Přes skutečnost, že je   přenohavicováno, mě tento film   připadal jako film, který je   natočen zejména proto, že se   kdosi dozvěděl, že Nohavica je   jednička a tak se trochu na   jeho úspěších přiživil. Při   druhém skouknutí tohoto filmu   jsem si řekl, dobře. Aspoň   máme dokument.

8/10 hlavne kvuli Cechomoru a   zvlastnimu humoru Petra   Zelenky, ktery mi celkem   vyhovuje. A navic je to jeden   z prvnich fiktivnich dokumentu   v CR.

Kvalita až napotřetí ?
Petr zelenka se po   dokumentu/fikci o skupině   Visací zámek a filmu Mňága -   Happy End konečně setkal s   úspěchem u většiny diváků - a   to kvůli velké popularitě   hlavních protagonistů.   Vpodstatě použil nápady z obou   předchozích filmů, ubral   trochu fikce a výsledkem je   kvalitní   "pseudodokument", u   kterého se budete dohadovat,   jestli je to možné, a hlavně   se skvěle pobavíte . Některé   hlášky jako "Já   přidu" nebo   "N.T.A.K. - Nohavicova   teorie alkoholického   kopce" už defacto   zlidověly. Chápu, že lidé,   kteří nemají rádi Nohavicu,   Plíhala, Čechomor a Jaze   Colemana, tento film neocení,   ale pro ostatní to bude trefa   do černého.
P.S.: Jaz   Coleman NENÍ podvodník.

Nikto nevie aký je práve ten jeho kopec vysoký
Výborná mystifikácia. Ale   naozaj? Jarek Nohavica v   rozhovoru tvrdí, že všetko je   vymyslené, až na to, že   skutočne pil a teraz nie.   Karel Plíhal zasa, že všetko   je tak trocha pravda. Fiktívny   dokument, či výborne   vyrozprávaný príbeh? O čom je?   Protagonisti hovoria rôzne. O   diablovi, o anjelovi, o   Karolovi, o Jarekovi. Každý   hovorí inak. Každopádne film   prekvapil. ČECHOMOR som   nepoznal a o Nohavicovi som   tiež moc toho nevedel, asi len   to, že je veľmi známy   pesničkár. Čo ma k filmu   ťahalo je riešenie a dotýkanie   sa problému alkoholizmu (sám   tak trocha poznám boj s ním,   na vlastnej koži) a tiež, že   tam účinkoval Jaz Coleman z   KILLING JOKE. Kapelu poznám   zbežne, ale v metalovom   (punkovom, alternatívnom)   hudobnom svete sú už známy   pojem a tiež som s nimi čítal   zopár dobrých rozhovorov.   Navyše myslím, že v tom období   mal Coleman spoluhráčov   niektorých borcov z MINISTRY.   Musím sa priznať, že filmom   som fascinovaný. Je   vyrozprávaný akoby   dokumentárnym štýlom. Vraj   fikcia. Ale všetko tak dobre   zapadá, že je vám aj ľúto, že   to má byť vymyslené. Ale aj   tak nakoniec to beriete ako   pravdu. Mrazilo ma pri tých   scénach z alkoholickej   liečebne (Čo by bolo, keby ste   boli iba vy a tá fľaša? Na   pití je krásne to, že ste iba   vy a ste stredom vesmíru).   Riadne mrazilo chvíľami. Jarek   Nohavica perfektný. Taký   absolútne prirodzený. Karel   Plíhal zaujímavá postava,   anjel strážny. Potom sa   presúvame k hraniu s   ČECHOMORom, tí dvaja hlavní   členovia sú riadni experti a   sympaťáci (Hele, odfoť si ma s   profilu. Viď, že si tu kvôli   chlastaniu. No vidíš). Ich   všetkých potom sprevádza s   kamerou vyliečený (niektorí   radšej majú pojem abstinujúci)   alkoholik Jan Holman. No a   zlatý klinec prichádza v   podobe Jaza Colemana.   Všestranného hudobníka,   rockera, punkera, dirigenta a   skladateľa, čarodejníka,   šamana, fanúšika opojenia v   rôznych podobách, fenomenálny   zjav. Po odohraní úspešných   šnúr s Nohavicou sa ČECHOMOR   púšťa do ambiciózneho hrania s   Colemanom a symfonickým   orchestrom. Popritom všetkom   vo filme je množstvo   nezabudnuteľných scén a   drobných príbehov. Ako sa učil   Franta Černý hrať na gitare.   Krásny, síce jednoduchý, ale   účelný gitarový motív, kde   stojí s obrovským   reproduktorom sám uprostred   prírody na kopci. Šialený   rituál Jaza v lomu. Úžasná   premena Franta Černého na   Nohavicu i Colemana. A to len   tak mimochodom. Geniálna   teória alkoholového kopca. A   nakoniec otázka, kto je   vlastne ten diabol? Odpoveď si   musí dať každý sám. Alkohol,   Jaz Coleman, samota? A ešte   musím spomenúť jednu   vystrihnutú scénku, na nej   vidno aký je Jaz Coleman   zvláštny tak trocha šialenec.   Keď tu recepčnú prosí až   spieva. A tá hláška, pravidlo   číslo jedna kapitalizmu je   dívať sa do očí. Dokonalý film

Z počátečního zmatení jsem   přešel k nadšení. Fiktivní   dokument, který je velmi   přesvědčivý. Jeden z   nejzajímavějších českých   filmo-hudebních projektů.

Máte rádi Čechomor? Máte rádi   Nohavicu? Máte takovéto   nevysvětlitelné kouzlo filmu?   Pak budete mít rádi tenhle   film!

česká nej;)
Film rozehraje formou   dokumentu zvláštní dějový   obrazy, v kterých hrajou   hlavní roli na první pohled   lidi, nemající nic společnýho,   a postupem času se obrazy   vysvětlí a lidi propojí... a   přitom tak lehce a jistě.   Stalo se mi několikrát, že sem   v kině oněmněl v tichém úžasu,   s pusou do kořán a prstem   ukazujíc na plátno. Po všech   stránkách vybroušený film.   Doporučuju

Dokonalé propojení hudby Jarka   Nohavici a Čechomoru a   osobností Jarka Nohavici,   členů Čechomoru a Karla   Plíhala. Rok ďábla není jen   fiktivním dokumentem, jako byl   Mňága happyend, ale hlavně je   to film o andělích v nás. A   samozřejmě hudba Čechomoru   tenhle film povýšila o další   příčku.

tragedie
Je to smutné, že si   "Jarek" musí sténat   už i ve filmu, jakoby mu té   poetiky nestačilo v jeho   textech a na konvertech.   Příběh je velmi nudný a JAz   Coleman je podvodník.