těžký film...
opravdová bezohlednost   dospělých rodičů... přijít v   rámci své doby, chudoby s ní   spojené o tři děti, které   skonaly zřejmě na hlad a   souchotě, žít v bídě, žebrat,   nemít práci ani suchou postel   a přesto přeze všechno znovu   otěhotnět... díky bohu za to,   v čem žijeme dnes a co dnes   všechno máme... jinak později   krásné dospívání skromně v   přírodě, což se dnes našim   dětem může jen zdát... o   bídě... o bezmoci ... o   zbytečné zbožné víře ... o   krutém dospívání ... o těžkém   boji...

Obecná škola na irský způsob?   Potom ale o poznání   chmurnější. Dětství, jaké   zažíval hlavní hrdina, mu asi   nikdo závidět nebude a přitom   takových rodin musely být   tisíce. Románovou předlohu   neznám, takže nemůžu posoudit   nakolik byly postavy oproti ní   plošší, mě se vykreslení   jejich charakterů zdálo (pro   potřebu filmu) dostačující.   Vypíchnul bych otce v podání   Roberta Carlyla, Emily Watson   byla taky výborná i když svojí   kreaci z Prolomit vlny už asi   nikdy nepřekoná. Líbilo se mi,   že při vší té bídě (prostředí   zablácených, smradlavých   uliček a kutlochů bylo podáno   hodně sugestivně) a hořkosti   nevyznívá film depresivně.   Parker umí i když zrovna   netočí přelomová díla.

Co na filmu oceňuji nebo mám   nejradši je,když se vzpomíná a   vrací se do scén,které už   dávno filmem proběhly.Proto mě   mile překvapila scéna,kdy   nejstarší Frank vidí nad   vycházejícím měsícem sám sebe   v etapách svého   života.Neříkám,že mě ten konec   trochu nezklamal,protože pro   drama je to poměrně dobré   zakončení,tedy alespoň pro   Franka.Ale to je asi jediné,co   to trošku pokazilo,protože   irská chudoba a vůbec ta   situace je celkem napínavá a i   když děj se zdá   nekonečný,nechá se na to velmi   dobře koukat.

kráááááááá.....
...víííííínáá!!!!! Debilní   trapný humor!! Prej: Není nic   lepšího než se vysrat a   pořádně si vytřít prdel! Teď   fakt newim, kdo v tom vidí   vtip|!! trapas!

Velice dobry film s velice   dobrym Robertem Carlylem

Chudák McCourt
Film je podle mého názoru   typickým hollywoodským počinem   a s poselstvím knihy nemá   mnoho společného. Kniha totiž   reprezentuje autobiografický   popis toho, jak McCourt   prožíval své dětství a   dospívání ve Státech a posléze   na západě Irska ve 30. a 40.   letech v době hospodářské   krize a začínající 2. světové   války. Je to upřímné vyznání,   vlastní minulost a skutky   viděné vlastníma očima. To   úplně stačí k vytvoření   velkého díla, kde se mísí   humor s hořkostí života. O to   nuzné prostředí okolo vlastně   ani tak nejde.

Představit McCourtův   bezmála 400 stránkový román   divákům by pro Alana Parkera   zřejmě znamenalo natočit místo   bombastického velkofilmu   několikadílný seriál, něco na   způsob TV přepisu Jiráskova   F.L. Věka. Třeba se něčeho   takového od někoho jiného v   budoucnu ještě dočkáme.  

Otce Franka   hraje Robert Carlyle. Nutno   podotknout že tohoto herce   nemusím po tom, co se snažil   "věrně vykreslit"   postavu Hitlera v TV seriálu   Rise of Evil stylem "Já   jsem Hitler s knírkem a   nenávidím židy", zatímco   ve strhujícím Pádu říše,   distribuovaném ve stejnou dobu   v kinech, byl naopak Hitler   zachycen mimořádně   věrohodně.

Malachy McCourt za   Severního Irska a Hitler z   Rakouska mají přitom cosi   společného. Jsou to   nespokojení a frustrovaní   outsideři společnosti na   podpoře, terče posměchu a   pohrdání okolí. Když se však   podíváte do obličeje Roberta   Carlyleho, vidíte zdravou   osobnost, charakterního,   pohledného, ambiciózního,   uhlazeného a milého   Hollywoodského herce. Že je to   prolhaný alkoholik   zanedbávající rodinu (který   navíc v knižní předloze kdesi   ztratil zubní protézu), mu   neuvěříte.

Matka angela je na tom o   něco lépe, i když o tom, co je   to vlastně za člověka, se z   jejího chování a dialogů také   mnoho nedozvíte. V románu se   jedná o typickou matku z   konfliktní rodiny, ukájející   se ve své neschopnosti nějak   situaci řešit naivními   představami, že se manžel   změní a přestane zanedbávat   děti. Ve filmu vám to ovšem   musí objasnit vypravěč.

Hlavní postava   neurazí, protože většinu času   jenom zachmuřile pozoruje   ostatní a myslí si své.

Co se povedlo, to   jsou některé vedlejší postavy,   např. učitelé ve škole nebo   uncle Pat. Bohužel nemají v   metráži celovečerního filmu   moc prostoru, a tak se   nedozvíte, že uncle Pat je   trochu retardovaný, protože   ho, jak bylo Frankovi   vysvětlováno, ho v mládí   pustili na hlavu.

Kulisy jsou působivé, jen   snad trochu kýčovité a   přehnané. V Limericku rozhodně   neprší tolik jako při biblické   potopě.

Přečtěte si knížku a film   si snad raději půjčte jiný.