Trojan jako režiser a   Jarkovský se svým scénářem   přesně zobrazili dobu, kdy   jsem byla právě věkově hodně   blízká hlavním protagonistům.   Myslím si, že takový film tu   dlouho chyběl, a musím   zkonstatovat,že i když jsem se   nejen dobře bavila a   zavzpomínala, nemohla jsem   brát z nadsázkou nic, co tu   bylo řečeno, protože všechno   byla pravda. Takže souhlasím s   Barou 40...

Příjemné překvapení
Na počátku tohoto textu bych   rád varoval případné čtenáře,   že následující text může   obsahovat některá prozrazení   point z filmu. Také bych chtěl   na počátku přiznat, že jsem se   na tento film vypravil spíše s   obavami a myšlenkou „to zas   bude kravina“. Očekával jsem,   že uvidím další poplatný a   hloupý film. Byl jsem však   mile překvapen.

Děj se odehrává v polovině   sedmdesátých let. V této době   jsem se teprve učil lézt, když   naši hrdinové dovršovali věku   patnácti let. Celý film i   námět má obrovský potenciál,   nebyl však plně využit. Škoda.   Film je směsí různých žánrů.   Nalezneme zde komiku i drama.   Místy film lehce mrazí. Snímek   by však měl vyprávět o životě,   jaký v té době sedmdesátých   let byl. Kladně hodnotím   provedení výpravy, i když tady   bych také mohl mít nějaké   výtky. Např. řeznický obchod   byl jistě daleko více zásoben,   než je ve filmu znázorněno.   Během sledování filmu uvídíte   s velkým smyslem pro detail,   co se nosilo za oblečení, jaká   byla vybavení domácností a   jaké se prodávaly potravinové   produkty.

Pozdržím se trochu u těch   výtek. Ve filmu jsem si   povšiml několika nelogičností.   Možná se v nich mohu mýlit.   Tak za prvé v průběhu děje se   ukáže, že starý pan major   Pačes neumí číst, ani psát.   Naučil se maximálně jen   podpis, takovou tu muří nohu.   Tak nám to v jedné scéně   vysvětluje jeho syn v podání   Václava Kopty (rotný Pačes).   Jak je tedy možné, že na   počátku příběhu čte? Čte   seznam jmen nových držitelů   občanského průkazu.

Druhou   nelogičností považuji   vystupování Václava Kopty, co   by rotného Pačese. Ve filmu   působí jako jeden z mnoha   místních pražských policistů.   Pak jej v jiné scéně vidíme,   jako jednoho z členů zásahové   jednotky v Rudolfově. Kde se   tam vzal? Nepatřil snad rotný   Pačes k jiné jednotce? Do   jiného města? Nebyl náhodou   jinde místně příslušný?


Třetí   nelogičnost vidím v osudu   jednoho z občanských průkazů.   Buď ta chyba vznikla střihem,   prací skriptky nebo režií.V   jedné části filmu jsi mladí   chlapci zadrženi rotným   Pačesem a jeden z mladíků   tvrdí, že ten svůj občanský   průkaz zapomněl doma. Pak se   při výslechu ten průkaz   najednou ukáže na policii. To   je doprovázeno komentářem mezi   chlapci, že ten průkaz mu   musel někdo ukrást ve škole.   Je to jen detail. Ale měl jsem   pocit, že nějaká chyba byla   scénáristicky doháněna.

Celý příběh se   odehrává v rozmezí 4-5 let.   Sledujeme zde dospívání   hrdinů, práskačství, pokusy o   útěk za kopečky, první lásky,   alkoholové dýchánky a hromadu   poukázání na různé hudební   skupiny. Film neobsahuje žádné   erotické scény (vyjma jedné   pedagogické soulože). Myslím   si, že se během více než   dvouhodin trvání smutně   veselého filmu budete bavit.  


Na   závěr je třeba poukázat na   nejlepší herecké výkony.   Především je to ústřední   čtveřice, ale jedničku si   rozhodně zaslouží Martin   Myšička.

Filmová, křečovitá, propagandistická kravina
Tak křečovitý a vykonstruovaný   film se jen tak nevidí.
Nebyl jsem žádný   svatoušek, když jsem chodil do   školy, dokonce jsem dostal 2 z   chování. A tak si coby kvítko   tehdejší doby vzpomenu, jak   jsme tehdy mluvili a zděluji   všem - „Ty vole ten film je   kravina“. Celý film   charakterizuje scéna jak parta   15 letých mániček sedí na   stráni a chlastá „rumkoktejl“   a mudruje o životě. Absurdní a   těžko uvěřitelná, je scéna   kdy si to v době vyučování   rozdává tělocvikář v s   ruštinářkou v tělocvičně – to   mysleli tvůrci tohodle   „veledíla“ vážně? A opravdu si   myslíte že učitelský sbor na   nějaké tehdejší škole byl   dementní, aby řešil takto   „problémy“, které si   scénáristé tohodle filmu   vymysleli ? A esenbák( pro   dnešní mladé policista), který   neumí číst, to už je sci-fi.   Když v úvodu filmu říká   vypravěč – „chodili jsme na   nudný nedělní procházky na   kterejch se chodily závidět   vilky všelijakej komančskejch   pracháčů“, či věta - „Míťa   skejsnul s babičkou v týhle   komančský rezervaci“. Bylo mi   jasný, že celý film je vlastně   o tom, že se snaží těžit( a   myslí si že divák z toho bude   „na větvi“) z toho, že chce   „vtipně“ pomlouvat tehdejší   dobu a nemýlil jsem se -   některé scény jsou neskutečně   vykonstruované, jen v duchu   toho shodit tehdejší dobu co   nejvíce.

  Patrně některé máničky z   tehdejší doby ten film   nadchne, neboť je líčí jako   hrdiny odboje tehdejšího   režimu. Skutečnost je taková,   že se chtěli nějak lišit, aby   byli zajímaví před ostatními   a možná i sami pře sebou. Ale   je to přirozené, je to tak, že   v každé době se mládež snaží   revoltovat proti světu   dospělých, světu svých   otců.

Někteří   současní mladí lidé, kteří   tento filmový paskvil   zhlédnou, možná budou slepě   věřit tomu, co tam vidí, že   to, co se v něm ukazuje byla   běžná realita. Je mi jich   líto, neboť jsou obětí   propagandy.
PROŽIL JSEM   V TÉ DOBĚ O KTERÉ POJEDNÁVÁ   FILM ŠŤASTNÉ DĚTSTVÍ A MLÁDÍ   A NIC Z TOHO CO SE VE FILMU   KŘEČOVITĚ POPISUJE JSEM   NEZAŽIL A ANI TO NEZAŽILO 99,   9% POPULACE TEHDEJŠÍHO   ČESKOSLOVENSKA
Dle mého   názoru je tento film je   stupidní propagandou, tvůrci   ho natočili proto, aby   démonizovali náš tehdejší   život Film ukazuje situace,   se kterýma se v té době běžný   člověk nesetkal - drtivá   většina lidí je tehdy   nezažilo.

V   současné době může natočit   film kdokoliv, kdo od těch   správných sežene peníze, a to   je tento případ - film je   natočen na odvrácení   pozornosti a zakrytí toho, že   to co se děje v naší zemi nyní   již daleko přesahuje, co se   ůdajně dělo v té době o níž   pojednává tento filmový   paskvil. Tento film je   propaganda, propaganda   jestupidnějšího formátu.   Položme si otázku, jak by   vypadal podobný film o naší   době - vybrat to nejhorší z   dnešní doby co můžou nyní lidé   ( a daleko víc lidí než tehdy)   prožít. Byl by to krimi horor   plný zoufalství, krve, násilí,   strachu o existenci.Jenže   takový film nikdo nenatočí, to   se jaksi nehodí a nebo přímo   nesmí, točit takové kritické   filmy o současném režimu.

Je to můj názor na   tento film a na ten mam právo.  

PS: ještě že   jem ten film neviděl v kině –   byla by škoda vyhozenejch   peněz za vstupný. Když už sme   u peněz – výrobu tohodle   „veledíla“ spolufinancovala   Česká televize - a z našich   koncesionářskýcch poplatků. A   ještě se na to podílel fond na   podporu české kinematografie !   Pak nemá český film vypadat   jak vypadá, když se vyhazujou   peníze na takoví ptákoviny,   jako je tento film či film Po   hlavě do ... O čem bude další   film? Asi o pankáčích.

PRO JIRRIHO-
Protože mi přes svůj   komentář napsal jirry , tak   nyní napíši pro jirry toto:
jelikož je jirry asi mladý   intelektuál, který o té době o   které tak   "zasvěceně" píše ve   svém komentáři nanejvíš četl   někde v knížce či viděl nějaký   film podobného ražení jako je   Občanský průkaz, nepokládám   jeho názor na tu dobu, za tu   názor dobu osvětlující. Ve   svém komentu píše v odstavci :   To nostalgie lidí...

Ten odstavec je   možné označit za   pseudofilozofický obrat   chlapce který píše o něčem   čemu nerozumí. Chlapec,   kterému je okolo 25 let mne   bude poučovat o té době??? To   je úsměvné :-))) Já o té době   něco vím, žil jsem v ní, mam   IQ 119, jsem poměrně sečtělý,   nejen ve světě filmu, ale mam   přehled o životě obecně.

Jen ještě budu   glosovat jeho větu: úpěnlivé   lpění na ... - (to je   jirryova výstavní   intelektuálova věta).

Takže - nikdo   úpěnlivě nelpí, jen teď v   reakci na jrriho koment   konstatuji, že v té době bylo   daleko daleko bezpečněji než   nyní a nejen zdánlivě. A   jestli má někdo pokřivené   vidění světa tak je to jirry a   jemu podobní. A uniformita a   stádnost lidí jako je jirry je   smutná ba triskní, ale je to   jejich problém, protože   podlehli propagandě, která se   po r. 1989 ze všech na ně   hrne. A jirri k lepší   kinematografii jistě přispěje   což se dá vysledovat i podle   toho, že je jeho   nejoblíbenější film Pulp   fiction historky z   podsvětí.:-))) Ne z mého,   ale z jirriho komentáře čiší   neznalost a omezený rozhled.

Co tu ten veriaci pánbičkár   Nasudr dělá za kázání? V 70   letech byl asi ještě na   houbách, jinak by takové   žvásty nenapsal. Jsem jen o   pár let starší než kluci ve   filmu a to co prožili oni,   jsem zažil já i spousta mých   kamarádů, tedy ne jeden z   tisíců. Marně jsem žádal o   devizový příslib, výjezdní   doložku jsem dostal pouze do   Maďarska a vím, co pro nás   znamenalo stříhání dlouhých   vlasů a odchod do zeleného   mundúru. Po sakra dlouhé době   český film, u kterého jsem se   nemusel obávat, že u něj usnu.

Smekám před panem Trojanem,   který tenhle film natočil. A   paradoxně i za to, že se mi z   kina zrovna nešlo s lehkým   srdcem, ale ona to zase taková   "pr...l" v té době   nebyla. Můžu jen děkovat, že   si pamatuji až zlatá   osmdesátá.
Předně musím   pochválit herecké výkony -   úvodní čtveřice občas   skřípala, ale šlo o   talentované jedince, kterým se   dal jejich příběh uvěřit.   Myšička a Geislerová na   jedničku, zbytek taky slušný.   Co musím maximálně vyzdvihnout   tak výpravu - detaily oděvů,   vybavení kuchyně, chemlonové   dečky, tady si opravdu vyhráli   a v jedné chvíli jsme   zkonstatovali, že v jedné z   našich rodinných domácností   byl stejný unifikovaný   konferenční stolek, v druhé   zas váza ze skla. Hudba je   také na jedničku z   hvězdičkou.
Co mi   vadilo je délka, přes dvě   hodiny bylo dost. Pak   rozkouskovanost děje. Na   začátku jsme obdrželi   informaci, že se jedná o rok   1974, ale pak se děj posouval   po skocích a informace žádná,   objevil se sníh a informace,   na kterou školu se ten a ten   hrdina dostal/nedostal. Trošku   v tom byl zmatek, i vzhledem k   délce. Některé zajímavé   postavy se v průběhu děje   ztratily, škoda, že nevím, jak   dopadla spolužačka Fikotová,   alespoň o učitelce jsme se   dozvěděli.
Nicméně od   desítky je tenhle snímek jenom   kousíček.

Občanský průkaz
Občanský průkaz se mi celkem   nadprůměrně líbil, přesto zde   mám pár výtek, a těmi bych si   dovolil začít: Tak za prvé se   mi zdá, že snímek nemá   vymezenou přesnou diváckou   skupinu. Těm co tuto dobu   (naštěstí) nezažili (k těm se   řadím například já) to nebude   připadat tak nostalgické a   záživné, pro tu druhou skupinu   jsou jednotlivé reálie   vysvětlovány moc polopatě   (aspoň podle mého pohledu). A   za druhé vidím chybu v celkové   povídkovosti příběhu. Kniha   musí být jistě vynikající, ale   filmu chybí ústřední děj a   skládá se spíše z jednotlivých   scén.
Ale teď k tomu   pozitivu, které převáží   všechny dosavadně zmíněné   chyby. Spojit hořkost a   krutost s komedií tak, aby to   nevypadalo jako fraška, se   podaří jen málokomu. Pan   Trojan už nám několikrát   dokázal, že režírovat umí   ("Želary",   "Mlýny") a je   mistrem své profese. Herecké   výkony také nebyly špatné, i   když bylo poznat že se jedná o   mladá ucha bez zkušeností.   Přesto jsem jim jejich trápení   a radosti věřil. No a takové   to největší plus je   připomenutí té doby,   připomenutí si, že se tenkrát   opravdu nežilo tak dobře, jak   dnes někteří tvrdí (P. S. -   výborná muzika která provází   celým dějem a je završena   závěrečnou peckou i s   videoklipem v titulkách)...

Pojetí Šabachovy látky od   Ondřeje Trojana se mi líbilo   mnohem více, než pojetí od   Jana Hřebejka. Trojan se nebál   větší kritičnosti, film měl   nejen pobavit, ale v druhé   půli chtěl i něco sdělit.   Četl jsem i knihu a nemyslím,   si že by se film předloze   nějak vzdálil. Pro mne   zajímavá výpověď, která nemá   jen zabít divákův čas.

Pro   jmenuji.se.libor

Z celého příspěvku čiší   zášť, omezený rozhled a   intolerance jeho autora.

Říká mu něco pojem   umělecká nadsázka? Nejednalo   se přece o dokument, ne? Jak   si může být tak jistý, že se   něco podobného nestalo? A   vadilo by vůbec, kdyby ne?

99,9% co je to za   blábol? Tolik lidí tenkrát   volilo stranu ne? Člověče   proberte se, ty doby už se   fakt nevrátí!

Nadužívání slova   propaganda je úsměvné. Film si   jistě nehraje na jediného a   neomylného nositele pravdy. To   nostalgie lidí zklamaných   dnešní dobou a jejich úpěnlivé   lpění na tehdejším falešném   pocitu bezpečí a   bezstarostnosti jim jen   vystavuje smutnou vizitku.   Pokřivené vidění světa z dob   na které vzpomínají, jim potom   umožňuje jejich vlastní   vnitřní propagandu. Hluboká   rána v jejich myšlení také   nedovoluje překonat nedůvěru a   odpor k čemukoli jinému.   Uniformita a stádnost lidí   jako jmenuji.se.libor by jistě   k lepší kinematografii   nepomohla.

Ad   Koncesionářské poplatky,   zajímalo by mě, kolik bodů dal   libor seriálu Vyprávěj. To je   vidění tehdejší doby v druhém   extrému. Pak se dá říct, že   poplatky posloužily oběma, jak   máničkám, tak těm co se stýská   po „šťastném“ dětství v   normalizačním marasmu a   dvojakosti myšlení.
Hodnocení 1/10 je tedy jen   jedovatým plivancem člověka,   kterému autoři pohanili jeho   „Pravdu“.

Pro   panchokid

Co by   mělo bránit „fakánkům“ třeba   jako já, kteří měli to   štěstí, že se do tý doby jen   narodili a nestihli už   vstoupit do Pionýra, aby si   udělali názor na tenhle film?   Hodnocení je jen další   plivanec.

Správně šedivých filmů   opravdu moc není. Jako   „fakánek“ sem z té šedi moc   nezažil, ale možná se jí blíží   Pouta a Životy těch druhých.   Je pravda, že Průkaz nejspíš   tyhle ambice neměl. Proto jej   ale netřeba hned posílat do   odpadu kinematografie.

Komedie, při níž si člověk   vzpomene na tu šílenou   absurditu, ve které jsme žili   a na což už, možná bohužel,   možná naštěstí zapomínáme. Až   je z toho pak smutno. Ondřej   Trojan toho netočí moc, ale to   co natočí vždycky stojí za to.

Dle mmého nejlepší český film   zabývající se danou dobou a   režimem. Zajímavý, akorát   trošku natáhlý, děj s mnoha   ukázkami tvrdosti doby a   nemožnosti řečení vlastní   myšlenky či názoru. Rádoby   rebelové, kteří o životu   nevědí shola nic nám zábavnou   formou ukazují tehdejší   společnost a patálie   "normálních" lidí a   rodin. Stručně - vtipné,   příjemně koukatelné, zajímavé   jen dlouhé.

Vynikající film o mladické   revoltě a statečném a   dětinském(bohužel i marném)   boji proti socialistickému   systému.Snímek natočený podle   další předlohy Šabacha.Kolik   jich asi ještě bude?

Ondřej Trojan frekvencí svých   režijních počinů rozhodně   Woodyho Allena nedožene, ale   zase to pokaždé stojí za to.   Bezprostředně po shlédnutí   Občanského průkazu se mi vůbec   nechtělo hledat nějaké chyby,   ale červík Šťourálek se časem   zase prošťoural kam chtěl. Co   našel? 1) Epizodičnost, která   je u šabachovských adaptací už   zavedenou zvyklostí a tudíž i   tady asi byla záměrem, ale   přece jen by nějaký   souvislejší dějový motiv nebyl   na škodu. 2) Modelovost   některých situací, kdy se   ukazuje "jak to tenkrát   chodilo" spíš než   konkrétní osudy (viz pěkně   vedle sebe poskládané   nejčastější způsoby jimiž se   vyhýbalo vojně). Třeba se   pletu a všechno, co ve filmu   vidíme, je do písmene pravda,   ale někdy to tak prostě   nepůsobí. Tyhle dva drobné   šrámy ale způsobily jen to, že   nedávám nejvyšší hodnocení, v   žádném případě mi nezkalily   skvělý zážitek. Vítám mírně   drsnější pohled na tehdejší   poměry než tomu bylo u   předchozích šabachovských   filmů aniž by se vytratil   humor a nostalgie. Po herecké   stránce jsem rovněž bez   výhrad. Nepochybuju, že   Občanský průkaz se zařadí mezi   domácí trvalky.

Občanský průkaz mi po dlouhé   době částečně spravil chuť   dívat se na české filmy. Pro   ty, co dobu komančů zažili, se   kromě drsné reality ve filmu   místy najdou i nostalgické   vzpomínky, pro nás, co toto   období známe jen z vyprávění a   z knih, je OP zajímavou   exkurzí, která vyvolává   spoustu "proč?"   Podle mě se OP rozhodně   povedl, a stojí za to ho   zhlédnout. Sázka na mladé   neokoukané tváře se vyplatila.

Od viacerých kamarátov, či   kolegov, ktorý film videli,   som počul, že boli z filmu   sklamaní. S veľkým záujmom som   si pozrel uvedený film a môžem   povedať, že som sa s ich   názorom stotožnil. Môj názor   je taký, že kvalita filmu   vôbec nekorešponduje s veľkou   publicitou. Preto som   prekvapený z niektorých   hodnotení uvedeného filmu.   Jednak nejedná sa vôbec o   komédiu. Nič vtipné tam   nebolo. Skôr mi to pripadá ako   nevydarená paródia na   vtedajšiu dobu. Scenár bol   veľmi jednoduchý a slabší.   Rebeli boli vždy a aj vždy   budú v každom zriadení a treba   povedať, že vždy boli aj budú   v nemilosti tých, ktorí sú u   moci. Nechcem spochybňovať   jednotlivé scény filmu, ale   bežný život bol aj o inom, a   najmä o inom. Všetko je   maximálne pritiahnuté za   vlasy. Takéto príhody zažil   jeden z tisíc ľudí a nie   každý. Bývalý režim mal svoje   tienisté stránky (jedna z   najhorších bolo   prenasledovanie veriacich,   bohužiaľ o tom vo filme nebola   ani zmienka), ale aj veľa   dobrých stránok (napr. istota   práce - zamestnania, veľmi   dobrá komplexná zdravotná   starostlivosť - zadarmo,   bývanie takmer zadarmo a iné),   ktoré zámerne boli vo filme   vynechané. Napríklad film Bony   a clid bol natočený ešte za   bývalého režimu, ale pôsobil   oveľa profesionálnejšie,   rozpracovanejšie a najmä   dôveryhodnejšie. K Pelíškam   som mal tiež niekoľko   pripomienok, ale keby som ich   mal porovnať s týmto filmom,   Pelíšky boli o dve triedy   lepšie. Ja si určite už tento   film nepozriem a ani ho   nebudem nikomu odporúčať.

návrat do kruté reality
Výborný film, který mi však   přivodil jemné mrazení v   zádech. Důvodem je zřejmě   fakt, že hlavní hrdinové jsou   narozeni v roce 1959, já jsem   jen o jediný rok starší. Takže   jsem prožíval podobné věci v   totožnou dobu. Pravdou je, že   těch prožitků je na každého   jedince nakumulováno tolik, že   tomu lze jen těžko uvěřit. Ale   to už je prostě taková   filmařská fabulace, kterou je   jen třeba si uvědomit, ale v   žádném případě neurazí. Film   ukazuje, až na drobné   nepodstatné nesrovnalosti,   realitu dané doby. Mám jen   obavu, že ve všech věkových   kategoriích v něčem narazí. Ti   opravdoví pamětníci budou   snímek jen těžko považovat za   komedii. Pokud totiž opravdu   prožívali podobné události,   musí jim z toho filmu   zákonitě zbýt jen to drama.   Zasmát se mohou jen při   několika naprosto neutrálních   scénách. Naopak generace   mladá některé scény jen těžko   pochopí (buďme rádi, že tomu   tak je) a zbude jim z toho pro   změnu jen ta komedie. Je to   stejné, jako byste chtěli   ukázat průměrnému obyvateli   Hollywoodu prostřednictvím   filmu co je to hlad v severní   Koreji. Podívá se, ale   nepochopí. Poměrně přesně jsou   ve filmu zachovány dobové   reálie, skvělá je práce   kameramana i střihače. Dobu   pomáhá divákovi navodit i ta   správná hudba. Výborná byla i   volba neznámých a méně známých   protagonistů. Pochválit musím   hlavně výkon Martina Myšičky,   stejně jako to udělali někteří   recenzenti přede mnou. No a mé   poděkování samozřejmě patří   Ondřeji Trojanovi. Poděkování   za to, že se nebál pustit do   tématu, které má ještě dodnes   mnoho žijících popíračů a   obhájců, a že jej   dokázal„ukočíroval“ takto   uvěřitelně. Jednoznačně   doporučuji všem.

..
Tak ani nevím, jestli mám panu   Trojanovi poděkovat, měla jsme   těžkou noc vzpomínek....Film s   e mi moc líbil, byl výstižný,   jak člověk z hlavy vytěsní   mnohé v čem žil a bral to   naprosto normálně, ale jak moc   to ovlivnilo naše životy v   dnešní době, jen těžko se   učíme žít normálně..Kluci ve   filmu byli moji vrstevníci ale   děkovala jsem , že jsem   sedmdesátá léta mohla prožít   jako holka, kluci to vážně   měli o tolik těžší..jen ta   příšrná a nesmyslná vojna, o   které vím od svého chotě, jak   to bylo krutý, když po roce se   dostal domů na dva dny..a jak   jednou dokonce dezertoval, aby   se aspoň na chvíli dostal   domů..stál nad ním strážný   anděl a vyjímečná shoda   náhod, že to neodskákal..a nad   námi asi taky, že jsem   nedostali nikdy přes hubu   jako tenkrát ti v Rudolfově, i   když jsme taky lezli , kde se   dalo.. Chtěla bych vědět, jak   se na tohle dívají dnesšní   mladý, myslí si, že je to   přehánění? jak tohle vůbec   můžou chápat..i já, která v   tom žila a pamatuju si to..tak   nechápu..nechápu..

Dnešná doba nemá problémy tak hľadíme do minulosti
No jo no. Nemôžem hodnotiť tú   dobu. Keď končil socializmus   mal som 6 rokov a pamätám si   toho málo. Že sme si už museli   kupovať písanky, že v uliciach   bolo plno ľudí a z tribún sa   kričalo, že tu bude druhé   Švajčiarsko a ešte čosi o   láske, čo zvíťazí nad   nenávisťou a potom si pamätám   ako učiteľky takmer odpadávali   s kŕčom v tvári, keď sme im   omylom hovorili súdružka a nie   pani (no vysvetlite to decku,   ktoré to bolo zvyknuté tri   roky hovoriť v škôlke). Jo a   ešte pamätám zrazu plné   kostoly a ľudí búchajúc sa do   pŕs, prekrikujúc sa navzájom,   kto bol väčší antikomunista.   Veru, pamätám si toho málo.   Film je ďalšia ťažká politická   záležitosť. Otrasný zážitok. S   komédiou to nemá nič spoločné,   ak áno tak potom asi mám   zvláštny zmysel pre humor. Čo   je však najdesivejšie na   filme, to sú tí hlavní   hrdinovia. Sám na vlastnej   koži viem tak trocha, čo je   boj s alkoholom, takže   ukazovať aké je bombové flákať   sa, piť čučo a kecať o ničom,   to je na zamyslenie. Radšej   keby zobrali hrable či metlu a   čosi porobili okolo domu. Ak   si zoberú z týchto   "hrdinov" príklad   malé deti, tak s pánom bohom.   Mne naopak bol sympatický ten   malý chalan, čo sa snažil,   zveľaďoval, pomáhal, ale bol   na smiech všetkým. Smutné.   Potom skvelý tribunál   učiteľov. Dôvod? Dvaja si to   rozdali priamo v telocvični   ako keby nemali kabinet. Máme   tu policajta, čo nevie čítať.   Ale aby som len nehanil, páči   sa mi tá postava Latináka, ako   sa z ťažkého odbojára nakoniec   vykľul tajný. A k plastikom,   tá hudba je otrasná, keby   neboli ťažký disent, tak ich   nik nepočúva. Alebo možno som   len hudobný analfabet. Ale ok,   beriem, čo možno čakať od   niekoho, kto momentálne počúva   TRIARII, HERBST9, HEINALI,   COBALT či CLAIR CASSIS

O tomhle filmu stále mluvila   mamka. Říkala mi ale také, že   bych to asi nepochopila. To je   na jednu stranu pravda. Tuhle   dobu jsem nezažila a nedovedu   si přesně představit, co to   obnášelo. Na druhou stranu mi   maminka vylíčila tolik věcí,   že jsem na snímek byla dobře   připravena.
Sledovala   jsem jen tak na jedno oko a   možná mi uteklo i pár   podstatných věcí.. Přeci jen   musím říct, že šlo ale o   velice dobrý film! Jeden z   nejlepších českých snímků, co   jsem za poslední dobu   viděla!
Popravdě řečeno   ani nemohu říct, co mě na tom   tolik zaujalo. Prostě to na mě   zapůsobilo. Užila jsem si   herecké výkony, hudbu..   Vše..
Na co jsem   koukala opravdu nadšeně byla   část, kde nechali zaznít   Sweety. Skvělá skupina! Znám   jí díky taťkovi a teď aspoň   vím, že se mi ta znalost k   něčemu hodí (je velice   záslužné ve filmech rozeznávat   obaly od gramofonových   desek:D).
Knihu jsem   tedy zatím nečetla, ale když   jsem teď viděla tenhle film,   tak mě tohle dílo poměrně   láká. Pomalu se na něj   chystám.
Ještě nesmím   zapomenout pochválit Matouše   Vrbu.. Svojí roli ztvárnil   opravdu velice dobře.
Ke konci snad jen: DĚKUJI   MAMINKO, ŽE JSI MI ŘEKLA VŠE   PODSTATNÉ, ABYCH TENTO SKVĚLÝ   SNÍMEK ASPOŇ Z ČÁSTI   POCHOPILA.

Občanský průkaz
je film, který mě po dlouhé   době dostal. Nemohu vytknout   nic - počínaje předlohou a   konče posledním technickým   trikem. Všichni herci   vynikající, neprofláknutí (až   na Aňu, ale ta zde má roli   odlišnou od svých obvyklých a   je výborná), režisér ve   zpracování Šabacha lepší   Hřebejka. Sociopolitické klima   prolíná celým filmem, není to   o disentu a hrdinství, je to o   době, kterou jsme žili a   nevěděli, kdo zrovna fízluje a   udává (většina, i v disentu),   je to o krutosti některých   obyčejných lidských povah (a   důsledky pociťujeme   dodnes...). Vynikající, silnej   biják, vidět, mít.

Film se opravdu povedl. Je   nesmysl přirovnání k filmu   Pelíšky. Pelíšky ukazovaly   společnost v době před a po   okupaci. Občanský průkaz   představuje obyvatele ČSSR v   polovině 70.let. Pěkný film -   vřele doporučuji

Výborný film, skvělé herecké   výkony, pěkní herci. Přesto mě   film strašně rozhodil, protože   si tu dobu pamatuju.
Jen bych chtěla poopravit   komentář od hvezdyn - major   Pačes na začátku filmu seznam   držitelů nečte.

Výborný český film, jak pro   současnou mládež, tak pro   lidi, co za komunistů žili,   líbilo se mi, jak vymýšleli   způsoby vyhnutí se vojny a   prostě jak reálně zobrazili tu   dobu. Film mě prostě bavil od   začátku až dokonce.

Doslova a do písmene se můžu   podepsat pod to, co zde o   filmu napsal Snura. Nemohu se   však nevyjádřit k příspěvkům,   které zde spíše než film   hodnotí tehdejší dobu. Že jí   film vykresluje nevěrohodně? -   byl jsem mánička, získat   modrou byl můj prvořadý cíl (a   taky jsem jí získal) a doložku   jsem nedostal ani do   Východního Německa. A tehdejší   školství? - ještě v osmdesátém   mi za korále na krku strhli   kapesné z praxe na minimum, ve   vchodu školy stál učitel a   kontroloval jestli nejsme v   džínách a v tričkách s nápisy   a kamaráda šla prásknout   učitelka v průběhu hodiny a   odvezli si ho estebáci. A pak   mi tady někdo, kdo o sobě   prohlašuje, že má IQ 119, bude   tvrdit, že se nic takového   nedělo a že se měl fajn. Věřím   mu. Ono pár rodin se skutečně   mělo fajn - to byli ti, co nás   chtěli „naučit trávu žrát“.

Film Občanský průkaz je věrnou   ukázkou doby, kterou popisuje.   Sice si nemyslím, že by se   toto všechno mohlo stát právě   těmto 4 kamarádům, ale   rozhodně se stávaly i   podivnější věci.
Původně jsem si říkala, že   by mělo jít o povinný film pro   střední školy, ale potom mi   došlo, že kdo tu dobu nezažil,   tak to nemůže pochopit. Dnešní   mládež by k tomu musela dostat   komentář, aby pochopila o čem   je řeč, většina z nich určitě   nepochopí co byl Tuzex a jen   málo z nich ví o výjezdních   doložkách nebo frontách na   maso, ale určitě bychom jim to   měli připomínat !!!

Mladým to už moc neřekne,i   když je to doba ne tak   daleká,a starší z něj mohou   mít různé pocity.Určitě však   je dobře,že je dokázal režiser   Trojan v lidech   vyvolat.Jedinou připomínku mám   k některým zbytečně dlouhým   sekvencím...Výborný byl Martin   Myšička v roli otce.

polopravdy....
Z pohledu mladší divácké   generace je film úspěšný neboť   mladí dobu o kterou se jedná   neprožili na tvrdo.Divák,který   onu dobu prožil ví,že že vše   nebylo tak jak tvůrci/by   rádi/prezentují.Herci se svých   rolí ale zhostili velmi   profesionálně,tím také film a   děj zhodnotili/ke škodě   polopravd/.

Máme hole v ruce!
Vidět tento film byla pro mne   příjemná nostalgie. Vyrůstal   jsem ve stejné době a film mi   připomněl mnoho věcí. Ovšem   také díky době, o které film   pojednává, nedokážu posoudit   jak bude působit na ty později   narozené, kteří ji vůbec   nezažili. Když jsem vyprávěl   svým (již dospělým) dětem o   Tuzexu a frontách u obchodů,   tak nechápavě kroutili   hlavami. Nám starším film   oživil vzpomínky a věřím, že   už se nedočkáme doby, která by   korespondovala s mým titulkem   k tomuto komentáři. Film se mi   líbil, dávám devět.

Občanský průkaz
Nad českým filmem posledních   let jsem už dávno zlomil hůl.   Během sledování tohohle jsem   ji na čas slepil. Zatímco se   první polovina nese v duchu   velice příjemné retro komedie   ta druhá už je mrazivé drama.   Jo takhle přesně to u nás   bylo. Revolta proti režimu,   dlouhé vlasy, desky z ciziny,   zakázané koncerty, práskačii a   Veřejná bezpečnost. Byla to   síla a ti, co se neshrbili   před vládnoucí diktaturou to   měli těžké. No a když se   někomu přihodilo to, co   rodičům Petra, kteří povolený   výjezd na dovolenou do   tehdejší Jugoslávie chtěli   využít k emigraci a nějaká   dobrá duše je udala, tak to   potěš! Výprava na   jedničku-dobové kostýmy,   rekvizity, Tuzex a bony!   "Občanský průkaz" je   podle mě jeden z nejlepších   českých filmů posledních let,   který zobrazené generaci   připomene jak to tady vypadalo   a pro ty, co tu dobu nezažili   bude doufám dostatečnou   výstrahou, aby už nikdy se to   nezopakovalo.

Výborný film
Při tomto filmu jsme si s   přítelem zavzpomínali, upřímně   jsme se zasmáli.
V roce   1975 mi bylo také 15 let,   takže jsem si zavzpomínala a   uvědomila si, jak už je tato   doba vzdálená...
Člověk   si ani neuvědomí, jak to letí   a co všechno zažil...

přitažené za vlasy aneb je to film pro mládež?
Nevím jestli je dobrým nápadem   sesbírat různé historky a   extrémní příhody a pospojovat   je do filmu, ale výsledek je   více než pochybnou parodií   snažící se ztrapnit dobu   70.let, většina scén ve filmu   je maximálně přitažená za   vlasy a vykonstruovaná,   každému ve filmu se stane   extrém a každá situace ve   filmu je extrémem, což velmi   ubírá filmu na reálnosti,   všichni kdo to zažili víme   jaké to bylo doopravdy, pokud   měl film za cíl tuto dobu   opravdu vykreslit jako takovou   musel by být daleko syrovější   a drsnější a né se schovávat   za parodickou vlnu, i scéna v   podchodu působí velmi fádně a   uměle. Barvitost scén ala   Obecná škola má snad evokovat   dobu minulou? ale sem by   určitě více patřila šedá. Ta   doba nebyla veselá tak nechápu   proč se autoři rozhodli   natočit snímek plný rádoby   vtipných hlášek - hlavně aby   tam bylo něco "jako v   Pelíškách" prostě sranda   co maj lidi rádi. Také se mi   nelíbilo že zde mladí   náctiletí pubescenti vystupují   s nadhledem starých mudrců a   všemu co se děje okolo nich a   ve společnosti výborně rozumí.   Musím souhlasit s názorem   který zde padl, tenhle film je   kravina.

Zároveň bych chtěl   poprosit naši novou skvělou   mladou generaci rozmazlených   fakánků, aby si rozmysleli   předtím než "tomuhle   skvělýmu filmu" udělej 10   bodů, jestli jim vůůbec   přísluší tento film hodnotit.