Když v roce 1976 natočil neznámý režisér Just Jaeckin erotický snímek Emmanuelle s neznámou Holanďankou Sylvií Kristelovou v titulní roli, netušil, že tím stvořil daalší filmový výtus. Film měl obrovský úspěch. Následovalo několik "legitimních" pokračování a nesčíslné množství různých pornografických variaví. - Příběh mladičké Francouzky, která je v thajském Bangkoku zasvěcována do světa erotiky a sexu, vznikl podle údajně autentických, knižně zpracovaných zážitků Rmmanuelle Arsanové. Jako v ostatních filmech žánru, i zde vše směřuje k ukázkám různých variant sexuálních vztahů (mj. i lesbických). Just Jaeckin však snímek ozvláštnil rafinovanou složkou, těžící z exotického prostředí, líbivou hudbou a pseudofilosofickými řečmi, jež mají zdůvodnit proklamovanou "svobodu smyslů". Vytvořil tak určitý model, jemuž se snažili přizpůsobit i tvůrci následujících pokračování: Emmanuelle 2. Antipanna (1975. R. Francis Giacobetto), Goodbye Emmanuelle (1977 r. Francois Letterier a Emmanuelle4 (1983, r. Francis Leroi, Iris Letansová) - v tomto dílu předala Sylvia Kristelová žezlo Mie Nugrenové. V zatím posledním "pokračování", Emmanuelle 5 (1986, r. Walerian Borowczyk) hrála titulní postavu Francouzka Monique Gabriellová. Z četných napodobovatelek jmenujme alespoň Lauru Gemserovou, představitelku rovněž velmi úspěšných černých Emmanuell). - Ve své době patřil Jaeckinův snímek do žánru tzv. soft-porno. Od té doby však kategorie "přitvrdily", proto můžeme mluvit o erotickém filmu. A ten jistě má svoje právo na existenci i na našich plátnech. Mělo se tak ostatně stát už dávno.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled