žádné strachy, je to depresivní
Občas jsem se děsil, že to   bude romance. Občas jsem se   ošklíbal, jak je to exaltované   a prvoplánové. Pár   nejprofláknutějších klišé z   Greys Anatomy nebo E.R.   Okrasné vyřezávání zeleniny a   dětská prostituce. Luxusní   interiéry a bungalow na   thajské pláži. Nakonec ale nic   nepřeváží - ať už z   potměšilosti nebo jen z   bezradnosti.

Je   podivně uspokojivé, že přesto,   že z Vás většinu filmu   prvoplánově ždímou emoce,   nevěřím, že se hlavní postavy   změní. Jakoby nad nimi film   lámal hůl. A ta jediná katarze   má sotva ekonomicky šanci, aby   vytrvala.

Příběh je fakt banální,   ale asi to znamená, jak   banální a bezmocné životy   žijeme, ať už jsme chudí nebo   bohatí, nenažraní konzumenti   nebo sběrači odpadků,   bezvýznamní nebo slavní,   slizký právník co se jen fláká   nebo krásná doktorka co   zachraňuje týrané děti.

Líbilo se mi to.   Je to působivý film, který   občas vypadá hodně mile a   mezitím často závažně. Ale   uznávám, že vlastně není o   ničem a na konci Vás opustí a   ponechá sama sobě. Což je   možná to nejlepší, co se s tím   dalo dělat.