Vinca, student pražské Vysoké školy zemědělské, prožívá v rodné vsi na jižní Moravě své poslední prázdniny. Během nich se má rozhodnout, zda přijme po ukončení studií místo asistenta na fakultě nebo se vrátí do Dobrého Pole a začne pracovat v místním družstvu, což si v průběhu 14 prázdninových dnů vyzkouší. Váhá mezi těmito nabídkami a je mu jasné, že v rodné obci, kde ho každý zná, si bude muset autoritu vybojovat daleko obtížněji než mezi posluchači na vysoké škole.
Distributor DVD

„… je čas luk a je čas květin, do kopretin motýl slétl, včera kluk, dnes mládeneček, prchá z léček, chce znát svět, jeho láskám nezacláněj, ať se na něj usmějí, štětinatá slupka puká, je čas luk a nadějí!" pěje medově ulepený hlas režimního prominenta Pavla Lišky a důstojně tak doprovází podobně vyprázdněné obrázky socialistické venkovské idyly, kterou se normalizační kinematografie důsledně pokoušela zaměnit za skutečný obraz z tradic vykořeněného, vybetonovaného socialistického venkova.
Hlavním hrdinou této varianty modelového konstruktu je Vinca Adámek (Vyskočil), poctivý student zemědělské fakulty v Praze, který se vrací na své poslední prázdniny do rodné jihomoravské vesnice. Najde ji překrásnou, poklidnou, plnou bodrých vesnických typů (z nichž některé záhadně hovoří dokonalou pražštinou a jiné se sveřepě snaží o dialekt), přirozeně se upínající k tradicím a folklóru (jeho nadužívání za účelem deklarování návaznosti komunismu na lidové zvyky má kořeny už v nesmrtelném díle Zdeňka Nejedlého), ale ve své zemité jasnozřivosti přijímající i pokrok vycházející z všeobjímající líhně socialistického zemědělství. Vinca se jí ale přece snaží odolat. Dostal nabídku, aby zůstal v Praze na fakultě, jeho dívka je měštka a učitelka, která ho v zaječích úmyslech podporuje. Ale venkovskému člověku neporučíš…
Neživotný reliéf české vesnice je pouze jedním ze střípků virtuální reality, kterou se Barrandov snažil divákům vytrvale předkládat. Autorsky je za sekci Venkov zodpovědná především dvojice režimem protežovaných prozaiků Kozák-Kostrhun. Zatímco první z nich byl dokonce předsedou svazu spisovatelů, druhý byl před sametovou revolucí pokládán div ne za Jana Čepa socialistické vesnice, ale ve vysokých funkcích se pohyboval paradoxně až po listopadu, kdy byl dlouholetým poslancem parlamentu za ČSSD. Nutno dodat, že oběma asistovali i renomovaní tvůrci let šedesátých, Václav Vorlíček či právě Hynek Bočan.
Aleš Říman, 36.LFŠ 2010

Vinca Adámek tráví své prázdniny ryze pracovně v rodné vesnici. Místo zootechnika se mu líbí a tak zřejmě odřekne místo asistenta na vysoké škole.Autor/Zdroj: /Popis