„Utrpení Panny orleánské, natočené v r. 1927 C. T. Dreyerem, si samo prošlo utrpením. Před prvním uvedením byl film cenzurou upraven, negativ byl záhy poté zničen při požáru.
Druhý negativ, sestřihaný Dreyerem z jiných záběrů, podle všeho shořel také. Po více než půl století bylo toto slavné dílo známé pouze ze špatných kopií, případně z ozvučené verze, která se od originálu značně lišila. Až v roce 1981 se jako zázrakem objevila původní dánská kopie, kompletní a ve velmi dobrém stavu. Díky pomoci Iba Montyho, ředitele Dánského filmového muzea a Maurice Drouzyho, který vytvořil francouzský text, mohla Cinematheque Francaise rekonstruovat tuto verzi, zřejmě velmi podobnou originálu.“

Slavné zpracování příběhu o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG.
Febiofest 2010

Snímek Utrpení Panny orleánské natočil Dreyer v letech 1927 - 1928 v Paříži. Je to film líčící průběh procesu a upálení legendární hrdinky formou detailních záběrů tváří soudců a obžalované, s nezapomenutelným hereckým výkonem Renée Falconettiové a mistrovskou kamerou Rudolfa Matého.
28. Letní filmová škola

Autor/Zdroj: /28.LFŠ