Follettův veleromán jsem četl   před shlédnutím mniserie se   slovenským dabingem, ale také   i s českým na DVD od Uranie. V   obou případech jsem měl pocit,   že i přes velmi dobré dialogy,   výkony kamery a herců   samotných, připadalo filmové   zpracování nevyvážené a   postrádající řadu klíčových   scén, které se do miniserie   nedostaly. Zřejmě s touto   osekanou verzí pan Follett   souhlasil. K dobru miniserie   ještě dodávám, že jak kostýmy,   tak i filmové stavby byly na   vysoké úrovni.

Mini seriál se mi líbil, a   nemám důvod se babrat v tom,   jestli to tak bylo ve   skutečnosti a nehledám chyby v   ději. A chci pochválit   slovenský dabing, který mě   nevadil až na to , že jsme   měli po dvou dílech sledování   oči plné reklam a upoutávek.   Podívejte se na Jakubiskovou   krvavou Báthory, která se   režisérovi vůbec nepovedla ale   dívám se na obrazy a nechám se   unášet poetikou a fantazií   režisérů.

v stutočnosti je táto   katedrála fiktívna ako to   uvádza wikipedia. a aj postavy   sú fiktívne. Ale reálne je aké   sa používali stavbárske   metódy.
po mnohých   trápeniach bola katedrála   nakoniec postavená. režíser   vydvíhol, že katedrála nie je   len stavba, ale aj symbol   ľudského života, ktorý sa   neustále vyvýja.
film   bol struhujúci, plný   nenávisti, intríg, čo je   nanešťastie realita. ale aj   lásky. nešťastnej lásky, ked   sa hlavná hrdinka musela z   praktických dôvodov vydať za   nesympatického a surového   stavbára.
čo bolo   typické asi na tú dobu bolo,   že stavbár Tom už po   niekoľkých týždnoch nadviaže   ľubostný vzťah s ľudovou   liečiteľkou. a predtým   samozrejme, že čerstvo   narodené dieťa nechá na hrobe   svojej ženy, lebo mu nemal čo   dať jesť. pokiaľ sa spamätal a   po dieťa sa vrátil, dieťaťa sa   našťastie ujal jednoduchý a   láskavý mních.
dosť   nepresné sú tam historické   udalosti. kráľ štefan nikdy   nebojoval v boji. zlé sa mu už   robilo len pri pohľade na krv.   a štefan bol známy tým, že bol   veľmi zhovievavý. preto si   šľachta dovolovala, čo   dovolovala, éra štefanovej   vlády sa nazývala anarchia.  
štefan vôbec nedal   potopiť ľod svojho bratranca   wiliama, to bola len fantázia   scenáristu.
kráľovná   matilda bola z anglicka   vyhnaná, lebo okrem toho, že   šľachta by nikdy nepripustila   aby vládla žena, bola aj veľmi   arogantná a drzá.
z   anglicka utiekla po zamrznutej   rieke do francúzska.
a   jej syn Henrich nezabil v boji   svojho bratranca Eustacha. A   Eustach bol krutý a krvilačný,   nie jeho otec Stefan. Stefan   podpísal zmluvu s mladým   henrichom, že bude vládnuť do   svojej smrti a henrich sa   stane kráľom.

Po zhliadnutí všetkých štyroch   dielov som zaujal stanovisko,   že sa jedná o film ktorý mal   od skutočnej histórie veľmi   ďaleko. Ako sa vraví, že   "Z každého rošku   trošku", tak to platilo   aj v prípade tohto filmu.   Autori tohto filmu sa tu na   snažili vtiesniť skoro všetko   ako romantiku, politické   pozadie, cirkev atď. A to   všetko v takomto časovom slede   príliš nejde do kopy. Samotný   úvod má tak trocha aj zaujal,   ale postupom času má dej tohto   filmu začal nudiť. Historické   bitvy, kde sa bojovalo o   anglickú korunu tu pôsobili   trocha úbohým dojmom, ako z   nejakého dokumentárneho filmu.

Hledala jsem, v čem hrál ještě   Matthew Macfadyen a vybrala si   Pilíře země. Nejdřív mi sice   chvíli trvalo než jsem ho   skousla v roli jakou hrál, ale   nakonec i díky Rufusi   Sewellovi a dalším jsem byla   spokojená. Historický kontext   neposuzuji, na to nejsem dost   velký znalec anglických dějin,   ale bylo zajímavé vidět osudy   různých lidí z různých vrstev,   jak mohli v té době žít.   Líbila se mi výprava, každá   postava dostala svůj prostor,   co však podle mě tvůrcům   uteklo, byly posuny v čase.   Sice to doháněli maskami a   šedivými vlasy, ale třeba po   deseti letech nechali sestru   jednoho z hrdinů pořád jako   cca 14 letou holku a ta se   vůbec nezměnila. To samé u   syna ústřední dvojice, který   by měl být v závěrečné scéně   24 letý, ale tam figuroval   puberťák. Jinak láska,   intriky, úkladné vraždy,   emancipované ženy, víceméně   taková historická limonáda s   dobrým koncem. Teda pro   některé.