Giovanna ještě nedovršila třicet let života a už má za sebou delší, poněkud „unavené" manželství s Filippem. Dělí svůj čas mezi nepříliš oblíbené zaměstnání, dvé malé děti a přivydělávání si pečením dortů pro místní kavárnu. Jedinou možnost úniku tíživému stresu představuje občasné noční pozorování pohledného mladého muže, žijícího za oknem protější budovy, a spřádání snů. Stereotyp Giovannina života naruší neznámý starý muž, kterého přivede Filippo jednoho večera domů. Počáteční nedůvěru vystřídá zesilující se fascinace osobou opředenou tajemstvím, jehož jednotlivé vrstvy Giovanna pomalu odkrývá. Záhadný osud osmdesátiletého Davida ovlivňuje život mladé ženy více, než je ochotna si připustit. Ozpetkúv nový snímek, vyprávějící o síle neobyčejných setkání, jež umožňují dát životu nový a šťastnější směr, získal na vyhlašování italských národních filmových cen pět Davidů, mimo jiné pro nejlepší film, nejlepší herečku (Giovanna Mezzogiornová) a nejlepšího herce (v lednu 2003 zesnulá legenda italské kinematografie Massimo Girotti).
38. MFF Karlovy Vary

Značně neobvyklé až výlučné dílo vzbudilo ihned po svém uvedení neobyčejně rozporné reakce. Děj se odehrává na sklonku 17. století, tedy v době vrcholného baroka. Příběh je zdánlivě prostý: Giovanna ještě nedovršila třicet let života a už má za sebou delší, poněkud „unavené“ manželství s Filippem. Dělí svůj čas mezi nepříliš oblíbené zaměstnání, dvě malé děti a přivydělávání si pečením dortů pro místní kavárnu. Jedinou možnost úniku tíživému stresu představuje občasné noční pozorování pohledného mladého muže, žijícího za oknem protější budovy, a spřádání snů. Stereotyp Giovannina života naruší neznámý starý muž, kterého přivede Filippo jednoho večera domů. Počáteční nedůvěru vystřídá zesilující se fascinace osobou opředenou tajemstvím. Záhadný osud osmdesátiletého Davida ovlivňuje život mladé ženy více, než je ochotna si připustit. Ozpetekův snímek, vyprávějící o síle neobyčejných setkání, jež umožňují dát životu nový a šťastnější směr, získal na vyhlašování italských národních filmových cen pět Davidů, mj. pro nejlepší film, nejlepší herečku (Giovanna Mezzogiornová) a nejlepšího herce (v lednu 2003 zesnulá legenda italské kinematografie Massimo Girotti).
Kino AERO 2003/11

Devětadvacetiletou Giovannu poněkud zmáhají dvě děti, stereotyp manželského života a neuspokojivé zaměstnání. Jediným zpestřením každodenního kolotoče je večerní tajné a letmé sledování pohledného souseda v protějším bytě. Giovannin život se změní v okamžiku, kdy se manžel Filippo proti její vůli ujme na ulici starého muže, který ztratil paměť. Pod vlivem setkání s neznámým, o nějž se rodina pár dnů stará, si vitální Giovanna uvědomí, že má ještě možnost změnit svůj život a že to záleží jen na jejím rozhodnutí. – Snímek Ferzana Ozpeteka Okno naproti je psychologickým příběhem o lidských vztazích, o náhodných setkáních, která mění život, ale i o minulosti spjaté s přítomností. Alfou a omegou všeho dění je navenek emancipovaná a životem rozčarovaná Giovanna, která na své ambice stát se cukrářkou už rezignovala. Snad proto ji náruživě přitahuje „okno naproti“ (a pohledný mladý muž za ním), které pro ni představuje nedosažitelný svět. Až vynucená péče o starého pána naruší ustálený stereotyp domácnosti. I stařec však má svůj příběh, jehož kořeny sahají až do roku 1943. Díky němu si Giovanna uvědomí, že existují i jiné světy než ten její. Starý muž navíc nepřímo způsobí, že se seznámí s mladíkem z protějšího bytu, který (fascinován svým „oknem naproti“), ví o ní víc, než tuší. Stejně jako ve snímku Falešné vztahy (FP 12/2002) ani zde nezapře režisér fascinaci vařením (resp. pečením) a pochopením pro lidská trápení i radosti. Jedním z významných motivů je opět homosexualita. – Snímek, zajímavým obrazovým způsobem propojující vzpomínky s přítomností, je věnován památce Massima Girottiho, jenž v něm víc než důstojně hrál svou poslední roli a jenž zemřel před jeho uvedením.
-kat-, Filmový přehled 2003/10,