Zajímavej pohled do mozku   mladé holčičky, film je   natočen jakobyste byly celou   dobu na LSD, jak taky může   vnímat svět holčička která   byla vychována otcem, který   každý den chodí na   ´´heroinovou´´ dovolenou...   Dobrý, zajímavý, celkem   depresivní a hlavně   Gulliamovský tak, jak jsem na   to u něj zvyklý. I když s   blížícím se koncem filmu mu   docházel dech, čekal jsem   nějaké rozuzlení a ne něco co   jsem předvídal od poloviny   příběhu, tím filmu docela   ublížil, mohl sahat mnohem   výš! Jo, ješte musím   podoktnout že herci a kulisy   byly vinikající.

Typicky Gilliamovský příběh,   lehce morbidní a hodně   fantaskní. Jen je potřeba být   správně naladěn a chápat právě   tu fantazii, která je vlastní   Terry Gilliamovi. Přiznávám,   že já do této kategorie   nepatřím. Svým způsobem to je   příběh jistě zajímavý, ale   podávaný tak trochu nudným   způsobem.

Tak nějak jsem ze začátku   nechápal co se vůbec děje.   Hodně ulítlé. Potom jsem si na   to asi zvykl a mám vcelku   dobrý pocit. Hlavně mi   připadalo, že už   tenhle(podobný) námět už někdo   použil, ale líp.

Problém Grimmů byl v tom, že   se blázen pokusil natočit film   pro lidi. Lidi nenadchnul a   kolegy blázny zklamal. V   případě Krajiny přílivu zůstal   blázen bláznem, lidi mu to   většinou zase moc nežerou, ale   blázni jsou spokojení. Jsem   spokojený, takže nechci   domyslet co z toho podle mojí   teorie plyne. V Gilliamových   filmech je nějaký ten   "spodní výr" vždycky   přítomný, ale Tideland mi   připadá zatím snad   nejzlověstnější. Kdeže je   Terryho tradiční oslava   snílkovství. Haluconogenní   dobrodružství Jelizy-Rose   (nebo spíš Alenky?) mají hodně   morbidní, šílenou pachuť,   skoro nepříjemné erotické   pnutí a nekonkrétní nebezpečí   číhá na každém kroku. Zdá se   mi, že Gilliam v Alence   vyhmátnul podobné fazety jako   svého času Švankmajer, ale dal   jim samozřejmě svůj originální   kabát. Chápat tuhle temnou   taškařici si zatím netroufám,   důležité ale je, že jsem jí   určitě neviděl naposled. A to   znamená, že mě Gilliam zase   dostal.

Když jsem šla na tenhle film   do kina, měla jsem přečtených   několik hodně negativních   kritik, přesto jsem si nového   Gilliama nechtěla nechat ujít.   Takže jsem nic nečekala a už   vůbec ne, že mě Krajina   přílivu takhle nadchne. Jestli   se něčemu dá říkat úlet, tak   tohle je úlet od začátku do   konce. Samozřejmě chápu, že ne   každý ho zkousne, ale záleží   na úhlu, z jakého se na film   díváte. Jakmile vám uniká   Gilliamův pohled, těžko se s   ním sžijete. Ale když   pochopíte, že jste se ocitli   ve světě fantazie desetileté   holky z hodně nestandardní   rodiny, která nedovolí   realitě, aby jí jakkoli   ublížila, máte z Krajiny   přílivu hrozně pozitivní pocit   a všem těm bizarnostem se s   chutí zasmějete.

To je tak divnej film,   kouzelně divnej, řekla bych   jeden z nejdivnějších filmů co   sem kdy viděla, ten film je   úžasným příkladem toho, že   lidská fantazie je bezedná   studna, že se tam dá najít   opravdu kde co a poskládat z   toho příběh co má hlavu a   patu, kterej vás nepustí až do   samýho konce. Řekla bych, že   to chce víc takovejch filmů!   Gilliam mě opět nezklamal   (teda až na ty Grimmy...:).