Ruský voják Aljoša Skvortsov(Vladimír Ivašov), je jedním z mnoha, který bojuje proti fašistům za osvobození. Není ani hrdina, ani neohrožený válečník, ale jenom obyčejný chlapec, který je vyděšený při pohledu na první nepřátelský tank. Za své zásluhy v boji je Aljoša odměněn dvěma dny volna, aby mohl před odchodem dál na frontu navštívit svou matku. Na své cestě domů se zamiluje, potká mnoho různých lidí, které válka poznamenala, ale má natolik dobré a čestné srdce, že je připraven každému pomoci. To mu dá nakonec jen několik málo minut, které pak může strávit se svou matkou. Pár slov, objetí, a jede zpět na frontu, ze které už se nikdy nevrátí.....

Režisér Grigorij Čuchraj obsadil do hlavních rolí svého filmu v té době neznámé tváře. Vladimíra Ivašova(Aljoša), a mladičkou Žannu Prochorenko v roli Šury. Film získal několik cen za nejlepší film podle původního scénáře, a za nejlepší evropský film.

Jedno z nejlepších válečných dramat je věnováno těm, kteří odešli na frontu přímo ze školních lavic. Nenabízí bitevní scény ani obvyklé rekvizity válečných filmů, ty se nacházejí pouze na začátku: mladému vojákovi se podaří zlikvidovat dva nepřátelské tanky. Za odměnu pak dostává šest dní dovolené, jež využije k odjezdu do rodné vsi za matkou. Film se odehrává na této cestě, během níž potkává různé lidi (mezi nimi i dívku Šuru), jejichž osudy ho nenechávají lhostejným. Nitro hlavního hrdiny se neodhaluje v bojových činech, ale v každodenním prostém životě, což patřilo k novým postupům tehdejší sovětské dramaturgie, uvolněné od doktrín Stalinova režimu. Aby se posílilo celkové vyznění díla, Čuchraj obsadil do hlavních rolí takřka neznámé herce (Vladimír Ivašov, Žanna Prochorenková), kteří do přesně vystavěného scénáře vnesli velký kus autenticity.
Febiofest 2004