F.W.Murnau (John Malkovich) horečně usiluje o vytvoření svého němého filmu "Nosferatu", jehož děj zasadil do východní Evropy. Je přitom natolik posedlý vytvořením dosud nejautentičtějšího filmu o upírech, že kvůli tomu zaměstná skutečného upíra Maxe Schrecka (Willem Dafoe). Ten se objevuje jen ve svých jednáních a pouze v noci. Murnau štábu vysvětlí, že Schreck je jedním z těch vyjímečných herců s ojedinělým přístupem, hercem nových metod, který se na svou roli připravuje tak poctivě, že jako upír skutečně nějaký čas žije, aby si svou roli osvojil. Prý jeho pedagogem je sám Stanislavský. Za to, že Schreck předvede vynikající výkon a podaří se mu udržet své, více než zjevné, upírské chutě pod kontrolou, slibuje mu Murnau rozkošný krček filmové star, Gréty (Catherine McCormack).

Brzy však začíná být zřejmé, že Schreck nechce a není ani s to kontrolovat svou touhu po krvi. Již během první noční scény kameraman Wolfgang Müller (Ronan Vibert) záhadně onemocní a zkolabuje. Murnau ho musí odvézt do Berlína do nemocnice a hledá za něj náhradu. Během této pauzy, kdy spolu producent Albin Grau (Udo Kier) a scenárista Henrick Galeen (John Gillet) popíjejí šnaps, přisedá si k nim na slovíčko záhadný Schreck a odpovídá jim na jejich otázky v naprosté shodě s rolí. Vypráví jim o své ženě, která zemřela při porodu, ale stále se k němu v noci vrací, a dovídají se, že to ona z něj udělala to upíra.

Schreck pokračuje ve svém tichém napadání štábu i po té, co se režisér Murnau vrací na plac s novým kameramanem, Fritzem Wagnerem (Cary Elwes). Když si scenárista Galeen uvědomí pravdu skrytou za Schreckovu hereckou metodou, je již příliš pozdě. I Murnau začíná chápat, že ve jménu autenticity zašel až příliš daleko. Když pak doznává svému štábu pravdu, všichni se shodují, že jejich jediná naděje na přežití je dokončit film a nechat Schrecka, aby si Gretu vzal.

Ocenění: Cena losangeleských filmových kritiků pro W. Dafoea
Film o filmu aneb Je na natáčení slavného němého hororu Upír Nosferatu v roce 1922 v titulní roli herec nebo skutečný upír? Pozoruhodný americký snímek v produkci Nicolase Cage kombinuje vizuální podmanivost s inteligentní, mnohovrstevnatou úvahou o „vampýrismu" filmařů vysávajících realitu a posedlých natáčením jako drogou.
Kino ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


F. W. Murnau horečně usiluje o vytvoření svého němého filmu "Nosferatu", jehož děj zasadil do východní Evropy. Je přitom natolik posedlý vytvořením dosud nejutajenějšího filmu o upírech, že kvůli tomu zaměstná skutečného upíra Maxe Schrecka. Ten se objevuje jen ve svých jednáních a v noci. Murnau štábu vysvětlí, že Schreck je jedním z těch vyjímečných herců s ojedinělým přístupem, hercem nových metod, který se na svou roli připravuje tak poctivě, že jako upír skutečně nějaký čas žije, aby si svou roli osvojil. Prý jeho pedagogem je sám Stanislavskij. Za to, že Schreck převede vynikající výkon a podaří se mu udržet své, více než zjevné, upírské chutě pod kontrolou, slibuje mu Murnau rozkošný krček filmové star, Gréty. Brzy však začíná být zřejmé, že Schreck nechce a není ani s to kontrolovat svou touhu po krvi. Již během první noční scény kameraman Wolfgang Müller záhadně onemocní a zkolabuje. Schreck pokračuje ve svém tichém napadání štábu i poté, co se režisér Murnau vrací na plac s novým kameramanem, Fritzem Wagnerem. Když si scénárista Galeen uvědomí pravdu skrytou za Schreckovu hereckou metodou, je již příliš pozdě. I Murnau začíná chápat, že ve jménu autenticity zašel až příliš daleko. Když pak doznává svému štábu pravdu, všichni se shodují, že jejich jediná naděje na přežití je dokončit film a nechat Schrecka, aby si Gretu vzal.

Autor/Zdroj: /mraveniště

Mistrovské dílo německého filmového expresionismu Upír Nosferatu (1922) patří ke snímkům, k nimž se filmaři nepřestávají vracet. Legendární film Friedricha Wilhelma Murnaua (1888-1931) citují mnozí z těch, kteří odkazují k expresionistické vizualitě (od Ingmara Bergmana v Tváři - 1958, k Timu Burtonovi v comicsové podívané Batman se vrací - 1992, kde se postava Christophera Walkena jmenuje Max Schreck, k Woodymu Allenovi ve Stínech a mlze - 1991 a samozřejmě k Francisi Fordu Coppolovi v Draculovi - 1992). Dokonce v roce 1979 Werner Herzog natočil obrazově i scénicky poměrně věrný remake Upír Nosferatu, ovšem s odlišným, existenciálním vyzněním. Postavu „osamělého monstra" akcentuje i nejnovější variace Ve stínu upíra, pojatá jako film o filmu. - Protagonisty hororově pojaté podívané režiséra E. Eliase Merhigeho jsou členové štábu natáčejícího Upíra Nosferatu, kteří ovšem netuší, že geniální, ješitný a autenticitou posedlý Murnau angažoval do titulní role skutečného upíra. Za odměnu své hvězdě, již před zděšenými zvědavci chrání pověstí originálního umělce Maxe Schrecka, slíbil po skončení natáčení hlavní představitelku - mondénní divu Gretu. Upír si však začne vybírat svůj honorář už během natáčení: nejprve vysaje kameramana a pak se stále víc vymyká z rukou „posedlého " režiséra... - Autoři vycházeli z nejednoznačnosti, provázející Schreckovu osobitost: o herci (1879-1936) z divadla Maxe Reinhardta se sice dochovalo jen málo údajů, jeho filmografie nicméně čítá čtrnáct titulů, z níž ten nejslavnější, Upír Nosferatu, je v pořadí druhý). Ve jménu originálního nápadu autoři museli zmanipulovat řadu faktů (např. scény s upírem natáčel Murnau ve skutečnosti „americkou nocí ", „zemřelí " protagonisté - kameraman Wagner a producent Grau - ve své činnosti pokračovali i po roce 1922; Murnau nemohl být srovnáván s Ejzenštejnem, protože ten v roce 1921 ještě nic nenatočil). Rovněž hrané scény „citující" původní film se často liší od originálu (např. v Murnauově originálním filmu se upír ve finále odráží v zrcadle). - Původně divadelnímu a klipovému režisérovi E. Eliasi Merhigeovi se ovšem v rámci autorské licence podařilo realizovat pozoruhodný snímek, kombinující vizuální podmanivost s inteligentní, mnohovrstevnou úvahou o vampýrismu filmařů vysávajících realitu a posedlých natáčením jako drogou. Pro svůj teprve druhy film získal především díky producentu Nicolasi Cageovi(!) reprezentativní tvůrčí tým. Vedle kameramana Loua Boguea má na originální atmosféře filmu podíl herecké obsazení v čele s Johnem Malkovichem jako „šíleným vědcem " Murnauem a znamenitým Willemem Dafoem coby jeho monstrozní dvojnickou obětí/katem Schreckem. Jméno Nicolase Cage vzdáleně spojuje projekt s linii „uměleckých" hororových variací, iniciovanou jeho strýcem F. F. Coppolou (režisérem zmíněného Draculy a producentem Frankensteina a Ospalé díry). Scenárista Steven Katz se podílel na přípravě adaptace upírského románu Anne Riceové Interview s upírem (1994).
Alena Prokopová Filmový přehled 2001/4/29

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled