hitlera a jako člověka z masa a kostí.
Kino AERO

Snímek známého producenta a scenáristy Bernda Eichingera a režiséra Olivera Hirschbiegela Pád Třetí říše vzbuzuje značný zájem veřejnosti i odborníků již od svého vzniku. Pojednává totiž o posledních deseti dnech Adolfa Hitlera. Vychází sice z uznávané studie Joachima Festa, ale zároveň i z autobiografie Hitlerovy sekretářky Traudl Jungeové. A právě volba „osobního“ úhlu pohledu na jednoho z největších světových zločinců se stala předmětem polemik. Autoři opravdu nazírají historické události očima mladé ženy (jež jako stará paní komentuje začátek a objevuje se na konci přímo v obraze), snaží se však o objektivní pohled. Film má podobu dokumentárního dramatu, v němž se údajně devadesát procent promluv opírá o reálné záznamy. – Centrem dění je bunkr pod Novým říšským kancléřstvím, ale tvůrci kromě toho sledují i situaci Berlína jako frontového města, měnícího se rychle v ruiny. Kromě zachycení osudů Hitlera a jeho blízkých zde dostávají prostor epizody dalších postav (např. profesora Schencka, generála Weidlinga nebo fiktivního chlapce z Hitlerjugend Petera Kranze). Formálně je snímek uvozen prologem z roku 1942 a uzavřen epilogem s Traudliným útěkem a oznámením kapitulace z 8. května 1945. – Pozornost na sebe strhává enigmatický Bruno Ganz, hrající Hitlera jako paranoického, předčasně zestárlého muže, trpícího třesem ruky i záchvaty hysterického vzteku, jež střídá s vlídností. Diktátor zprvu vůbec nechápe situaci a pak je rozhodnut obětovat celé Německo (odtud i původní název filmu Zánik). Vydává nesmyslné rozkazy a vzápětí se hroutí. Nikdo se mu neodváží vzdorovat. – Scény z Berlína se paradoxně natáčely v Petrohradě za velké účasti ruského komparsu. Divákovi patrně nejvíce utkví scéna, v níž Magda Goebbelsová chladnokrevně vraždí svých šest dětí. – Film, který není prvním ani posledním pokusem „o Hitlera“, občas trpí tradičním klišé obdobných děl. V Německu se ovšem rychle zařadil k nejúspěšnějším tamním titulům.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2005/4