Americko-německou válečnou komedii Velký útěk natočilv roce 1963 renomovaný režisér John Sturges. Scenáristé James Clavell a W.R. Burnett se inspirovali jednak skutečnými událostmi, popsanými v knize Pavla Brickhilla, jednak zřejmě i snímkem Jeana Renoira Velká iluze (1937), jehož děj, odehrávajíící se v německém zajateckém táboře za 1. světové války, však přesadili do roku 1942. Z vynikajícího klasického fraucouzského snímku převzali vlastně jen základní půdorys konfliktu: na jedné straně stojí postava čestného upjatého velitele tábora, který si "svých " zajatců váží a který ve skrytu souhlasí s vojenskou povinností
pokusit se o útěk, na druhé straně skupina zajatých amerických a britských důstojníků, kteři všechny své síly upnou k organizaci promyšleného útěku. Sturgesův snímek má - na rozdíl od své slavné inspirace - blíže ke komedii a také více podléhá vyprávěcím tradicím angloamerických válečných snímků (např. Most přes řeku Kwai). Podobně jako ve filmu Vitězství je pobyt v zajateckém táboře líčen téměř jako pohodlná idyla, jejíž nudu si hrdinové krátí rozličnými žertíky a svědomitou přípravou velkého útěku. Toho se má pod vedením nejzkušnějších "útěkářů" zúčastnit dvě stě padesát mužů. Humorné epizody z táborového života se střídají s popisem složitých příprav (kopání tunelů, získávání potřebných předmětů, výroba falešných dokumentů a civilních šatů...); ve vyprávění jen zřídka zazní temnější tóny. 0 to tragičtěji působí konečný "součet": ze sedmdesáti šesti uprchlíků byli téměř všichni chyceni či zabiti (padesát vězňů
gestapo postřílelo při převozu zpět do tábora); možnost úspěchu symbolizuje pro filmaře jen jediný: drsný Sedgvvick, který však vyvázne víceméně náhodou… Z množství svérázných typů se vyděluje americký letec Hilts, furiantský individualista, který se pokouší o vlastní "soukromé" útěky, a který pak končívá pravidelně na samotce. I přes neúspěch si však dokáže udržet rozvahu a dobrou mysl, a tak vlastně není nikdy poražen. Tuto postavu, představující klasické vítézství individuality nad kolektivní poslušností ztělesnil Steve McQueen jako jakýsi předobraz svého budoucího slavného Motýlka. Spolu s ním se ve filmu objevují i Charles Bronson a James Coburn; tato herecká trojice měla předtím úspěch ve slavných Sturgesových Sedmi statečných, tentokrát se však stala pouze zárukou chtěné divácké přitažlivosti díla.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled