Losangelský agent FBI Sean Archer má s psychopatickým teroristou Castorem Tryem nevyřízené účty. Před šesti lety se Castor pokusil příliš schopného agenta zastřelit ze zálohy a nešťastnou náhodou zabil jeho malého synka. Od té chvíle je Archer smrtelně nebezpečnému Troyovi v patách. Žene ho touha po pomstě. A velký den odplaty konečně nastal. V divoké honičce a mimořádně dramatické přestřelce Archer vítězí a nebezpečný terorista se v komatu a na prahu smrti ocitá v tajné vězeňské nemocnici. Je ale skutečně dobojováno ? Nikoli ! Castor a jeho bratr Pollux několik hodin před zatčením umístnili někde v Los Angeles biologickou zbraň, kterou časovaný spínač odpálí přesně za šest dní. Je třeba vypátrat místo, kde je zákeřná bomba uložena. Jde o záchranu desetitisíců životů. S pomocí nejmodernější technologie vědci transplantují Archeovi tvář teroristy Castora. V tomto dokonalém "převleku" má ve vězení zjistit od Castorova bratra Polluxe, kde leží bomba. To se Archeovi nakonec podaří, ale na návrat k normálu je už pozdě. Castor se totiž mezitím probral z komatu, ukradl Archeovu tvář a zlikvidoval všechny, kdo o záměně tváří věděli. Psychopatický terorista se tak stal agentem FBI, zatímco skutečný policista s tváří mnohonásobného vraha, trpí v přísně střeženém kriminále. Podaří se mu uprchnout a získat znovu svou pravou identitu ?

Technika dokáže věru divy. Nebýt jí, byl by psychopat Castor Troy v kómatu (kam nepochybně patří), policista Sean Archer by měl vyznamenání a výčitky svědomí a pár milionů obyvatel L.A. by zřejmě posnídalo svůj poslední hamburger. Což je ovšem situace velmi neuspokojivá, pročež nastupuje nejmodernější technika ve službách filmařské fantazie a Castor je sice pořád v kómatu, ale už bez tváře, kterou si přisvojil Sean, aby se infiltroval do podsvětí a vyzvěděl, kde je ukryta časovaná biologická bomba, hrozící seškrtat volební seznam L.A. na polovinu. Skutečná fantazie je ovšem bezbřehá, takře se Castor z kómatu probere, čapne první obličej na který narazí (pochopitelně Seanův) a vyrazí do světa…

Kultovní režisér John Woo dovedl ve svém novém akčním thrilleru Tváří v tvář k absurdní dokonalosti jeden ze stěžejních žánrových prvků: je jím vztah mezi dvojicí archetypálních představitelů dobra a zla, představovanou zde členem protiteroristické jednotky FBI Seanem Archerem (John Travolta) a maniakálním zabijákem Castorem Troyem (Nicolas Cage). Vtip snímku spočívá v tom, že oba zúčastnění si při speciálním lékařském zákroku doslova vymění obličeje, fyziognomii i zabarvení hlasu. - Agent Archer dopadne teroristu Troye, po němž pátral šest let i z osobních důvodů. Zabijákovou obětí se totiž kdysi náhodou stal Archerův pětiletý synek Michael. Muž však zjistí že jeho protivník (jenž se po střetu s policií nachází v komatu) instaloval na neznámém místě v Los Angeles časovanou bombu s nervovým plynem. Ukáže se, že jediným způsobem, jak zabránit blížící se apokalypse, je tajně se "převtělit" do Troye, a dostat informace od teroristova uvězněného bratra. Zabiják se ovšem nečekaně vrátí k životu a s pomocí kompliců na sebe vezme Archerovu podobu. Poctivý ochránce zákona se tak ocitne v nejhlubším žaláři (jímž je kromě tajné supervěznice i jeho nová identita), zatímco sebevědomý padouch dělá kariéru u FBI a zaujme místo v protivníkově soukromí... - Woo udržuje napětí od prvních vteřin snímku, a dbá na tradičně dokonalou choreografii akčních sekvencí, hýřících explozemi, srážkami a vrcholnými kaskadérskými výkony. Jeho postupy tentokrát připomínají nejlepší díla Sergia Leoneho, a to jak sebevědomě pomalými, efektními předehrami jednotlivých soubojů (výborná sekvence v kostele s holuby), tak ústředním "westernovým" motivem sveřepého mstitele. Tvůrcova dlouholetá zkušenost s žánrem se projevuje až labužnickým pohráváním si s vizuálními možnostmi tradičních soubojových scén: za zmínku stojí zejména kontrapukticky pojednaný krvavý masakr ve zločineckém doupěti, vnímaný očima dítěte, jež ve sluchátkách poslouchá slad-kou melodii (píseň Somewhere Over the Rainbow v podání Olivie Newton-Johnové). Zvláštní kapitolku pak tvoří stěžejní působivě nasnímaná "chirurgická' sekvence s výměnou obličeje u Archera. (Snímek byl údajně zamýšlen jako sci-fi z budoucnosti což režisér odmítl) - John Woo zároveň poskytuje maximální prostor oběma hereckým hvězdám, pro něž je důsledně provedený motiv výměny rolí velmi zajímavou příležitostí. Četné psychologizující odbočky, popisující přijímání "opačné identity" u obou protagonistů, i jejich seznamování se s protivníkovým cítěním či s jeho zázemím se však podepsaly na zbytečně dlouhé metráži.

Autor/Zdroj: Filmový přehled


Jak to dopadne, když si policista a gangster vymění obličeje a nikdo kromě nich dvou o tom neví?
Před kamerou americké superhvězdy John Travolta a Nicolas Cage, za kamerou hongkongský superrežisér John Woo, který definitivně dobyl Hollywood.



Touha po pomstě je největší stimulace. Losangeleský policista Sean Archer (John Travolta) je posedlý myšlenkou na dopadení geniálního (a maniakálního) teroristy Castora Troye (Nicolas Cage). Chce ho dopadnout nejen proto, že je mnohonásobným vrahem, ale především proto, že před šesti lety, když chtěl Castor Seana zastřelit, zabil omylem jeho malého syna. Ale nyní snad konečně celá záležitost směřuje ke svému rozuzlení. Akce je připravena, Castor je těžce zraněn a dopaden. Než se ale Sean může vrátit domů k manželce a dceři, vychází najevo strašlivá skutečnost: Někde v centru Los Angeles umístil Castor časovanou biologickou bombu, která má za několik dní zabít milióny obyvatel. Kde se přesně nachází, to ví pouze čerstvě uvězněný Castorův bratr Pollux, který rozhodně nemá náladu vypovídat. Záhy je Sean kontaktován přísně tajným vládním výzkumným týmem a je mu nabídnuta nezvyklá šance: Pomocí nejnovější operační techniky mu bude transplantován obličej Castora, ležícího v kómatu. I jeho tělesné proporce a hlas budou upraveny tak, aby byl k nerozeznání od těžce zraněného gangstera. Po krátkém váhání Sean souhlasí a s Castorovým obličejem se nechává zavřít do vězení, kde chce získat informace z Polluxe. Mezitím ovšem v nemocnici přijde k vědomí skutečný Castor. Pochopitelně nemá přílišnou radost z toho, že mu chybí tvář, ale pak uvidí v operačním sále v živném roztoku schovaný Seanův obličej. S pomocí svých kompliců donutí doktora k další transplantaci, načež zabije svědky a zničí všechny důkazy o tom, že uvězněný Castor není Sean a oslavovaný Sean není Castor. Neuvěřitelné drama začíná nabírat obrátky...

Celé filmové řemeslo je o "potlačování nedůvěry". Pokud divák neuvěří, že po plátně opravdu chodí dinosauři, nebo že ta stará dáma opravdu umírá na rakovinu, začne se ve filmu šťourat, hledat nelogičnosti a to je konec. Tvůrci filmu Tváří v tvář nám předkládají ke spolknutí skutečně hutné sousto: Dokonalou výměnu dvou identit. A co na to diváci? Spolknou ho bez nejmenších námitek. Hongkongskému akčnímu mistrovi Johnovi Woo (Killer, Hard Boiled, Živý terč, Operace: Zlomený šíp) se totiž v jeho nejnovějším filmu podařilo vytvořit téměř pohádkový "paralelní vesmír", ve kterém jsou možné dokonalé transplantace, čas se zrychluje či zpomaluje v zájmu dramatičnosti a fyzikální a pravděpodobnostní zákony platí jen velmi přibližně. A divákovi to nevadí, protože je napětím bez sebe, co se bude dít dál.

Travolta i Cage jsou hvězdami největšího kalibru a zaplaťpánbůh za to, protože v Tváří v tvář před sebou měli přetěžký úkol. Travolta totiž většinu filmu hraje Castora, který hraje Seana a žije v jeho domě s jeho rodinou, kdežto Cage ztělesnil Seana, který hraje Castora a snaží se sblížit s jeho komplici. Oba odvedli vynikající práci a pozadu nezůstali ani ostatní zúčastnění herci: Joan Archerová jako Seanova manželka, Dominique Swainová jako jeho dcera nebo Alessandro Nivola jako Castorův bratr. Díky tomu můžeme být svědky jevu, v akčních filmech téměř nevídaného: I když se na plátně právě nestřílí, je se na co dívat a o čem přemýšlet. Pokud máte chuť, můžete ve filmu dokonce hledat existenciální otázky, filosofické úvahy a mýtické reference. Vnucuje se otázka, jak mohl John Woo něco takového zdařile režírovat, když téměř neumí anglicky...

A pokud se na plátně právě střílí, je samozřejmě také na co se dívat. Producenti popustili Johnovi Woo uzdu a dovolili mu vrátit se k téměř surrealistickému "krvavému baletu", kterým proslul ještě když natáčel v Hongkongu. Pokud jste viděli pouze jeho americké filmy a není vám jasný všechen ten povyk okolo "stylu Johna Woo", ve snímku Tváří v tvář se dočkáte vysvětlení, zatímco fanoušci Johna Woo budou okamžitě identifikovat některé mistrovy oblíbené momenty: Kromě zpomalených záběrů, geniálního střihu a neskutečných kamerových úhlů se dočkáme i přestřelky v kostele plném holubů (jejíž aktéři jsou oblečeni ve smutečních šatech) a znovu budeme okouzleni (nebo zaskočeni) tím, jak se může změnit vyznění filmové scény, pokud je doprovázena vhodnou (nebo na první poslech naprosto nevhodnou) hudbou.

Bohužel, film Tváří v tvář je úctyhodných 138 minut dlouhý a několik málo z jeho mnoha scén onu výše zmíněnou magickou přesvědčivost postrádá. Především scény ve vězení (a útěk z něj) vypadají jako by byly z jiného filmu a vyvolávají reakce typu "Moment, tohle je nesmysl". Podle mého osobního názoru je i přesto Tváří v tvář stoprocentním filmem. Podle názoru zbytku redakce (nezapomeňte, že v Cinemě máme demokracii) pouze osmdesátiprocentním. Takže mi nezbývá, než napsat "Přesvědčte se sami" a uzavřít recenzi několika superlativy:

Přes všechny výtky je Tváří v tvář výjimečným snímkem, který "znovuobjevil" akční film a který byste si neměli nechat ujít, ať je váš vztah k akčním filmům jakýkoliv. Tváří v tvář je zdaleka nejlepším americkým filmem Johna Woo. Ve filmu Tváří v tvář uvidíte nejlepší herecké výkony, jaké jste za několik posledních let mohli v akčním filmu vidět. Tváří v tvář je zatím nejlepším letošním akčním filmem. Stačí?

Autor/Zdroj: Fuka František/Cinema