Metro Goldwyn Mayer se pustilo do tohoto obrovského filmového projektu podruhé, tentokrát až po 34 letech v roce 1958, kdy se prováděly technické přípravy k velkolepému dvoudílnému zpracování. Film samotný byl dokončen v roce 1959. V režii Williama Wylera, a v hlavním hereckém obsazení – Ben Hur – Charlton Heston, Messala – Stephen Boyd, bylo již třetím filmovým zpracováním podle novely Lewa Wallace.

Ben Hur je šlechticem a současně i bohatým obchodníkem v Jeruzalémě-Judaie. Do města přichází nový římský tribun Messala, který byl v dětství Hurovým přítelem. Doba a politika je však brzy postaví proti sobě, hlavně také proto, že Ben odmítá udat své krajany, když jej o to Messala žádá. Z Antiochie v té době přijíždí dcera Simonidese Esther, které Ben dává coby své otrokyni jako svatební dar svobodu. V den příjezdu guvernéra vyjde celá rodina na střechu, aby se podívala na slavnostní průvod, Benova sestra Tirzah zavadí o uvolněnou dlaždici, a ta padá přímo na guvernérovu hlavu a vážně jej zraní. Tento incident bere Hur na sebe, a je za tuto nešťastnou náhodu odsouzen na galeje, a matka se sestrou uvězněny. Ben přísahá Messalovi pomstu. Po třech letech na galejích a později na galéře, Ben zachrání konzula Arria, který se stane vítězstvím nad piráty slavným. Konzul jej adoptuje, a jako svému synovi mu odkazuje veškerý majetek, který mu připadne po jeho smrti. Svobodou, kterou získal se mu dostalo výsad, které okamžitě využívá, učí se bojovat a stane se mistrem vozatajem. Spojí se s arabským šejkem Ilderimem, bohatým mužem, který vlastní nádherné spřežení čtyř bílých arabských koní. S těmi pak závodí a brzy je pověstným v celé Itálii, jako nejlepší vozataj.Po návratu do domova svých předků jej nachází opuštěný, setkává se s Esther, která se nevdala, a čeká stále na něj, hledá také matku a sestru, a jen Esther se dovídá, a zatím mu tají děsivou skutečnost – matka Miriam a sestra jsou nakaženy malomocenstvím, a odcházejí do údolí těchto vyvržených lidí. Zásluhu na tom má hlavně Messala, který je dal uvěznit. Je slavný den v cirku se koná závod, a už je jisté, že jsou tu dva lidé, kteří bojují na život a na smrt ….. a je tu ještě příběh Krista, zrada Piláta a Ježíšova cesta do Kalvárie, kde je Juda svědkem Kristova ukřižování…
Film získal rekordních 11 Oscarů.

MartaH-clara.B

Snímek Ben Hur režiséra Williama Wylera z roku 1959 patří mezi klasická díla žánru historického filmu. Román Lewa Wallaceho přitom zfilmoval s mimořádným úspěchem už Fred Niblo v němé éře (1926). Oba snímky, každý ve své době, se staly typickými ukázkami nákladného historického velkofilmu s rozmáchlým epickým dějem, monumentálním aranžmá scény a s důrazem na velkolepou prezentaci (technika, kostýmy, výprava). Zároveň však upoutaly publikum méně okázalými ale trvalejšími kvalitami: nepřehlédnutelným myšlenkovým nábojem a hunanistickým patosem Scény závodů čtyřspřeží se zapsaly do historie a dodnes patří mezi živé, často citované i parodované scény světové kinematografie. William Wyler pracoval u Niblova filmu jako
asistent (mimo jiné se prý výrazně angažoval právě v proslulé scéně závodů) a později se vypracoval na jednu z nejvýraznějších uměleckých osobností Hollywoodu. V roce 1959 byl sedmapadesátiletý klasik postaven do čela mamutího projektu, jenž měl do značné míry rozhodnout o bytí či nebytí studia MGM. Širokoúhlý (70mm) barevný snímek se poměrně věrně držel Niblovy vypravěčské koncepce (včetně zmíněné scény závodu). Příběh židovského knížete Judy Ben Hura, jehož osud se za vlády císařů Augusta a Tiberia podivuhodně proplétá s životem tesařova syna Ježíše i pyšného římského patricije Messaly, se stal barvitou podívanou, plnou patosu a velkolepých dynamických scén. Wylerův autorský rukopis se však výrazněji uplatňuje jen v krátkých, ale významných scénách s Ježíšem (v rafinovaně komponovaných záběrech divák nikdy neuvidí Spasitelovu tvář, jen dojem, jakým působí na ostatní postavy). Osud vznešeného Judy, který se z galejí, kam byl nespravedlivě odsouzen, vrací po letech domů do Jeruzaléma, aby se pomstil, se střetává s dobyvačnou tvrdostí a povýšeností římských uchvatitelů, jež symbolizuje jeho bývalý přítel z dětství a nynější vojenský velitel jeruzalémské vojenské posádky, Messala. Do Judeje, zmítané nepokoji a odporem k římským uchvatitelům, však vnáší nové myšlenky o odpuštění a lásce Kristus, směřující ke svému neodvratnému, předurčenému osudu, jenž poznamená i smýšlení zprvu nesmiřitelného Judy. V příběhu jde o konfrontaci dvou kultur, panující a expanzivní římské, a staré a porobené židovské, rodící ovšem nové učení, jež dá později ideový základ celé příští evropské civilizaci Prostá, ale silná myšlenková linie vyprávěni přispívá spolu s nesporně půso- bivou inscenací k tomgu, že Wylerův Ben Hur je stále živou a poutavou Klasikou. Snímek získal rekordních jedenáct Oscarů: za nejlepší film, nejlepší herce v hlavní (Ch. Heston) a ve vedlejší roli (Hugh Griffith), za režii, za nejlepší barevnou kameru, výpravu a kostýmy, střih, zvláštní efekty a za hudbu.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora

Krásný a bohatý žicovský šlechtic je i s rodinou neprávem odsouzen za domnělý atentát na vysokého římského úředníka. Dostává se na galeje, ale podaří se mu uprchnout… velkofilm oceněný 11 Oscary.

Autor/Zdroj: /Cinema