Nikdy bych nevěřil, že mě   dostane, víceméně banální,   prvoplánově citově vydírající   barevně kýčovitý příběh.   Dojetím jsem téměř jihnul. A   když zastřelili Wallaceho,   nebo když z úst umírajícího   Mystika vylétali ptáci, mnoho   nechybělo aby ukápla i nějaká   slzička. Asi stárnu. Po   vizuální stránce je film   dokonalý od prvního do   posledního záběru. Úvodní   černobílá titulková scéna, děj   odehrávající se v realitě i   vyprávěný příběh, jsou pastvou   pro oči, a to mohu měrou   vrchovatou. Taktéž je skvělá i   hudba. Jak nemusím dětské   herce, tak i ta holčička to   zahrála skvěle. Propojení   skutečnosti (Alexandriina   fantasie) s vyprávěným   příběhem pomocí osob   vyskytujících se v obou   „realitách“ , přizpůsobování   děje příběhu s momentální   situací v realitě a promítání   psychického rozpoložení   vypravěče do chování   smyšlených postav je více než   zdařilé. Zkrátka, jen ztěžka   lze najít nějaký závaznější   nedostatek, snad jen obsazení,   i když, obsadit do hlavních   rolí světové herecké hvězdy,   jež by na sebe strhávaly   pozornost, by bylo spíše na   škodu. Navíc mně film vrátil v   myšlenkách do dob   bezstarostného cestování po   světě, dost lokací ve kterých   se film natáčel, zejména ty   indické, jsem svého času   navštívil.

Obrazově opět dokonalé. Není   to sice již taková obrazová   extáze, jako první Singhův   film - Cela, ale i tak si   divák jistě užije barevné   kostýmy, iluzorní hádanky a   skvostná místa.
Film   nám ukazuje, co vše jsme   schopni udělat, jak bezelstné   je dítě, jak bezvýchodně se ve   svém životě mnohokrát cítíme.   Ale ukazuje nám také, že cesta   z tohoto začarovaného kruhu   přeci jen existujeme. A to je   přeci krásné.
Film, na   který se můžete dívat stále a   stále. Vždy v něm najdete něco   nového, něco krásného, něco   "kouzelného". Dívat   se však pouze v originále,   přízvuky dokreslují celou   atmosféru.

podle zadni strany obalky   filmu jsem si myslela kdo vi   co po alexndrii roy nebude   chtit a nakonec z toho vzeslo   neco jineho bylo to   krasne..nadherne prolinani   smysleneho pribehu a   reality..mioc se mi libilo jak   mala petileta holcicka dala   dospelemu muzi silu zit no   nebo spis ho donutila...:)

The Fall
Film, který nemá obdoby a   těžko se dá popsat. Nemůžu   říct, že se mi líbí, ale   ohromně silně působí na smysly   a city. Výtvarná stránka je   úžasná, autoři se zjevně   inspirovali některými   světovými malíři a ve filmu to   funguje fantasticky (svatební   scéna je tak dokonalá, že mi   nedá klidně spát), stejně jako   použití části druhé věty z   Beethovenovy sedmé symfonie.   Hudba francouzského skladatele   Krishny Levyho je naprosto   rovnocenná obrazům, které   doprovází, a tak jediné, čeho   můžu opravdu litovat, je fakt,   že soundtrack nebyl samostatně   vydán. Nic víc popisovat   nebudu, jen bych všechno   zkazil. Pád rozhodně stojí za   zhlédnutí (a u mě jich bude   ještě mnoho).

The Fall ma v sobe vsechny   aspekty, ktere se mi na   kvalitnim pribehu libi:   vyvazenost, neotrelost,   vizualnost,citlivost,obsazeni   a autenticitu. A co zaber to   Dali.