Ocenění: MFF Benátky, Sao Paolo, film LFŠ 2000
Místy až cynická válečná komedie či energická bajka vypráví jak se obyvatelé jedné zapadlé židovské osady rozhodli před hrozícími deportacemi ujet do země zaslíbené - do Palestiny. Zakoupili si celý vlak, rozdělili si úlohy vězňů a nacistů, kteří je hlídají, a vydali se na cestu. Hravé podobenství o falešném transportu disponuje velkým komediálním potenciálem a nezapře své inspirace v díle bratří Mxových a židovských anekdotách.
Kino ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Místy až cynická válečná komedie Radua Mihaileanua (nar. 1958 v Bukurešti, od počátku osmdesátých let žije ve Francii) vypráví o tom, jak se obyvatelé jedné zapadlé židovské osady rozhodli před hrozícími deportacemi ujet do země zaslíbené - do Izraele. Zakoupili si celý vlak, rozdělili úlohy na vězně a nacisty, kteří je hlídají, a vydali se na cestu. Tajemný vlak, který nikde nestaví a jehož existence znepokojuje železničáře i německý dozor, však odhodlaně pokračuje v jízdě, navzdory hrozícímu nebezpečí jak ze strany odbojářů, kteří ho chtějí vyhodit do povětří (a jsou hrozně udiveni, když i „hlídači" se společně modlí se svými „zajatci"), tak ze strany Němců (ti dokonce celí popletení uvaří košer jídlo pro osazenstvo vlaku).
Vlak života je druhým Mihaileanuovým celovečerním filmem, který obdržel mj. Cenu FIPRESCI za nejlepší debut na MFF v Benátkách, Donatellova Davida za nejlepší zahraniční film a byl vyznamenán Cenami diváků na festivalech Sundance, v Sao Paulu, v Miami, v Cottbusu ai. Na LFŠ 2000 zvítězil v anketě o nejoblíbeněiší film.

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Válečná komedie vypráví, jak se obyvatelé jedné zapadlé židovské osady rozhodli pfed hrozícími deportacemi ujet do země zaslíbené - do Izraele. Zakoupili si celý vlak, rozdělili úlohy na vězně a nacisty, kteří je hlídají, a vydali se na cestu. Tajemný vlak, který nikde nezastavuje a jehož existence znepokojuje železničáře i německý dozor, však odhodlaně pokračuje v jízdě, navzdory hrozícímu nebezpečí jak ze strany odbojářů, kteří jej chtějí vyhodit do povětří (a jsou hrozně udiveni, když i „hlídači" se společně modlí se svými „zajatci"), tak ze strany Němců (ti dokonce celí popletení uvaří košer jídlo pro osazenstvo vlaku).

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola

Francouzský scenárista a režisér rumunského původu Radu Mihaileanu natočil černou komedii Vlak života zčásti i jako reakci na známý Schindlerův seznam. Chtěl tak přinést odlišný pohled na nezpochybnitelnou tragédii holocaustu, přičemž vycházel z tradic židovského humoru. Jeho snímek se žánrově podobá úspěšnému titulu Roberta Benigního Život je krásný. Stojí však za pozornost, že Mihaileanu kdysi poslal Benignímu svůj scénář, neboť měl zájem na jeho herecké účasti. Italský tvůrce ji odmítl a vzápětí natočil vlastní dílo s obdobnou tematikou... - Příběh je postaven na geniální mystifikaci. Židé z jedné východoevropské vesnice se v roce 1941 rozhodnou uniknout svému osudu tak, že sami vypraví železniční transport, směřující však nikoliv do koncentráku, nýbrž do zaslíbené země Palestiny. Nakoupí vagnyy a lokomotivu, najdou strojvůdce a rozdělí si role deportovaných a jejich německých strážců. Pak vyjedou vstříc svobodě. Při dobrodružné cestě však musejí překonat mnoho nečekaných překážek. Nakonec se setkají s kolonou Cikánů, kteří měli stejný nápad, jenže směřují do Indie. Strůjcem celého projektu i vypravěčem je moudrý vesnický blázen Schlomo, který zakončuje příběh „ vlaku života " pohádkovým vyzněním. Sám je však přitom v koncentračním táboře. Možná tam skončili i všichni jeho blízcí ? - Tvůrci obratně pracují s nadsázkou, s drobnokresbou charakterů různých postav i postaviček a s rekonstrukcí dobové atmosféry. Ke střetu židovského naturelu s nacistickou zvůlí připojují překvapivě i komunistickou demagogii prostřednictvím postavy fanatického agitátora Josseleho, který komplikuje již tak dost zamotanou situaci. Důležitou složkou filmu, jenž baví i dojímá, je hudba známého Gorana Bregoviče.
Tomáš Bartošek Filmový přehled 2001/3/21

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled