Zatímco většina mladých lidí odjíždí z Březové za prací do města, starší obyvatelé vesnice jdou každý den pěšky do malé místní továrny na výrobu šamotových cihel. Jsou to zajímavé figurky, většinou lidé před důchodem. Karel Babič v každé volné chvíli spravuje starou Pragovku, aby mohl odvézt na svatbu dceru Lídu a jejího ženicha. Mohutný Janda neustále brblá, Strnad je posedlý svojí odborářskou činností, čiperný Perk neustále šíří "zaručené zprávy" a ředitel šamotky Josef Petrák, původně řadový dělník, si dělá starosti s chátrajícím provozem. Všichni pracují v šamotce léta a dobře tuší, že továrna brzy skončí. V okolí jsou podobné provozy, ale modernější. I poslední mladí odcházejí k nelibosti svých otců - Jandův Eman i Petrákův Slávek. Vdovec Petrák si tajně myslí na sousedku Marii, ale nedokáže jí o svém citu říct. Do Březové přijede komise z ministerstva. Po jednání je Petrák nucen oznámit, že továrna již žádnou dotaci nedostane a bude muset skončit. Zatím však se znovu každé ráno stará garda schází, aby jako mnoho let předtím, odešla pracovat do šamotky. Jen starý a neustále kašlající Bára se již konce továrny nedožije.
Český hraný film 1898 - 1970

I když výrobní tematika byla filmy z 50. let zdiskreditována, přitahovala i později. Tvůrci se již ovšem nevěnovali překonávání rekordů a soutěžení, nýbrž chtěli načrtnout nepřikrášlený pohled na dělnické prostředí, navíc se zřetelnými nostalgickými rysy. Zastaralá výrobna šamotu má být uzavřena, ale její dlouholetí zaměstnanci si nedokáží představit, že by přestali dělat to, co je celý život živilo a co nejlépe umí.

V zastaralé výrobně šamotu má být zastaven provoz. Její dlouholetí zaměstnanci se odmítají rozloučit s celoživotní prací. Nostalgická atmosféra a záměrně nepřikrašlovaná syrovost prostředí odlišují tento film od běžné dobové produkce titulů s takzvaně výrobní tematikou.Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu