U diváků i u kritiky neobyčejně úspěšná milostná komedie Annie Hall představuje ve tvorbě Woodyho Allena začátek nové, „autobiografické“ linie jeho děl. Se snímky Manhattan (1979 – TV) a Vzpomínky na Hvězdný prach (1980) tvoří volnou trilogii s obdobnými tématy a motivy. Pod maskou židovského komika Alvyho Singera, trpícího nejrůznějšími neurózami a pocity osamělosti, nejistoty a zmatenosti v mezilidských vztazích, tu Allen poprvé vystupuje jakoby sám za sebe a zároveň pojmenovává mnohem obecnější jevy, spjaté s moderní civilizací. Jádrem jsou Alvyho vzpomínky na životní lásku Annii Hall. V těkavém sledu epizod a na přeskáčku sledujeme soužití dvou lidí, kteří si často nevědí rady sami se sebou a kteří se občas utápějí ve všednodenních maličkostech. Navzdory Alvyho stížnostem však prožívají i okamžiky štěstí a naplnění. – Allen používá ve filmu různé zcizovací efekty (komentáře na kameru, momenty, kdy postavy občas pozorují zvnějšku své jednání v minulosti, půlené plátno, vnitřní monology apod.). Podle svého zvyku pracuje s převzatou hudbou, dává prostor improvizaci (scéna s langustami) a progresivně pracuje s různými časovými posuny. Nenápadně zachycuje milovaný New York a konfrontuje ho s „plytkým“ životem v Kalifornii. Těží ze situační komiky, ale zejména z břitkého ironického textu. – Snímek měl být původně detektivkou o vraždě. Až ve střižně z něj Allen udělal milostný příběh (jenž byl původně jen postranním motivem). Film nazval Anhedonie (tj. neschopnost užívat si), ale na nátlak producentů název změnil. – Allen tu opět vytváří milostnou dvojici se svou bývalou životní partnerkou (a ideální spoluhráčkou) Diane Keatonovou. Ostatně Keatonová je vlastním jménem Hallová a říkalo se jí Annie. – V dalších rolích se objevují mj. Paul Simon, Shelley Duvallová, Christopher Walken,
Jeff Goldblum, Sigourney Weaverová, Marshall McLuhan, Dick Cavett aj.
CENY (neúplné): Oscary: nejlepší film, nejlepší režie (W. Allen), nejlepší herečka (D. Keatonová), nejlepší původní scénář (W. Allen, M. Brickman); (nominace) nejlepší herec (W. Allen). Ceny BAFTA: nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší herečka, nejlepší scénář, nejlepší střih (R. Rosenblum, W. G. Bricmontová).
Kino Aero 2004/1

Film Annie Hall začíná a končí vyprávěným vtipem a rovněž celý její příběh je jakousi anekdotou o moderním vztahu muže a ženy a o falešnosti nejrůznějších novodobých mýtů. Zatímco jiní tvůrci berou traumata svých postav smrtelně vážně (autorovým oblíbeným režisérem je Ingman Bergman), Allen neváhá reflektovat je s trpce ironickým nadhledem. Jeho satira, vyznamenaná v roce 1977 čtyřmi Osacary (za nejlepší film, režii, scénář a ženský herecký výkon) je sarkastickým obrazem současného New Yorku, připomínajícího obrovský labyrint, v němž bezmocně bloudí milióny lidí.
Projekt 100/2004

Úspěšná milostná komedie Annie Hallová (1977) představuje ve tvorbě Woodyho Allena začátek nové, „autobiografické“ linie jeho děl. Se snímky Manhattan (1979 – TV) a Vzpomínky na Hvězdný prach (1980) tvoří volnou trilogii s obdobnými tématy a motivy. Pod maskou židovského komika Alvyho Singera, trpícího nejrůznějšími neurózami a pocity osamělosti, nejistoty a zmatenosti v mezilidských vztazích, tu Allen poprvé vystupuje jakoby sám za sebe a zároveň pojmenovává mnohem obecnější jevy, spjaté s moderní civilizací. Jádrem jsou Alvyho vzpomínky na životní lásku Annii Hallovou. V těkavém sledu epizod a na přeskáčku sledujeme soužití dvou lidí, kteří si často nevědí rady sami se sebou a kteří se občas utápějí ve všednodenních maličkostech. Navzdory Alvyho stížnostem však prožívají i okamžiky štěstí a naplnění. – Allen používá ve filmu různé zcizovací efekty (komentáře na kameru, momenty, kdy postavy občas pozorují zvnějšku své jednání v minulosti, půlené plátno, vnitřní monology apod.). Podle svého zvyku pracuje s převzatou hudbou, dává prostor improvizaci (scéna s langustami) a progresivně pracuje s různými časovými posuny. Nenápadně zachycuje milovaný New York a konfrontuje ho s „plytkým“ životem v Kalifornii. Těží ze situační komiky, ale zejména z břitkého ironického textu. – Snímek měl být původně detektivkou o vraždě. Až ve střižně z něj Allen udělal milostný příběh (jenž byl původně jen postranním motivem). Film nazval Anhedonie (tj. neschopnost užívat si), ale na nátlak producentů název změnil. – Allen tu opět vytváří milostnou dvojici se svou bývalou životní partnerkou (a ideální spoluhráčkou) Diane Keatonovou. Ostatně Keatonová je vlastním jménem Hallová a říkalo se jí Annie.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2003/12

Singer, popletený komik, to má na světě těžké. Když se v New Yorku seznámí s hezkou Annií Hallovou, má za sebou již dvě manželství a 15 let návštěv u psychoterapeuta. Oba se do sebe zamilují, ale ani Annie to s Alvym dlouho nevydrží.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora