Karel Kachyňa, jeden z velkých českých režisérů, vytvořil mnoho mimořádně působivých filmů nejen pro plátna, ale i pro obrazovku. Ve všech jeho dílech se setkáváme s nevšední citovou i obrazovou kulturou, s pochopením pro velká i malá lidská trápení, s laskavým humorem.

K vrcholům televizní dramatické tvorby bezesporu patří jeho film Zlatí úhoři, inspirovaný povídkami Oty Pavla, o malém chlapci, který spolu s tatínkem podléhá kouzlu řeky Berounky, ale zároveň také prožívá krutou válečnou realitu. "Zlatí úhoři" získali v roce 1979 hlavní cenu na mezinárodním festivalu Prix Italia. ČT je dnes uvádí k nedožitým pětaosmdesátým narozeninám Rudolfa Hrušínského, který ve filmu vytvořil jednu ze svých nezapomenutelných rolí.

První Kachyňova adaptace velmi oblíbených autobiografických povídek spisovatele Oty Pavla (1930-1973) Zlatí úhoři (1979), nazvaná podle jedné z autorových próz, vznikla jako komorní televizní film. Předcházely jí dva dřívější přepisy studentů FAMU, Kapři pro wehrmacht (1975; r. Karel Smyczek) a Smrt krásných srnců (1975; r. Vladimír Merta) a následoval ji ještě další Kachyňův snímek Smrt krásných srnců (1986, FP 8/87), rozvíjející a zčásti i opakující téma Zlatých úhořů. (Na scénáři obou Kachyňových filmů se podílel tehdy zakázaný Dušan Hamšík.) – Známý český filmař opakuje v souladu s předlohou princip nahlížení událostí očima dětského hrdiny, v tomto případě nejmladšího ze tří synů svérázného tatínka, vášnivého rybáře a milovníka života. Chlapec zvaný Prdelka naplno prožívá idylický čas v chalupě převozníka Proška i první rybářská dobrodružství. Krásné časy však rychle zmizí po okupaci republiky v roce 1939. Ve filmu se objevují ozvuky lidické tragédie i další nacistické zvůle (zatčení Rozvědčíka, odjezd tatínka a dvou starších bratrů do koncentráku). Nejpodstatnější je ovšem nostalgická atmosféra života u řeky (vše se odehrává na Křivoklátsku u Berounky) a následný zlom do šedi krušných dnů.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2007/5