Revolta
Miluji Jeffa. Jsem neskutečně   šťastna, že se v posledních   letech na stará kolena zase   vátil do světa filmu. Miluji   jeho rošťáctví. Miluji To, že   je pořád klukem. To, že si ze   sebe umí udělat legraci.   Dlouhé vlasy, staré hadry,   alkohol, stará dobrá tráva,   bohémství, blbé kecy...   Miluji To, že tohle vše je bez   pár drobečků atributem každého   jeho filmu, a že i přesto jej   nepovažujeme za starého   blázna, a to protože je   famózní, charismatický,   starý-mladý, pokorný,   střízlivý, mimo, dokonalý   člověk. Tento snímek je mou   srdcovou záležitostí, protože   mi přináší vzpomínky. Doplňen   mému srdci lahodícím songem,   opilou whisky a krásnou   přírodou je pro mne tou pravou   Amerikou a já se pro ní stala   vlastníkem "Crazy   Heart"... nemohu dát méně   než 10* ani kdybych chtěla. A   já nechci...

Přesto, že country není můj   čálek čaje, mě tento film   velmi oslovil a přitáhl. Vše   se odehrávalo tak nějak na   jednu stranu smutně a   pochmurně a na druhou svižně a   v rytmu. Snímek mi trošičku   připoměl Wrestlera, především   díky zaměření na zestárlou   hvězdu, která vlastně nemá nic   a neví ani kde najít útěchu.   Crazy Heart, ale pro mě bylo   podstatně emotivnější a   rozhodně doporučuji.

Ještě pár takových pěkných   filmů a ze mě se snad stane   milovník country. Jeff Bridges   ovšem zraje jako víno a tohle   byl v jeho podání vskutku   herecký koncert.

Nenásilná romantika, kterou   naštěstí nezakončí tradiční   patos. Příjemná hudba,   jednoduchý příběh. Film   nenabídne nic převratného, ale   zároveň nenudí. V podstatě   nemám co vytknout.

Bláznivé srdce
"Jeden z mých   nejoblíbenějších herců Jeff   Bridges, to musím vidět,"   říkal jsem si, když jsem   náhodou narazil na tento film.   Bohužel už mi nějak unikla   informace, že zde můj favorit   hraje country zpěváka. Zde   nastal kámen úrazu. Tomuto   hudebnímu stylu moc neholduji   a jelikož celý snímek byl   proplétán nejrůznější country   hudbou, nemohl jsem přijít   Bláznivému srdci na chuť. K   tomu mi navíc celý příběh   přišel na stejný způsob, jako   písničky co jsem slýchával u   táboráku. Nezáživné, o ničem,   celkově bez ducha. Navíc celé   tempo bylo pomalé a já pořád   čekal až se zase začne něco   dít (dlouhé a nekonečné   desítky minut). A když už se   něco dělo, nestálo to nakonec   za nic. Celkově mi to přišlo   jako story nějakého rockera,   jenom podáno o sto decibelů   jemněji, aby k tomu měli   přístup i děti. Osobně jsem   nevěděl, že tito zpěváci žijí   nějak výjimečně. Z reálných   osob znám jen Nedvěda (i když   si ani pořádně nejsem jist,   jestli to co hraje je ještě   country nebo už folk) a ten mi   nějak extra odvázanej   nepřijde...