Plný ideálů o vysněné kariéře přichází na své první pracovní místo do textilní továrny mladý inženýr Marek Paart. Více, než subjektem očekávání závratných pracovních výsledků, se ale stává objektem milostných tužeb mladých pracovnic továrny. sám jejich přízeň neopětuje, neboť propadne lásce ke starší technoložce Zině Zachové, která však momentálně udržuje vášnivý milostný poměr s inženýrem Arnoštem. Paart se stylizuje do svého literárním vzoru, Juliana Sorela ze Stendhalova románu „Červený a černý“. Podaří se mu jeho prostřednictvím porazit svého zkušenějšího soka a získat na svou stranu vysněnou ženu? Jaké to bude mít další následky? Přepis románu Vladimíra Párala byl sice natáčen ještě za komunistického režimu, premiéru však měl až po listopadovém převratu. nevyřešenou otázkou tedy zůstává, jakým způsobem by s ním bylo vzhledem ke kritice pracovní morálky 50. let naloženo, nebýt známých historických událostí. Tato kritika je ovšem dosti krotká, proto se film stal zapamatovatelným hlavně díky výskytu mnoha milostných scén, nahých těl a všeobecného sexuálního podtextu (někdy jsou „Muka obraznosti“ s nadsázkou označována jako české softporno). Drhovo zaujetí nahými těly zachází tak daleko, že bez dalšího svlékne i postavu před sebevraždou. zároveň se také rozhodně se nejedná zrovna o nejlepší českou literární adaptaci, chyb lze najít spoustu. Pro účely zkoumání erotiky na českém filmovém plátně však jde o neocenitelný vzorek, který má svůj potenciál i v dnešní, v tomto ohledu mnohem liberálnější době.
Třinecké filmové léto 2010

Snímek je adaptací stejnojmenného, částečně autobiografického románu Vladimíra Párala. Děj se odehrává v roce 1959 a zachycuje převážně erotické příběhy sebevědomého inžemýra, začínajícího po studiích v liberecké textilní továrně. Marek Paar zbožňuje svou šéfku ing. Zinu Zachovou, a nemyslí na nic jiného než jak ji získat, když se mu to podaří, ztrácí zájem a zatouží po jiné, mladší.
Ozvláštňujícími prvky mají být postavy malého chlapečka a stařeny, procházející celým filmem, akcentování klimatu doby útržky budovatelských hesel a optimistickými melodiemi, a zachycení nevábného pracovního prostředí. Režisér se snažil dostát autorovu přání, aby byl film tak erotický jako je kniha. Snímek je již pátou adaptací Páralových románů.Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora

Snímek Vladimíra Drhy s lákavým názvem Muka obraznosti ~ a se sloganem Erotická opereta o mladém budovateli je adaptací stejnojmenného, částečně autobiografického románu Vladimíra Párala (vyšel v roce 1988). Scénář napsal zkušený Václav Šašek. Děj se odehrává v roce 1959 a zachycuje převážně erotické příhody sebevědomého inženýra, začínajícího po studiích v liberecké textilní továrně. Marek Paar zbožňuje svou šéfku; ing. Zinu Zachovou, a nemyslí na nic jiného než jak ji získat. Když se mu to podaří, ztrácí zájem a zatouží po jiné; mladší. Zaplatí za to ztrátou zaměstnání... - Vyprávění, provázené Markovým komentářem, je zpestřeno průběžným ztotožňováním postav s hrdiny Stendhalova románu Červený a černý: A tak se v reáliích konce padesátých let v kratičkých představách objevují v dobových kostýmech Marek jako Julián Sorél a Zina jako paní de Rénal. Ozvláštňujícími prvky mají být postavy malého chlapečka a stařeny, procházející celým filmem, akcentování klimatu doby útržky budovatelských hesel a optimistickými melodiemi, a zachycení nevábného pracovního prostředí. Režisér se snažil dostát autorovu přání, aby byl film tak erotický jako je kniha. Slogan neznamená, že jde o hudební snímek, nýbrž že je to dílko v lehkém operetním tónu. Hlav ní roli vytváří Drhou často obsazovaný Jiří Pomeje; jemuž sekundují Dagmar Bláhová (v titulcích uváděná na přání agenta v anglické transkripci - působí totiž již dlouho v Austrálii, a Jiří Bartoška. - Snímek je už pátou filmovou adaptací Páralových románů.Autor/Zdroj: /Filmový přehled