Na výjimečně teplý den svatého Valentýna čtyři dívky a jejich učitelka vyrazí na výlet ke zvláštnímu skalnímu útvaru Hanging Rock. Skupina se náhle ztrácí. Po týdnu je nalezena pouze jedna ze studentek, která si ale nic nepamatuje. Rozbíhá se velké pátrání, které by mohlo dívky zachránit. Snímek vychází z bestselleru spisovatelky Joan Lindsayové popisující údajnou skutečnou událost, jež se stala roku 1900 v australské přírodě. Režisér Peter Weir famózním způsobem vytváří nebezpečně mysteriózní atmosféru na pomezí hororu, aniž by jakkoli vysvětloval příčiny události. Skvělá kamera Russella Boyda oživuje zdánlivě klidnou flóru a faunu a společně s hudbou dotváří téměř hypnotický divácký zážitek. Snímek byl uveden na Febiofestu v roce 2001.

Ocenění filmu: Ceny BAFTA (1977) - nejlepší kamera
18.Febiofest 2011

Příběh vychází ze skutečné události, popsané v bestselleru Joan Lindsayové. Na den svatého Valentýna roku 1900 se ve skalách zvláštního přírodního útvaru Hanging Rosk ztratily čtyři dívky a jejich učitelka. Jedna z pohřešovaných byla po týdnu nalezena. Nikdy však nebyla vyřešena záhada zmizení těch ostatních…

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Jeden z nejznámějších titulů slavné vlny australského filmu sedmdesátých let. Děj vychází ze skutečné události, popsané v bestselleru Joan Lindsayové. Na den svatého Valentýna roku 1900 se ve skalách zvláštního australského přírodního útvaru Hanging Rock ztratily čtyři dívky
a jejich učitelka. Jedna z pohřešovaných byla po týdnu nalezena. Nikdy však nebyla vyřešena záhada zmizení ostatních nešťastnic...
Ani tvůrci se nesnaží dobrat dosud nerozluštěného tajemství. Spíše se soustřeďují na postupné budování atmosféry zvláštního dne i zvláštního prostředí a na zachycení událostí okolo tajuplné tragédie. Film připomíná až hypnotický sen, v němž se do přímého kontrastu staví idyla viktoriánské doby s tragickými událostmi. Svou konstrukcí, rytmem, obrazem, křehkostí, magičností, mystičností a mysteriózností působí dodnes velmi sugestivně.
Program ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Příběh inspirovaný skutečnou událostí, popsanou v bestselleru Joan Lindsayové. Na den svatého Valentýna roku 1900 se ve skalách Hanging Rock ztratily čtyři dívky a jejich učitelka. Jedna z pohřešovaných byla po týdnu nalezena. Záhada zmizení ostatních nešťastnic však nikdy nebyla vyřešena. Film připomíná až hypnotický sen, v němž se do přímého kontrastu s tragédií staví idyla viktoriánské doby.

(Briana Čechová, Literární noviny 20/97, redakčně upraveno)
*****
Jeden z nejznámějších titulů slavné vlny australského filmu sedmdesátých let. Děj vychází ze skutečné události, popsané v bestselleru Joan Lindsayové. Na den svatého Valentýna roku 1900 se ve skalách zvláštního australského přírodního útvaru Hanging Rock ztratily čtyři dívky a jejich učitelka. Jedna z pohřešovaných byla po týdnu nalezena. Nikdy však nebyla vyřešena záhada zmizení ostatních nešťastnic...
Ani tvůrci se nesnaží dobrat dosud nerozluštěného tajemství. Spíše se soustřeďují na postupné budování atmosféry zvláštního dne i zvláštního prostředí a na zachycení událostí okolo tajuplné tragédie. Film připomíná až hypnotický sen, v němž se do přímého kontrastu staví idyla viktoriánské doby s tragickými událostmi. Svou konstrukcí, rytmem, obrazem, křehkostí, magičností, mystičností a mysteriózností působí dodnes velmi sugestivně. Náladový snímek Piknik u Hanging Rock (1975) režiséra Petera Weira je příběhem inspirovaným skutečnou událostí.
V den sv. Valentýna roku 1900 si vyjely chovanky dívčí školy spolu se svými učitelkami na výlet ke známému přírodnímu útvaru Hanging Rock (Visící skála) v blízkosti Melbourne. Během dne však čtyři dívky a jejich učitelka beze stopy zmizely. Po týdnu byla jedna z pohřešovaných nalezena, ale nic si nepamatovala, a tak nemohla pomoci při hledání ostatních. Záchranné akce už zůstaly bez úspěchu. Slastnou atmosféru prosluněného dne s četnými odstíny barvy žluté, oranžové a zelené dotvářejí zpomalené rozevláté pohyby andělsky vyhlížejících dívek, zejména zbožňované Mirandy, která jako by sestoupila z Botticelliho obrazu. Viktoriánská doba s jejím pevným řádem je zde přítomna jen prostřednictvím školních úborů. Jak se dívky zbavují těsných šněrovaček a tlustých černých punčoch, zapomínají na strach z neznámého a roztančí se po kamenech. Divák snad ani neočekává, že se okolnosti jejich zmizení vysvětlí. Vnímá především čistou přírodní sílu, která opojené dívky pohltí a vezme je s sebou - snad do jakéhosi ztraceného ráje, který Weir ve svým filmech nepřestává hledat. Působivě rozehraný námět však režisér postupně rozmělňuje a jak se neklid a strach z ohrožení zvolna zmocňuje filmových hrdinek, před plátnem naopak napětí klesá. Zoufalá letargie, která zachvátí celou školu a její okolí zcela ochromí přísnou ředitelku a poznamená řadu chovanek. Je však škoda, že mocná ruka osudu dopadá tak nejistě a malátně. Velmi zajímavá myšlenka není schopna unést dvouhodinovou metráž, a tak opakované návraty k onomu euforickému dni jej poněkud nešťastně zbavují tajemství.

(Briana Čechová, Literární noviny 20/97, redakčně upraveno)
28. Letní filmová škola

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola

Výlet chovanek dívčího internátu jako slunná noční můra

Internátní škola pro dívky z lepších rodin Appleyard College se tváří jako spolehlivá, stoprocentně viktoriánská britská instituce. Mezi frustrovanou ředitelkou a chovankami však vládne napětí, a možná i sama podstata dospívajících dívek je přinejmenším stejně tajemná jako divoká. nádherná australská pustina, která na počátku století obklopuje malé australské městečko. Celodenní školní výlet k nedalekému skalnímu útvaru Hanging Rock začíná docela nevinně. Než však den skončí, slehne se po jedné učitelce a třech děvčatech zem a zbytek výpravy ovládne nevysvětlitelná panika. Ta se pozvolna zmocňuje i mužů, kteří se v dalších dnech marně pokoušejí najít nějakou stopu po zmizelých.

Autor/Zdroj: /Cinema