Terry Gilliam patří mezi ty   režiséry, kteří ve svých   filmech rádi pouští svou   fantazii na plné obrátky a   ukazují, že se v jejich   hlavách dějí velice bizarní   věci. Tak to alespoň vypadá v   jejich filmech. Převážně v   těch Gilliamových. V tomto   snímku se režisér vydává do   (nejspíš) nepříliš vzdálené   budoucnosti, kde podobně jako   ve filmech "1984"   nebo "451°   Fahrenheita" vše řídí   systém. Hlavní hrdina patří do   "armády" úředníků a   pronásleduje ho tajemný sen o   neznámé ženě, která možná   patří do skupiny teroristů,   kteří nechtějí být řízeni   nesmyslným systémem. Režisér   svojí budoucnost nevidí nijak   růžově a interiéry budov jsou   plné šedých sloupů nebo   spousty (opravdu spousty)   různých hadic, trubek a jiného   harampádí. Kanceláře by nemohl   obývat nikdo, kdo trpí   klaustrofobií a pracovníci se   přetahují o jeden stůl, i když   jsou jejich kanceláře   rozdělené zdí. Pokud jste   viděli novější režisérův   snímek "12 opic"   uděláte si snadno představu o   tom, jak režisér vidí   budoucnost. Oproti "12   opicím" je tento snímek   pojat trochu komediálněji, což   dost vyvrací konec. Je to   rozhodně zajímavý film a   Jonathan Pryce podává velice   dobrý výkon stejně jako   ostatní herci ale přeci jen je   dost dlouhý a ke konci dokonce   zdlouhavý a   "obyčejného" diváka   nemá šanci zaujmout či dokonce   pobavit. A jestli se vám   líbilo "12 opic"   nutně to neznaméná, že se vám   bude líbit "Brazil",   i když tu je určitá podobnost.

Hodně, opravdu hóódně divný   film, který mě však hódně   bavil. Není možné si   nevšimnout, že výtvarníci a   kostyméři se museli pořádně   vyřádit. A výsledek stojí za   to. Nad tím obrovským   množstvím technických věciček   a rour zůstává rozum stát. A   nejde jinak než žasnout.   Žasnout nad tím obrazem světa,   který působí opravdu velmi   odměřeně, chladně,   nepřátelsky, nelidsky – a ta   byrokracie (hned mě napadla   zajímavá souvislost s Kafkou).   Jako celek je to dokonalost   sama. Stejně tak jako Johnatan   Pryce a též jeho matka, která   má v hlavě jenom jedno –   otázku, kde si zase rozřezat   obličej.

Osmičku dávám jenom kvůli   tomu, že co se týče vnímavosti   asi nejsu tak rychlá, abych si   mohla všechno dát správně do   souvislosti. Proto mi pár věcí   unikalo. Celkově myslím, že je   to snímek, který vyžaduje   trochu více, než ten klasický   postup podle vzoru   "podívat a nechat   být". Proto doufám, že se   mi Brazil ještě někdy dostane   pod ruku.

Ponekud zvlastni film... ale   na druhou stranu je na co   koukat, Gilliamova poetika je   neokokatelna a zaverecna   pointa je rozhodne zajimava.

Tady je číslo vaší kancelaře,   tady jsou dveře vaší kanceláře   a za nimi vaše kancelář. . . .   Nádhera. Robert De Niro si   zahrál tak malou roli, že jsem   ho ani neměl čas poznat. Navíc   perfektně zamaskovaný :-)

Vizuálně skutečně velmi   působivý film. Z příběhu by   měl radost určitě George   Orwell, mě na tom ovšem něco   vadí, proto jen čtyři   hvězdičky. I přesto je   povinností každého filmového   fanouška Brazil vidět, jedná   se o skutečně nevšední divácký   zážitek.

Brazil
Abych řekl pravdu, tak tenhle   film mě nějak výrazně   nezaujal. Na můj vkus to bylo   až moc fantastické a absurdní.   Na druhou stranu oceňuju   originalitu, s niž je film   natočen, a mimo jině i užitý   humor se mi docela líbil.   Nicméně všechny tyto klady   zabíjí dostatek nudných a   zbytečně natahovaných scén.

Mistrná vize technokratického   světa. Dívejte se. Za několik   desítek let bude něco takového   realitou.

Zajímavé, atmosférické,   symbolistní a dusivě tíživé -   nejen těmito adjektivy se dá   popsat toto dílo.

WOW!
Co se na tohle dá   říct? Tenhle film je do   nejmenších detailů   propracovaná temná vize   budouctnosti naší společnosti.   Všude funguje byrokracie a   normální lidské postupy zde   prostě nefungují. Města sou   plné temných zákoutí,   ošklivých panelákovitých   staveb, trubek, hadic, rour,   prostě totální deprese. A tady   v tom žije pracovník Sam   Loury, který je na to všechno   zvyklý a nevadí mu to. Jenže   jen do té doby, než potká   lásku svého života a život se   mu převrací na ruby.
V   jeho surrealistických   představách a snech je to   právě civilizace, co mu tuto   dívku bere a tak se Sam snaží   od ní odprostit, zmizet,   přestat vyplňovat nějaké   papíry o potvrzení za   potvrzení a být jen a jen s   ní...

Takhle   výbornou a temnou vizi jsem   snad nikdy neviděl. Nevíc jsou   do příběhu krásně zapasované   gagy, které jsou přesně   vygradované, tak jak by měly   být. Navíc je fim protkán   tolika abstraktními scénami,   tolika metaforami, že mi   trvalo opravdu dlouho, než   jsem některé části ve svém   mozku dokázal dekódovat (ale   to je myslím dobře, že člověk   u filmu přemýšlí). Tenhle   film je prostě vizuální bomba,   děsně originálně pojatá...a   taky pěkně depresivní.
Od Terryho je to pro mě   asi nejlepší film.
Doporučuju ho úplně všem!   Takhle se filmy maj točit a   pokud ste to neviděli, tak   hajdy do nějakýho toho   klubovýho kina (občas je   vidět, že ho v nějakym   zapadlym kině dávaj) nebo do   půjčovny a pak vám spadne   čelist.
Takovejhle film   natočit, tak můžu umřít...
Hodnotím 10/10. A jak tak   přemejšlím, tak asi zatím   nejlepší filmová vize   budouctnosti, co sem kdy   viděl...

Nečetla jsem 1984, ale možná   po přečtení bych tenhle snímek   lépe pochopila a dokázali si z   něj něco vzít. Takhle jsem jen   trochu rozčarovaná ze zvláštní   podívané (ne že by to bylo   úplně špatné)…

Komu připadal příliš bezútěšný   film 1984, může si trochu   spravit náladu touhle lehce   komediální obdobou. Ale   nečekejte happy end. Pryce je   jako Sam Lowry přesvědčivý,   prostředí je notně depresivní,   v hlubokém kontrastu s   dojemnou romantikou vztahu   Sama a Jill. 1984 byl sice   první, ale kvalitou za ním   Brazil rozhodně nezaostává.

Jenen zmých nejoblíbenějších   filmů, představující jednu   zmých nejhorších nočních můr a   představ. Hrozivá vize   budoucnosti lidstva s   bizardním černým humorem.   Staré téma, ale zpracované tak   báječně, že snad nejde více.   Architektura jak vystřihnutá z   Orwellova románu 1984!!   Vizuální spracování   fantastické. Daly by se popsat   stránky a stejně by to film   nevystihlo.

Osobně se mi tento film líbil,   ale mému okolí ani trochu   "nesedl". Nakonec i   já jej musel shlédnout 2x   abych se trochu v tom všem   orientoval. Jako človíčkovi   zabývajícími se PC se mi líbí   jejich modely v kancelářích.   :-D

Orwell podle Gilliema
Svělá výprava, kopec slovního   i situačního humoru, pár hvězd   ve vedlejších rolích (opravář   Harry Tuttle v podání Roberta   DeNira je doopravdy   nezapomenutelný), skvělý   příběh a hlavně mistrná práce   Terrryho Gilliema (viz snové   sekvence) dělá z Brazilu film,   který doopravdy stojí za to. V   nedaleké budoucnosti, kde   život každého obyvatele je v   rukách úředníků Ministerstva   Informací, žije schopný   úředník bez ctižádosti Stan   Lowry. Víc než práci nebo   okoloí, věnuje hlavní část   svého životy svým snům. Když   pak v reálném světě potká   přesně takovou dívku, o které   se mu zdá jeho snech, převrátí   kvůli ní svůj dosavadní nudný   život naruby.
  Budoucnost, ve které Stan   žije, je jako vystřižená podle   knihy G.Orwella 1984. Ponurý,   temný svět, kde nikdo neudělá   nice bez vědomí Ministerstva   Informací a kde může být každý   obžalován, odsouzen a popraven   pokud je obviněn z terorismu   (smaozřejmě, že pozdějí musí   jeho pozůstalí zaplatit   vyúčtované faktury za   výslechy, ubytování v cele,   stravu atd. ;))). Zkrátka se   dá říci romantická komedie z   pochmurné budoucnosti, která   nás čeká (anebo v něčem už   propukla??) a která určitě   stojí za shlédnutí - vřele   DOPORUČUJI.