Kouzlo tohoto filmu spočívá především v drsných dialozích,vtipu,v nečekaných situacích,ve spojení detailních záběrů se skvělou hudbou a v promyšleném výběru představitelů rolí,ze kterých vytěží maximum,ať jde o tváře neznámé nebo „profláklé“.
Počáteční epizoda vás možná příliš neosloví,ale od chvíle,kdy začne slovní přestřelka Vincenta a Julese jste už nenávratně vtaženi do víru následujících tří dnů v životech gangsterů,stárnoucího boxera,drogového dealera,dvojky úchyláků a páru amatérů,kterého nenapadne nic lepšího,než „udělat restauraci“.Epizody nejdou chronologicky za sebou,navzájem se prolínají,tak,jako životy hrdinů a nastává tak pestrý kaleidoskop,který vás nutí přemýšlet a ještě se začnete královsky bavit.Nezávazné klábosení,řešení problémů i vypjaté situace jsou stavěny na maličkostech běžného života a proloženy osobitým humorem.Velká pozornost je věnována hudbě,která podtrhuje dění na plátně a vryje se vám do paměti tak,že ačkoli jste ji ve filmu slyšeli prvně,při příštím náhodném poslechu se vám živě vybaví scéna,kde zazněla.
Hravé herecké výkony všech zúčastněných potvrzují,že si Tarantino umí vybrat a dát šanci polozapomenutým tvářím či zaškatulkovaným postavám.
Tvůrce rozhodně neukazuje podsvětí v růžových barvách,přesto zde ale můžeme najít odkazy na pojmy jako vděčnost,oddanost,odpovědnost i víra.Možná i proto za nejvíce krvavou scénu filmu může nešťastná náhoda.Film porovnává náš zdánlivě bezpečný život se světem zločinu a ptá se,co je větší zlo,jestli to organizované,kde si gauneři dobrovolně vyřizují účty mezi sebou a většinou dostanou co si zaslouží,nebo to mezi námi-v podobě vetešníka,policajta nebo vyšinutých milenců,kteří vám mohou kdykoli vstoupit do života a udělat vám z něho peklo.

Pulp Fiction – kniha obsahující prvky napětí, bez umělecké hodnoty, obvykle vydávaná jako paperback. Pulp Fiction je brutální, ale brilantní černá komedie, ve které se prolínají tři příběhy ze života bezvýznamných zločinců, v podstatě tvořící jeden příběh, do kterého nonkonformní režisér Tarantino zapojil do té doby nevídanou kreativní představivost. Podsvětí s násilím postrádajícím veškerou logiku je ve filmu nejen teatrální , ale i humorné. Nejkultovnější záležitost 90. let získala 7 oscarových nominací, Zlatý Glóbus a mnoho dalších prestižních ocenění.

Jde o pohled do losangeleského podsvětí zamořeného drogovými dealery spletený do několika historek.
Barevné, až nadsmyslné scény z tajemných barů, obrázky "běžného" života gangsterů, kteří musí čistit vyhrazené území pro svého šéfa, to vše je strhujícím opusem, jehož stvořitelem nemůže být nikdo jiný než hollywoodský scénárista a režisér QUENTIN TARANTINO.

Nejkultovnější záležitost 90. let získala 7 oscarových nominací, Zlatý Glóbus a mnoho dalších prestižních ocenění.
DVD Express

Černá (a notně šokující) komedie, v níž se prolínají příběhy ze života tří bezvýznamných kriminálníků v průběhu jedné noci. Všechno je tu rozehráno ad absurdum a obráceno naruby. Myslet si můžete, co chcete, nudit se však nebudete.

Dvaatřicetiletý herec, scenárista a režisér Quentin Tarantino patří mezi nejkontroverznější osobnosti současného kinematografického dění. Rozporuplně byly přijaty už jeho režijní debut Reservoir Dogs (Gauneři) a podle jeho scénáře natočený snímek Pravdivá romance, v nichž autor demonstroval svůj zájem o "pokleslé" žánry. Podobně jako Davidu Lynchovi, s nímž ho spojuje zájem o "temnou stránku" světa, se tarantinovi dostalo uznámí na MFF v Cannes: Velká cena Zlatá palma pro Zběsilost v srdci v roce 1990 a pro Pulp Fiction - historky z podsvětí v roce 1994 svědčí o pozitivní reakci evropské kritiky na podobné intelektuální výboje amerických filmařů. Tarantinův snímek postihuje oba významy anglického slova "pulp" (jednak měkká, vlhká, beztvará hmota, jednak časopis nebo kniha s odpudivým námětem, tištěná na papíře nevalné kvality): až "fyzicky" působivé scény brutálního krvavého násilí se projevujív situacích, tupických pro ty nejbanálnější drsné kriminální historky. Obojí však režisér podává se svébytným humorným nadhledem: zvláště se zajímá o netypické aspekty obvyklých příběhových klišé (Dvojice zabijáků, vyřizující špinavou práci pro svéko bosse a pokoušející se zbavit nepohodlné mrtvoly, milenecká dvojice, odhodlávající se k ozbrojenému přepadení, mladý gangster, který vezme podle šéfova přání na večeři jeho krásnou ženu, tvrdohlavý boxer, který neprohraje prodaný zápas). Podstatu vyprávění tvoří scény a dialogy, jenž se jindy zpravidla v zájmu akce "vynechávají"; odhaluje se tak bizarní, humorně-hrůzný svět, v němž obvyklá vyprávěcí schemata získávají nové dimenze. V rámci zcizené a reflektované brutality se potom režisér s dráždivou samozřejmostí dotýká tak "vysokých" témat, jako je láska, víra a spravedlnost. - Film se skládá ze tří povídek, navzájem důvtipně promísených v čase a propojených různými postavami, spjatými nejrůznějším způsobem se světem zločinu. Hrdinové jednoho příběhu přecházejí a zasahují do jiného jako okrajové postavy (zabiják Vincent, milenecká dvojice zlodějíčků), případně je jejich příběh vyprávěn znovu z jiného úhlu (scéna gangsterské pomsty). Tarantinova černá komedie vyniká řemeslně dokonalým přehledem nad obrazovými kompozicemi i smyslem pro nevšední detail (kamera Andrzej Sekula) a zvláštním citem pro propracování herecké akce. Příležitosr tu dostalo několik hollywoodských hvězd v zajímavých a netypických rolích (John Travolta, Bruce Willis, Uma Thurmanová).

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Jednatřicetiletý herec, scenárista a režisér Quentin Tarantino patří mezi nejkontroverznější osobnosti současného kinematografického dění. Podobně jako Davidu Lynchovi, s nímž ho spojuje zájem o „temnou stránku" světa, se Tarantinovi dostalo uznání na MFF v Cannes: Velká cena Zlatá palma pro Zběsilost v srdci v roce 1990 a pro Pulp Fiction – historky z podsvětí v roce 1994 svědčí o pozitivní reakci evropské kritiky na podobné intelektuální výboje amerických filmařů.
Tarantinův snímek postihuje oba významy anglického slova „pulp" (jednak měkká, vlhká, beztvará hmota, jednak časopis nebo kniha s odpudivým námětem, tištěná na papíře nevalné kvality): až „fyzický' působivé scény brutálního krvavého násilí se projevují v situacích, typických pro ty nejbanálnější drsné kriminální historky. Obojí však režisér podává se svébytným
humorným nadhledem: zvláště se zajímá o netypické aspekty obvyklých příběhových klišé (dvojice zabijáků, vyřizující špinavou práci pro svého bosse a pokoušející se zbavit nepohodlné mrtvoly, milenecká dvojice, odhodlávající se k ozbrojenému přepadení, mladý gangster, který vezme podle šéfova přání na večeři jeho krásnou ženu, tvrdohlavý boxer, který neprohraje prodaný zápas). Podstatu vyprávění tvoří scény a dialogy, jež se jindy zpravidla v zájmu akce „vynechávají ; odhaluje se tak bizarní, humorně-hrůzný svět, v němž obvyklá vyprávěcí schémata získávají nové dimenze. V rámci zcizené a reflektované brutality se potom režisér s dráždivou samozřejmostí dotýká tak „vysokých" témat, jako je láska, víra a spravedlnost.
Film se skládá ze tří povídek, navzájem důvtipně promísených v čase
a propojených různými postavami, spjatými nejrůznějším způsobem se světem zločinu. Hrdinové jednoho příběhu přecházejí a zasahují do jiného jako okrajové postavy (zabiják Vincent, milenecká dvojice zlodějíčků), případně je jejich příběh vyprávěn znovu z jiného úhlu (scéna gangsterské pomsty).
Tarantinova černá komedie vyniká řemeslně dokonalým přehledem nad obrazovými kompozicemi i smyslem pro nevšední detail (kamera Andrzeje Sekuly) a zvláštním citem pro propracování herecké akce. Zvláštní př1ežitost tu dostalo několik hollywoodských hvězd v zajímavých a netypických rolích (John Travolta, Bruce Willis, Uma Thurmanová).
Program ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Tarantinův snímek postihuje oba významy anglického slova „pulp" (jednak měkká, vlhká, beztvará hmota, jednak časopis nebo kniha s odpudivým námětem, tištěná na papíře nevalné kvality): až „fyzicky" působivé scény brutálního krvavého násilí se projevují v situacích, typických pro ty nejbanálnější drsné kriminální historky. Obojí však režisér podává se svébytným humorným nadhledem: zvláště se zajímá o netypické aspekty obvyklých příběhových klišé. Podstatu vyprávění tvoří scény a dialogy, jež se jindy zpravidla v zájmu akce „vynechávají ; odhaluje se tak bizarní, humorně-hrůzný svět, v němž obvyklá vyprávěcí schémata získávají nové dimenze. V rámci zcizené a reflektované brutality se potom režisér s dráždivou samozřejmostí dotýká tak „vysokých" témat, jako je láska, víra a spravedlnost.
Film se skládá ze tří povídek, navzájem důvtipně promísených v čase a propojených různými postavami, spjatými nejrůznějším způsobem se světem zločinu. Hrdinové jednoho příběhu přecházejí a zasahují do jiného jako okrajové postavy (zabiják Vincent, milenecká dvojice zlodějíčků), případně je jejich příběh vyprávěn znovu z jiného úhlu (scéna gangsterské pomsty). Tarantinova černá komedie vyniká řemeslně dokonalým přehledem nad obrazovými kompozicemi i smyslem pro nevšední detail (kamera A. Sekuly) a zvláštním citem pro propracování herecké akce.
Program ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Kultovní Tarantinovo krimi postihuje oba významy anglického slova „pulp" (jednak měkká, vlhká, beztvará hmota, jednak časopis nebo kniha s odpudivým a brakovým námětem, tištěná na papíře podřadné kvality): až „fyzicky" působivé scény brutálního krvavého násilí se projevují v situacích, typických pro ty nejbanálnější kriminální historky. Režisér však tyto story podává se svébytným humorným nadhledem a staré klišé naplňuje novou dimenzí. Podstatu vyprávění tvoří scény a dialogy, jež se jindy zpravidla v zájmu akce „vynechávají": odhaluje se tak bizarní, tragigroteskní svět reflektované brutality, v jehož rámci se tvůrce dotýká s dráždivou samozřejmostí tak „vysokých" témat, jako je láska, víra a spravedlnost.

Autor/Zdroj: /Kino AERO