Režizér Juraj Jakubisko natočil historický koprodukčný veľkofilm o Alžbete Bathoryovej, najmocnejšej šľachtičnej v Uhorsku. Zachytáva obdobie od jej života od roku od jej útleho detstva až po jej smrť v roku 1616.

Alžbeta sa ako 15 ročná vydala za Františka Nádasdyho, jedneho z najmocnejších veľmožov v krajine. Manželstvo oboch je zo začiatku šťastlivé, i keď sa vidia málo. František Nadaždy bojuje proti Turkom, preslávi sa svojou odvahou. Spolu s ním bojuje i jeho priateľ Juraj Thurzo, neskorší uhorský miestokráľ. František si to aspoň do svojej smrti myslel, že je jeho priateľ. Vojna si žiada svoju daň - František prichádza domov do Čachtic ako utrhnutý z reťaze. Pod vplyvom alkoholu surovo snasilní svoju tehotnú manželku Alžbetu, ktorá následkom toho potratí. Ráno František uvidí, čo hrozné vykonal. Ich manželstvo sa dá čoskoro do poriadku. Alžbeta mu porodí ďalšie deti. Ako čas plynie, Alžbeta sa cíti byť sama. Zamiluje sa do talianskeho umelca Merisi Caravaggioho, ktorého ako zajatca priviedol František domov. František poveril tohto umelca, aby zvečnil jeho manželku na portréte.

Alžbeta Bathoryová zo začiatku podceňuje sériu vrážd, ktoré sa dejú na jej panstve. Neznámy koč unáša nič netušiace dievčatá zo všetkých spoločenských vrstiev. Samotný uhorský kardinál vyšle dvoch mníchov vyšetrovateľov, aby nazbierali dôkazy, že to Bathoryová je vrahyňa. Obaja mnísi Peter a Cyril sa však riadili svojim rozumom a svedomím pri vyšetrovaní. Okrem týchto skutočnosti Alžbeta trpela chudokrvnosťou, chorobu jej liečila čarodejníca Darvulia /hrala ju Deana Jakubisková, manželka Jakubiska/.

Bathoryovej sa priťažilo, keď zomrel jej manžel František. Vtedy sa Juraj Thurzo, ktorý sa stál uhorským miestokráľom, ukázal v pravom svetle. Začal obťažovať Alžbetu, chcel ju pripraviť o značnú časť pozemkov. Ked to nepomohlo, tak začal proti nej viesť súdne konanie za sériu vrážd, čo sa stali na jej pozemkov.

Rozprávač, ktorý začína rozprávať na začiatku filmu o Bathoryovej sa pýta: Je Alžbeta nevinná alebo je vrahyňa týchto bezbranných dievčat? Alebo oboje?

Mimořádná osobnost Alžběty Báthory zaměstnává historiky už po staletí. Ještě dnes, bezmála čtyři sta let po její smrti, se pohledy na její život a vinu rozcházejí. V Guinnessově knize rekordů je uváděna jako největší vražedkyně v dějinách lidstva. Po přečtení publikovaných děl a prostudování historických materiálů jsem dospěl k odlišnému závěru. Podle mne byla tato renesanční, inteligentní a vzdělaná žena obětí těch, kteří prahli po jejím majetku.

Film je příběhem o Alžbětě a její nenaplněné lásce k slavnému italskému malíři Caravaggiovi, o manželském poutu nejmocnějších uherských rodů Báthory a Nádašdy a o intrikách palatína Juraje Thurza. Věrně se držím všech historických údajů a známých faktů, ovšem do zaplňování bílých míst historie jsem zapojil svoji fantazii.

Nový pohled na největší vražedkyni v dějinách lidstva Alžbětu Báthoryovou očima režiséra Juraje Jakubiska. František Nádašdy (Vincent Regan) bojuje ve válkách s Turky. Jeho žena, krásná Alžběta Báthoryová (Anna Friel), dohlíží na správu majetku a na výchovu svých dětí. Její manžel jí jednoho dne posílá dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia (Hans Matheson), který zůstane na dvoře Bathoryů několik let. Mezi ním a osamělou ženou vzniká zvláštní pouto. Tou dobou se nad hlavou Alžběty začnou stahovat zlověstná mračna, která ještě víc potemní po smrti jejího manžela. Mocná a bohatá žena musí čelit nepřátelům, kteří jsou schopní čehokoliv, i vlastním vnitřním běsům. Zvěsti o šílené vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, začínají sílit…
Distributor DVD

Byla legendární uherská hraběnka Erzsébet (Alžběta) Báthoryová (1560–1614) opravdu největší vražedkyní všech dob nebo ženou, která se pro své bohatství a šarm stala terčem politicko mocenských intrik? Režisér Juraj Jakubisko se přiklání ve svém evropském a velmi drahém (350 milionů korun) velkofilmu Bathory ke druhé verzi.

Sedmdesátiletý tvůrce se při psaní scénáře údajně věrně držel historických údajů a známých faktů, ovšem do zaplňování bílých míst historie zapojil svoji fantazii. Výsledkem tedy není historický epos, ale pestrý a poněkud nevyrovnaný obraz života uherské šlechty na přelomu 16. a 17. století, kdy Evropa válčila s Turkem a doba přála intrikám. Snímek o životě Erzsébet Báthoryové, obohacený režisérovou imaginací, vizionářstvím a výtvarným cítěním, zahrnuje více žánrů od pohádky přes horor, drama, akci, erotiku, romantiku až ke komedii. Tu zastupuje dvojice kardinálových vynalézavých špehů. Snímek, který se z komerčních důvodů natáčel v angličtině, patří díky promyšlené marketinkové strategii k filmovým událostem roku a vše nasvědčuje tomu, že bude mít velký divácký úspěch.

ZDROJ: Filmový přehled

Grófka Alžbeta Báthoryová zamestnáva historikov už niekoľko storočí.Ich názory na život a vinu sa vzájomne rozchádzajú. Krvavý príbeh grófky je všeobecne známy a predsa nejasný. Najčastejšie sa traduje, že Alžbeta bola najväčšou vrahyňou v dejinách ľudstva, ako to dokladuje aj zápis v Guinnessovej knihe rekordov. Ja sa prikláňam k názoru s diametrálne odlišnými predstavami o grófke ako nevinnej obeti intríg ľudí, ktorí túžili po jej majetku. Myslím, že išlo o renesančnú ženu, ktorú zahubila vymyslená legenda. Po prečítaní a preskúmaní historických materiálov som sa rozhodol pre príbeh, ktorý sa verne dotýka historických dátumov a faktov, avšak v bielych miestach histórie zapájam svoju fantáziu. Nejde o príbeh ani hororový, ani o nudnú historiografiu – skôr o thriler, v ktorom sú hlavnými protagonistami palatín Thurzo, Alžbeta Báthoryová a jej nenaplnená láska k slávnemu talianskemu maliarovi.

(Juraj Jakubisko)

CO ŘÍKÁ JURAJ JAKUBISKO O SVÉM SNÍMKU:

Můj filmový scénář sleduje osudy neobyčejné ženy, která vlastnila majetek větší než samotný král a která čelila mužským bojům o moc v dobách, kdy svět nebyl na silné a statečné ženy připraven. Děj se odehrává na přelomu 16. a 17. století, kdy se formovala současná podoba Evropy a kdy malé státy v jejím středu hrály svou významnou historickou roli.

Alžběta Bathory (1560 - 1614), hlavní hrdinka mého příběhu, neblaze proslula jako největší a nejkrvavější vražednice všech dob. Její činy tak, jak je popisuje populární literatura a řada umělců, zastínily v Guinnessově knize rekordů i novodobé masové vrahy a zrůdné diktátory. Kauza Bathory je jedním z nejzáhadnějších a zároveň nejkontroverznějších případů v dějinách lidstva a jako taková nabízí velmi atraktivní a nosné téma pro filmový projekt evropského charakteru.

Scénář filmu ale nesleduje pouze celoživotní osudy Alžběty Bathory. Neoddělitelnou součástí příběhu jsou také zásadní proměny Evropy na přelomu 16. a 17. století. Na straně jedné se před námi otevírá krutá doba plná moru, náboženských soudů, krutosti a trestů na konci středověku, na straně druhé však objevujeme začátek renesance.

Potenciál této látky jsem objevil již na počátku 90. let. V té době také začala má pozoruhodná cesta za poznáním skutečného příběhu grófky Bathory, jejího chrabrého manžela Nádašdyho, lstivého zemana Thurzy i řady dalších historických postav, které roztočily kolem této neobyčejné ženy smrtící kolo událostí. Scénář, na jehož základě film vzniká, je výsledkem mého dlouholetého sběru historických fakt, diskusí s renomovanými evropskými historiky i jemných hrátek s životodárnou fikcí, kterou jsem organicky zasadil do bílých míst v temné minulosti.

Hned od počátku mi bylo jasné, že se setkávám s rozporuplnou historickou postavou, v jejímž životě je řada hluchých míst a nejasností. Ani po čtyři sta letech se nenašel žádný historický doklad, který by odhalil skutečný běh věcí a který by oddělil skutečnost od fikce. S jistotou víme jen málo - například to, že grófka Bathory nebyla nikdy usvědčena a řádně odsouzena. Celou řadu dohadů a výkladů lze shrnout do dvou protichůdných hypotéz. Jedna jí přiznává vinu za krvavé zločiny a přisuzuje pověst nejmasovější vražedkyně (viz např. román Čachtická paní J. Nižňanského), zatímco druhá - méně zmiňovaná - shledává v její osobě spíše dobovou oběť politicko mocenských intrik.

Přestože si Alžběta Bathory drží s 560 vraždami prvenství v knize rekordů jako největší vražedkyně všech dob a přestože jí v tom řada historiků, spisovatelů, básníků i dramatiků dává za pravdu, rozhodl jsem se vydat druhou z naznačených cest a očistit jméno této neobyčejně půvabné a statečné renesanční dámy, která se nesmazatelně zapsala do historie. Chtě nechtě ji zbavím onoho skvělého prvního místa a možná se dokonce sám stanu zločincem, když hájím ženu, která ze svých obětí údajně zuby vytrhávalo maso a koupala se v krvi panen. Podle mého soudu byla krutá pověst o hraběnce Bathory vytvořena uměle a můj film se toho stane neklamným důkazem.

Ani v mém příběhu však divák nebude ochuzen o krvavou a krutou podívanou. Uhersko konce 16. století bylo stále pod nadvládou středověku, zmítalo se v náboženských válkách i majetnicko - mocenských sporech a to, co my dnes považujeme za surové a bestiální, bylo za časů Alžběty Bathory každodenní realitou, nad kterou se nikdo nepozastavoval. Lidský život měl pramalou cenu a vražda poddaného nebyla v rozporu se zákonem. Divák se tak může "těšit" na válečné vřavy náboženských bojů, podlé intriky i kruté chování uherské šlechty.

Mou hlavní motivací, proč chci tento film natočit, nicméně není ani tak rozporuplnost legendy o Alžbětě Bathory, jako spíše snaha ozřejmit některé temné a nepopsané stránky historie vzniku několika dnešních evropských států. Velké Uhersko se v době života grófky Bathory (1560 - 1614) rozprostíralo od Českého království, přes Moravu, část Polska, Rakouska a Sedmihradska až ke Středozemnímu moři. Bylo to velké území, které osídlovalo mnoho národů, jejichž společnou řečí byla latina. Tento útvar v mnohém připomínal dnešní Evropskou unii. Právě neznámá heroická historie těchto států, které se staly baštou křesťanství před tureckým vpádem do Evropy, je impulsem pro to, abych blíže objasnil a přiblížil dnešnímu divákovi tuto zapomenutou etapu dějin.

V kulturním spojení přes malířství a hudbu se Uhersko spojovalo se středověkými umělci, jako byli Caravaggio nebo tvůrce první opery na světě Monteverdi. Protože se tyto postavy objevují i v mém příběhu, bude filmové dílo ovlivněno jejich tvorbou. Už ve scénáři je proto počítáno s kompozicí, barevností a tonalitou Caravaggiových obrazů stejně tak jako s inspirací malířů Bosche a Breugela.

Podlé intriky, spalující vášeň i chladná krutost, to vše se stalo ingrediencemi tohoto romantického thrilleru, jehož hlavními protagonisty jsou statečná a hrdá grófka Alžběta Bathory, záhadný a nevypočitatelný palatýn Thurzo, talentovaný malíř Caravaggio, hrdinný vojevůdce Nádašdy a komická dvojice mnichů Petr a Cyril. Ze současníků hraběnky Bathory uvedu na scénu i postavu uherského krále Matyáše II. a dotknu se např. také královny Alžběty či dramatika Shakespeara. To vše zabalím do hávu širokého plátna, ve kterém se historie prolíná s tragédií, magií a bizardním světem našich předků, kteří žili před čtyři sta lety. Rozhodl jsem se natočit příběh, který promluví k dnešnímu divákovi a nalezne úzkou paralelu mezi světem dávno zapomenutých časů a světem dneška.

Zdroj: www.jakubiskofilm.com