Magicky strhující umělecký dokument je předchůdcem u nás dobře známého snímku Powaqqatsi. Koyaanisqatsi začal režisér Godfrey Reggio realizovat v roce 1974 jako svou prvotinu v době, kdy měl za sebou dvacetileté působení v Řádu křesťanských bratří. Příprava, natáčení a střih si vyžádaly skoro deset let. Vedle obrazu tu hraje důležitou roli i minimalistická hudba Philipa Glasse. Název a idea celého projektu vzešly z kultury indiánského kmene Hopi, žijícího na území Arizony a ohroženého vyhynutím. Od starců tohoto kmene získal Reggio nejen povolení užít slova jeho jazyka pro názvy svých filmů, ale i inspiraci v podobě věšteckých zpěvů. Reggiův filosofický esej vypovídá o světě, který oplývá bohatstvím a krásou, nad níž se tají dech, ale také o planetě, kterou lidé zvolna proměňují k obrazu svému a ubližují tak přírodě, jejíž součástí jsou ovšem také oni sami. Vypovídá o stereotypu života ve městech, o lhostejnosti, industrializaci a samotě. „Koyaanisqatsi“ v jazyku kmene Hopi znamená: 1. šílený život, 2. život ve zmatku, 3. život vyvedený z rovnováhy, 4. život v rozkladu, 5. stav, volající po změně způsobu života. Překlad prorockých zpěvů, znějících ve filmu: „Vytěžíme-li ze země drahé věci, vyvoláme katastrofu.“ „Blízko dne očištění budou nebesa plná pavučin.“ „Jednou může z nebes spadnout nádoba se žhavým popelem a vypálit zem i oceány.“

Autor/Zdroj: /Kino AERO