Narozdíl od některých   přízemních a zaostalých   existencí si rozhodně nemyslím   (nechci jmenovat), že tohle je   zrovna příklad nenarativního   filmu, mezi ty spíše počítám   takové umělecké skvosty jako   je Křižník Koťonkin či   Dobrodružství. Distribuční   společnost Go Crazy je opravdu   crazy, jediná měla tu odvahu   dovézt nejnovější čínský   megafilm Kung Fu Kyborg.   Takové umělecké veledílo,   vedle něhož jsou díla od   Luchina Viscontiho vhodná tak   pro chovance mateřské školky.   Kde prostě jinde uvidíte   zpívajícího kyborga,   nejdrsnějšího zubatýho hackera   na světě s fénem a vrtačkou,   nány s velkejma mesrama a   podobný nezapomentulený scény.   Ale jak vidím i mezi zdejším   osazenstvem nepochopeno,   přijde však doba, kdy se o něm   bude učit na všech filmových   školách na světě a Bordwell   and Thompson budou o něm psát   sémiotickou analýzu.