Počátkem sedmdesátých let začal Larry Flynt, budoucí magnát sex-průmyslu, proměňovat malou síť striptýzových klubů v Ohiu na zárodek vydavatelského impéria. Hustler byl provokativní pornografický časopis a sexuální průmysl založený v samotném srdci Ameriky byl v té době sice nevděčným, ale o to lukrativnějším podnikáním. Larry Flynt spolu se svým bratrem Jimmym měli dostatek vůle ho prosadit. Zvláště pro Larryho bylo povolání koníčkem. V jednom ze svých klubů také poznal svou životní lásku Altheu Leasureovou, v té době ještě mladistvou, ale už řádně protřelou tanečnici. To, že se z majitele striptýzových klubů stal úspěšný vydavatel, způsobil poloamatérský klubový zpravodaj "Hustler Newsletter", který se u návštěvníků setkal s mimořádným ohlasem a inspiroval Flynta k založení časopisu, který by na rozdíl od Playboye prezentoval ženskou sexualitu bez jakýchkoliv příkras v její syrové podobě.

Flynt použil všechny své prostředky na přeměnu klubového zpravodaje v regulérní pornografický časopis s celonárodní distribucí. První číslo sice znamenalo finanční ztrátu, ale když další vydání přineslo fotografie Jackie O. (bývalé manželky prezidenta Kennedyho), jak se nahá opaluje na řeckém pobřeží Středozemního moře, náklad nakonec nestačil uspokojit všechny zájemce. Základem úspěchu všech dalších čísel se tak vedle šokujícího sexu staly i nejrůznější skandální senzace. Flynt a Althea zamilovaně vpluli do nekonvenčního manželství a přestěhovali se do luxusního sídla ve stylu vhodném pro pornagrifeckého magnáta. Larry Flynt se ocitl na vrcholu. pak byl ale vržen do víru méně příjemných událostí. V roce 1976 byl Flynt zatčen, obviněn z obscenity a zavržen konformní společností. Svérázný vydavatel začal svůj houževnatý boj proti cenzuře a vzrůstajícímu vlivu extrémistických náboženských konzervativních hnutí. Přitom se ovšem poněkud paradoxně spřátelil s evangeličkou Ruth Carter-Stapletonovou (sestrou tehdejšího prezidenta Jimmyho Cartera), kterou ve filmu hraje Donna Hanoverová, manželka newyorského starosty Rudolpha Giulianiho. Přátelství se Stapletonovou později krále pornografie Flynta načas dovedlo ke křtu a k víře.

V nekonečné řadě zatčení a soudních procesů použil Flynt své miliony v tažení jediného muže proti pokryteckým strážcům zákonů a morálky. Flynt neváhal zveřejnit videokazetu dokazující nezákonné praktiky FBI v případu DeLorean. U soudu pak odmítl prozradit, od koho videopásky získal a udělenou pokutu 10 000 dolarů přinesl v pytlích plných jednodolarových bankovek. Jen tak mimochodem také vypsal miliónovou odměnu na vypátrání vrahů J.F.K. V roce 1978 byl Flynt před soudní síní v Georgii postřelen najatým atentátníkem. Od té doby je upoután na své pozlacené kolečkové křeslo. Nejslavnější souboj se samozvanými cenzory a ochránci morálky svedl Flynt díky žalobě evangelického fanatika a televizního kazatele Jerryho Falwella, zakladatele ultrapravicové náboženské organizace "Morální většina". Hustler totiž otiskl fiktivní reklamu, ve které abstinent Falwell "propagoval" světové proslulý alkoholický nápoj a vzpomínal na soulož se svou vlastní matkou. Ve stejný čas Flyntova životní láska Althea podlehla AIDS. Případ "Lid versus Larry Flynt" se dostal až k Nejvyššímu soudu, kde se Flynt hájil svobodou slova zaručenou prvním dodatkem Ústavy Spojených států. Soud tento precedentní případ jednomyslně rozhodl v jeho prospěch. Vydavatel pornografie, muž bez vzdělání, který nedokončil ani základní školu, se tak stal paradoxně jedním z největších bojovníků za nedělitelnost práva na svobodu slova, zaručenou prvním dodatkem Ústavy Spojených států.

Hlavní hrdina je ve Formanově novém díle neurvalým a arogantním provokatérem, jenž své chování opírá o svéráznou životní filozofii. Ta se řídí snahou vydělat peníze, a z ní vyplývající potřebou absolutní svobody slova. V období 1972-1987 to ovšem vede ke konfliktu s veřejným míněním a se státními institucemi. Pokrytecká společnost stíhá vyzývavého podnikatele různými způsoby: po atentátu neznámého zabijáka zůstane muž zmrzašený (a nepřímo tak ztrácí i svou životní lásku). Flynt však v sobě znovu najde dost síly, a s pomocí ambiciózního právníka dovede svou věc až k nejvyššímu soudu, kde zvítězí ve své při o svobodu slova. Jde o zpracování skutečného životního příběhu vydavatele pornohrafického časopisu Hustler. Producentem filmu je Oliver Stone.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Biografie vydavatele pornografického časopisu Hustler Larryho Flynta (Woody Harrelson), který během svého života kandidoval na prezidenta; stal se obětí vražedného útoku, po němž ochrnul, a nakonec se dostal do proslulého soudního sporu, který skončil až u Nejvyššího soudu jeho vítězstvím. Nejnovější film Miloše Formana, natočený v produkci Olivera Stona.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Počátkem sedmdesátých let začal Larvy Flynt, budoucí magnát sex-průmyslu, proměňovat malou sít' striptýzových klubů v Ohiu na zárodek vydavatelského impéria. To, že se z majitele striptýzových klubů stal úspěšný vydavatel, způsobil poloamatérský klubový zpravodaj „Hustler Newsletter", který se u návštěvníků setkal s mimořádným ohlasem a inspiroval Flynta k založení časopisu, který by na rozdíl od Playboye prezentoval ženskou sexualitu bez jakýchkoli příkras, v její syrové podobě.
V roce 1976 byl Flynt zatčen, obviněn z obscenity a konformní společností zavržen. Svérázný vydavatel začal svůj houževnatý boj proti cenzuře a vzrůstajícímu vlivu extrémistických náboženských konzervativních hnutí. V roce 1978 byl Flynt před soudní síní v Georgii postřelen najatým atentátníkem. Od té doby je upoután na své pozlacené kolečkové křeslo.
Případ „Lid versus Larvy Flynt" se dostal až k Nejvyššímu soudu, který tento precedentní případ jednomyslně rozhodl v jeho prospěch. Vydavatel pornografie, muž bez vzdělání, který nedokončil ani základní školu, se paradoxně stal jedním z největších bojovníků za nedělitelnost práva na svobodu slova…
Program ART

Autor/Zdroj: /