Příběh mladého muže žijícího v Paříži. Chce více od života než povrchní pravdy a materiální věci, které se mu pořád nabízejí. Svých přátel a psychiatrů se ptá na odpovědi na základní životní otázky, jeho duchovní naplnění se ovšem dostaví až po bizarní dohodě se známým z okruhu hippies. Robert Bresson je nejvýznamnější a nejvlivnější francouzský režisér. Získal mnoho hlavních filmových ocenění a nadšených kritických ohlasů. Mnoho významných kritiků se shodlo i na tom, že tento film je mistrovským dílem a bezesporu patří mezi to nejlepší, co Bresson udělal.
" V díle Pravděpodobně ďábel (1976), které opět znamená obrat k současnosti, pokusil se Bresson při striktním zachování metody nebývale rozšířit úhel svého pohledu na společenskou problematiku. Má sice tvořit jen pozadí k individuálnímu osudu dvacetiletého Charlesa, nicméně konkrétnost úvah o úkazech, svědčících o soumraku civilizace, i prostor, jenž je jim věnován, do značné míry narušuje ono „transcendentní napětí", konstituující specifickou atmosféru Bressonových filmů. Sklíčenost nad světem, propadajícím všeobecné zkáze, směruje Charlesa neúprosně k aktu sebevraždy, a tak mladík, chtěje zaplašit temnou lákavost tohoto východiska, hledá se zoufalou urputností argument, který by zpochybnil jeho apokalyptickou vizi. Tady už Bressonovi nestačila čistě privátní sféra Charlesova života, i když pocit prázdnoty z nezávazného flirtování se dvěma dívkami hraje v Charlesově rozpoložení rovněž nemalou roli - nechtěl se spokojit s nejednoznačnými, nejasnými, a přece tak výmluvnými náznaky svých předchozích filmů (Gérardovo rádio a motorka v Baltazarovi, deprimující anonymita města v Něžné a Čtyřech nocích snílka...), a rozhodl se pro přímé pojmenování jevů, které jej právě tak jako jeho hrdinu znepokojují. Provází Charlesa na jeho pouti od jedné instance ke druhé - od levicového hnutí studentů přes církev a sdružení ochránců přírody až po návštěvy u psychoanalytika - a pokaždé konstatuje naprostou marnost úsilí najít nějakou oblast života, kde by se člověk mohl smysluplně angažovat a skrze kterou by se mu zjevila nějaká pozitivní nadosobní hodnota. Všude vládne zplanělé myšlení, pragmatická morálka, bezcitnost, peníze, a co hůře, jak zde dokazují četné úryvky vybrané z příslušných dokumentárních filmů, dnešní civilizace dovedla naši planetu na okraj ekologické katastrofy. Zlo, které začíná povážlivě dominovat už v Mušce, bylo dosud metafyzické, tady je již hmotné a přitom, na rozdíl od dřívějška, jeho zdroj je neviditelný, nedefinovatelný, všeobecný. „Kdo stojí za tím vším, co se dnes děje? Kdo je vinen? „ ptá se jakýsi muž v autobuse, kde sedí Charles. A jiný mu odpovídá „Neznámé síly... pravděpodobně ďábel."
(in: Zdena Škapová: Robert Bresson, ČSFÚ, Praha 1987, s. 28)

Autor/Zdroj: /