Píše se rok 1967 a sedmnáctiletá Susanna Kaysenová je stejná jako mnoho jejích vrstevníků -zmatená, nejistá a snaží se najít smysl v tom rychle se měnícím světě kolem sebe. Po (rodiči sjednané) návštěvě psychiatra se od něj ovšem dozví, že její chování se jmenuje „nerozpoznatelné narušení osobnosti", „projevované nejistotou o vlastní osobnost, dlouhodobých záměrech, výběru přátel a nejasným žebříčkem hodnot"- a je okamžitě umístěna do psychiatrické léčebny. Tady Susanna poznává Lisu, Daisy, Georginu, Polly a Janet - pestrou skupinu mladých žen. Stanou se jejími nejlepšími přítelkyněmi a pomohou jí najít cestu k někomu, koho už dávno ztratila - k sobě samé.

Podle knihy Susanny Kaysen natočil James Mangold příběh dívky, která se v šestnácti pokusila o sebevraždu a skončila v luxusním ústavu pro labilní mládež. Je takovým filmařským zvykem vykreslovat podobná zařízení jako sídla sadistických, psychopatických nebo alespoň homosexuálních tyranů, kteří by potřebovali teplou-studenou-a-do-klece snad ještě více než jejich svěřenci. Narušení se ale pouští do jiného zákoutí lidské psychiky. Susanna totiž pomoc fakt potřebuje, aby se mohla vyrovnat se svojí rozmazleností, sebestředností a ublížeností. Na diváky se tak valí kvanta polopravd a dramatické momenty jsou povětšinou lacině vykonstruované. Atraktivní vzhled a monotónní výraz Winony Ryder na zajímavosti také nepřidá. Že celý film není ztrátou času je hlavně zásluhou Angeliny Jolie, která dokázala podat strhující výkon
v postavě nezkrotné Lisy, jež sice agresivně manipuluje se svým okolím, ale sebe samotnou nezvládá
Daniel Mise Total Film 2000/7/95

Autor/Zdroj: Mise Daniel/Total Film


Ocenění: Zlatý glóbus pro nejlepší herečku ve vedl. roli (A. Jolieová)
Autorka líčí svůj pobyt v psychiatrické léčebně v letech 1967-68, kdy zde nastoupila léčbu jako adolescentní dívka. Někdy totiž jediným způsobem, jak si zachovat zdravý rozum, je zbláznit se…
Kino ART

Autor/Zdroj: /

Film Jamese Mangolda Narušení vznikl podle autobiografické knihy Susanny Kaysenové, která v ní popsala svůj pobyt v psychiatrické léčebně v letech 1967-1968. Její vzpomínky vyšly až po čtvrtstoletí a okamžitě se staly bestsellerem. - Sedmnáctiletá Susanna prožívá přechod od adolescence k dospělosti ve zmatku a nejistotě. Jako jediná z ročníku nepostoupila na vysokou školu a nikdo nebere vážně její spisovatelské ambice. Po zdánlivém pokusu o sebevraždu u ní psychiatr na základě nejasných příznaků diagnostikuje hraniční poruchu osobnosti. Dívka je poslána do proslulé psychiatrické léčebny Claymoore v Nové Anglii, kde stráví rok a půl v oddělení pro mladé pacientky. Hraniční porucha osobnosti (Borderline Personality Disorder) je typ emoční nestálosti s velmi nejasnými příznaky, jež jsou patrné asi u dvou procent populace (převážně se jedná o dospívající dívky). Charakteristickými znaky jsou nejisté nebo narušené představy o sobě, přátelích i milostných vztazích. o cílech a hodnotách. Postižení jedinci selhávají v sociálních i pracovních funkcích a někdy se u nich mohou objevit sebezničující sklony. Susanna se s těmito problémy vyrovnává především díky pacientkám, s nimiž se v Claymooru setkává. Teprve srovnání vlastního života s jejich osudy jí umožní přehodnotit vztah k okolí a rozpoznat hranici mezi „normálností " a šílenstvím. Podobně jako Dorotka v Čaroději ze země Oz (na něho tu jsou přímé odkazy) nachází cestu zpět do svého světa. - Snímek se potýká s problémy, danými dispozicemi předlohy, zejména její epizodičností, v níž se ztrácí nosná dějová linie. Z filmu se bohužel také vytratil humor, jimž Kaysenová téma odlehčila. - Knihu si oblíbila herečka Winona Ryderová, jež ztvárnila hlavní postavu a podílela se na produkci. Ač její herecký výkon nepatří mezi nejvýraznější, přesně odpovídá roli zmatené introvertní dívky. Pozornost tak na sebe strhuje Angela Jolieová v postaví věčné rebelky Lisy. - Původní název Girl, Interrupted (ve filmu je jeho vysvětlení opomenuto), byl inspirován Vermeerovým obrazem Přerušený koncert (Girl Initerrupted al Her Music).

Autor/Zdroj: Hokr Ondřej/Filmový přehled