Jeden z prvních filmových   pokusů fenomenálního   australského režiséra Petera   Weira a hned vynikající.   Poměrně náročný snímek, který   je založen na budování   atmosféry. Nejvyšší   ohodnocení.

Vždycky jsem si říkal, že s   těmihle jednopohlavními   školami a internáty není něco   v pořádku, obzvlášť s těmi   dívčími. Zde na komunitu   studentek a jejich učitelek   působí jako rozkladný faktor   mysteriózní zmizení několika   členek tohoto nepřirozeného a   bizarního společenství, hlavně   pak zmizení krásné a všemi   milované Mirandy, která spíše   než přítelkyni představuje pro   dívky objekt intimních   milostných tužeb. Když ale ten   babinec pozorujete, říkáte si,   že by každopádně bylo jen   otázkou času, než by se   všechny ty utajené lesbičky,   závistivé mrchy, emocionálně   nestabilní jednotlivkyně,   vyčpělé staré panny a v   praktickém životě nepoužitelné   ženy a dívky zřítily rovnou do   pekel. Já samostatné a silné   ženy podporuji, zde po nich   ale až na výjimky (Sara) není   stopy.
Peter Weir   natočil vrstevnatý film o boji   s předsudky, s morálními   zásadami, s hloupými a   zvětralými tradicemi a s   vlastním svědomím, který není   lehké strávit, protože je   složité ho již jen sledovat.   Za odlišných okolností krásná   krajina zde působí depresivně,   strašidelné skály záměrně   připomínají lidské tváře a   divák si neustále připadá,   jako by měl úpal. Do toho   všeho hraje místy pozitivněji,   ale hlavně depresivněji a   temněji hudba, která jako by   upozorňovala, že tady není   něco v pořádku – někdo lže,   někdo nenávidí, někdo miluje,   ale všichni mají tajemství,   která je sžírají, dokud toho   jistého člověka nezničí, nebo   se s bolestmi nevyderou na   povrch. Temně tajemný film o   temných tajemstvích.

Perfektní začátek (myšleno do   doby než se děvčata ztratí),   ten kontrast mladičkých   zasněných v bělonkých   šatičkách pobíhajících   školaček s majestátní   zalesněnou horou, po které   ladně pobíhají a překračují   potůčky, vážně stojí za to. A   pak hups, a už filmek ztrácí   grády, ubíhá kamsi dosti   pomalinku a nejhorší je, že se   nikam nedobere, takže závěr si   udělá každý sám. Jinak k   žádnému herci / herečce jsem   nijak během sledování zvlášť   nepřilnula, oni ani neměli moc   šancí se předvést, všecko   "visí" na hoře:-)   Každopádně dokonalá kamera   slaďující se s hudbou, to mám   moc ráda:)