Ani nevim proč ale tenhle film   mě neuvěřitelně dostal.   Spletenec několika postav,   který se točí kolem soutěže   malých géniů mě zaryl do   křesla až jsem skoro nedýchal.   Už úvodní neuvěřitelné příběhy   byly dokonalé ale co se dělo   potom to ani nedokážu   vysvětlit. Velkou část na   dokonalosti tohoto filmu mají   herci, kteří tady předvádějí   to nejlepší co jen mohou.   Opravdu skvělý film, který vás   vcucne pak tři hodiny žvýká a   nakonec vyplivne.

... „ Divné věci se stávají   pořád" Devět zoufalců,   jsou v těžké depresi, vlečou   sebou traumata z mládí,   bolest, deziluzi a osud nebo   náhoda si s nimi opět pohraje.   Změní jejich plány, zkříží jim   cestu a dojde k setkání. A   něco vznikne ... láska? úcta?   přátelství? ... možná ...   snad. K tomu všemu nádherně   sugestivní písničky Aimee   Mann. Úchvatná záležitost po   všech stránkách ...
„Minulost je za námi, ale   stále nás ovlivňuje“

Ke zhlédnutí Magnolie jsem se   odhodlávala docela dlouho -   přece jenom tři hodiny jsou   tři hodiny. Nakonec mi to   uběhlo strašně rychle a já   nelituju jediné minuty.   Začátek filmu mě moc   nenažhavil, filmařovo sdělení,   že náhody se dějí, působil   dost nejistě... ale má výdrž   byla nakonec odměněna   neskutečnou podívanou a   přiznám se, že mi herci -   hlavně Cruise - vytřeli zrak.   To, co tam Tom vyvádí je něco   tak fascinujícího, že jsem   konečně odhodila všechny   pochyby o jeho hereckém   umění... Julianne Moore   považuji za geniální herečku   už od Hodin. Tady ve mně   vzbudila strašně moc emocí.  
O tomhle klenotu se už   nebudu rozepisovat - prostě si   Magnolii pusťte a nechte se   uchvátit její krásou a   bolestí.

Filmy, ve kterém je hodně   postav je těžké dobře natočit.   Když už se to povede, může z   toho vzniknout takový skvost,   jako je právě Magnolie. Jo,   někdy je to trochu ujetý, ale   právě to je na tom nejlepší.   Geniální je celý film, ale   nejvíc mě zamrazilo, při   poslední vteřině, která   vyjadřuje naději na happy end   v jinak celkem neveselém   filmu. Stojí za to vidět   nejméně dvakrát. Už pro tu   záplavu hereckých es: Julianne   Moore, Tom Cruise, William H.   Macy a další.

Takové filmy se mi moc   líbí.Ikdyž děj je velmi   klidný,je nabitý   emocemi.Stopáž je docela   brutální,ale nevadí mně.Když   jsem viděl Magnolii   poprvé,oněmněl jsem úžasem nad   textem Toma Cruise:))Připadá   mně,že podobný film,když si   odmyslíte nemoci a přidáte   rasové problémy,je snímek   Crash.

Jeden z nejbizardnějších a   nejkrásnějších filmů v   dějinách kinematografie. Tolik   pravdivosti, krutosti a něhy   snad nikde jinde není.

Dokonalý film, který každého   usadí svým strhujícím tempem,   vynikajícími scénami a   herci.
x x x x x x x x   x x x x x x x x x x x x
x x x x x x x x x x x x x   x x x x x x x
x x x x   x x x x x x x x x x x x x x x   x
x x x x x x x x x x   x x x x x x x x x x
x   x x x x x x x x x x x x x x x   x x x x

Vždy je nádej
Určite jeden z najlepších   filmov, čo som videl. No ale   začnem pekne poporiadku. Vždy   som myslel, že Tom Cruise je   jeden z najhorších hercov, ó   ako som sa len mýlil. Na to   som však prišiel až po   zhliadnutí tohto filmu. Zahral   tu toho sexi cvoka excelentne   a musím povedať, že tu je   rozhodne borec a taktiež musím   uznať, že tu hral famózne.   Predpokladám, že tu dostal   svoju životnú rolu. Avšak ani   ostatní nezaostávajú, i keď on   dosť vedie. Herci ako som   spomínal famózni. Čo však   fascinuje najviac, tá   Andersonova vízia. Nechápem   ako mohol prísť na tak   perfektný námet, napísať tak   špičkovo namakaný scenár a   potom to tak elitne   odrežisérovať. K tomu   zaujímavé prostredie a dobrý   výber hudby. O čo tu teda   vlastne ide? Náhody sa   jednoducho stávajú. Už prvé   minúty majú tak trocha   absurdný rozmer, avšak tie vás   presvedčia, že náhody sa   jednoducho stávajú, alebo ešte   lepšie nestávajú, sú bežné, sú   súčasťou našich životov. Tri   krátke príbehy nás pripútajú k   filmu, neskorší zostrih   deviatich osudov ako začínajú,   nás troška zmetie, ale neskôr   sa všetko rozjasňuje a dáva   troška ucelenejší obraz. Potom   začína skutočný filmový   koncert, demonštrácia   režisérovej geniality.   Nasledujúce minúty sa   preplieta deväť rôznych   osudov. Navonok ich nič   nespája, nájdeme medzi nimi   sociálne rozdiely, sú starí i   mladí, slávni i obyčajní,   fyzicky pracujúci, i   moderátori šou. Obyčajný   policajt, bývalá detská   hviezda s problémami v práci,   tak trocha šialená narkomanka,   slávny uvádzač vedomostnej   súťaže, bohatý umierajúci muž,   jeho opatrovateľ, manželka na   konci so silami, uznávaný   moderátor relácie ako zaručene   dostať babu do postele, malý   chlapec s geniálnymi   vedomosťami. Ale všetci majú   čosi spoločné. Sú akosi na dne   s duševnými silami, akosi   začína sa v nich niečo meniť,   lámať, akosi sa dostávajú do   situácie, kde sa zdá byť   všetko stratené. Začínajú   neskutočne silné scény. Tie   osudy sa začínajú preplietať a   miesiť, avšak stále viac   smerujú do beznádeje.   Fascinuje vás ako je to všetko   snímané, strihané,   zobrazované. Napriek tomu, že   film má pomerne slušných 189   minút, tak ani na chvíľu   nenudí. Ja skôr uprednostňujem   dabing (pretože pri titulkoch   nemôžete naplno vychutnávať   chvíľami čo sa deje na   obrazovke), tak tuna mi   titulky nevadili, a mám pocit,   že to ešte prinieslo väčší   zážitok. Originál dialógy,   jednoducho skvelé. Film je   rozumné pozrieť aspoň dvakrát,   predsa len na prvý raz vám   môže dačo uniknúť. Film plynie   ďalej. Všetko sa akosi splieta   a troška znepriehľadňuje,   mnohé veci sa dramatizujú a   cítime, že smerujú k nejakému   neurčitému vrcholu. A hľa,   potom akoby biblická   apokalypsa, žaby. Všade samé   žaby. Tiež som bol chvíľami na   pochybách, ale také veci sa   stávajú (sú doložené pramene,   že skutočne sa také niečo čas   od času stane). Všetko sa   začne kryštalizovať, všetko   končí akosi otvorene. A viete   čo som si hlavne z filmu   odniesol? VŽDY je nádej. Aj   keď už cítite, že niet cesty   ďalej, vždy sa dá pokračovať,   i správnym a dobrým smerom.   Vždy je nádej a nikdy ju   netreba strácať. Film môže   vyznieť drsne. Je tu dosť   manželskej nevery, lží, falše.   Neskutočná sprcha vulgarizmov.   Alebo Frankovho nepríjemného   sexizmu a ponižovania žien v   jeho šou. Veľa smutných   osudov. Čo je však podstatné,   uvedomujú si svoje hriechy a   začínajú bilancovať, začínajú   ľutovať, začínajú sa   ospravedlňovať a uvedomovať si   svoje chyby. I keď dvaja už v   podstate na smrteľnej posteli.   Chvíľami je toto veľdielo   smutné a depresívne, ale   nájdeme tu i pozitívne   postavy, ktorým sa ale celkom   nedarí podľa predstáv. No,   stagnujú povedzme. Myslím tým   napríklad peknú postavu   dobrackého, ale troška   ukecaného policajta, ktorý   hľadá nejakú milú ženu. Máme   tu dobrého ošetrujúceho, ktorý   hľadá Franka. Čo však poteší,   že na konci sa čoraz viac   objavuje nádych nádeje a   šance, že sa všetko v budúcnu   zlepší sú zreteľnejšie viac   ako kedykoľvek predtým. A   samozrejme ľútosť nad svojimi   zlými činmi, ktoré sme   spravili v minulosti a teraz   sa ich aspoň čiastočne snažíme   odčiniť a oľutovať. Nesmieme   ani zabudnúť na mnoho   neskutočne silných scén, pri   ktorých mrazí. Ktoré vo vás   isto niečo zanechajú.   Hysterické výstupy Lindy   napríklad v lekárni alebo u   právnika. Frankove zaručené   rady ako baliť baby. Jeho   neskorší silný interview s tou   novinárkou, ktorý ho slušne   vyviedol z miery. Earlov a   Jimmyho cynizmus. Donnieho   premárnená životná šanca a   túžba po láske a tá smutná   scéna v bare. Veru život nie   je ľahký. Pre mňa neskutočné   prekvapenie tento film a   rozhodne jeden z najlepších   filmových zážitkov. Videl som   to už trikrát, ale   nevylučujem, že si to pozriem   znova. Vďaka tomuto filmu som   si obľúbil Andersona a tiež   jeho ďalší famózny film Až na   krv. Som zvedavý na tie   ostatné. A to som sa k snímku   dostal pomerne náhodne, čo by   bola škoda, keby som ho   obišiel. I keď uznávam, že   nesadne každému. Ja ho však   považujem za fenomenálny počin   a hodnotenie 10 dávam   automaticky, inak nemôžem

Moc bych si přála,
tento film ještě jednou   shlédnout. Takovýto film by   bylo nutno vidět, dle mého   názoru, minimálně desetkrát,   ne-li vícekrát, aby člověk   pochopil a vstřebal vše. Tolik   krásných hereckých výkonů.   Všichni herci předvedli   mimořádné výkony. Úžasné,   napínavé, dojemné, nevím, jaké   superlativy ještě uvést.   Doporučuji každému.

Film je nejen o náhodách,které   se prostě dějí,ale i o   vzájemných vztazích,o   chybách,které děláme,jak se   občas nechováme dobře,jak moc   můžeme ublížit a pak už to   prostě nejde vrátit,ale taky o   odpouštění.Je dokonalý po   všech stránkách včetně   hereckých výkonů.Režisér často   obsazuje herce,kteří se mu   osvědčili a dělá moc   dobře.Tentokrát do svého týmu   přibral Toma Cruise.Musím se   přiznat,že ho moc nemusím,ale   to co předvedl v tomto snímku   mi naprosto vyrazilo   dech.Magnolia patří určitě k   nejlepším filmům jaké kdy byly   natočeny.

hustej film, atmosferou   nacvakanej až po okraj. A to   tempo, furt se něco děje, celé   ty tři hodiny člověk jen zírá   a diví se, sleduje scénu po   scéně až to všechno vygraduje   finální přeprškou žab, což je   jako perlička na dortu.
tenhle film mě zaskočil,   nečekal sem tolik psychologie,   tolik přívalů pocitů, povedená   scéna střídá další výbornou   scénu, která jí ještě   přebíjí...
scénář je   jeden velkej skvost (velká   poklona scénáristovi) a to vše   ještě ve výborné režii s   bezchybnýma hereckýma   výkonama...
úžasné...
...jen mě   mrzí, že sem do teď asi celej   film ještě nepochopil...

Skvostný psychologický film,   který mě dostal tím, že v něm   nebyla snad jediná vteřina u   které by se člověk nudil. Mám   rád filmy u kterých se musí   popřemýšlet, ale Magnolia mi   dala opravdu
zabrat...

mimo cokoli
Málokterý film mě tak   fascinoval, jako Magnolie.   Přiznávám, že velmi primitivně   napoprvé u filmů podléhám   příběhu, snad se dá přirovnat   k melodii u hudby. Jakkoli   vím, že hudba založená jen na   melodii brzo omrzí. Jenže   Magnolii bych přirovnal k   jedinému mohutnému akordu   zahranému zničehonic naplno na   varhany někde v opuštěným   kostele. Nechá mě to pak   ohromenýho a roztřesenýho,   každej tón sám o sobě je nic,   ale každej tam patří. Skoro   všichni herci přehrávají, ale   přesto jim tady věřím a beru   to. A jak diváka připraví   samotný úvod, asi je na místě   neodporovat, protože se   kdykoli může stát úplně   cokoli.

Přiznávám, že tento film mne   zcela uchvátil. Stvořit   příběh, který vás udrží 3   hodiny sedět jako přikované u   obrazovky, tak to teda klobouk   dolů !!! Film o našich   životech. Nic přiumělkovaného.   Prostě famózně natočená   realita lidských osudů... P.S.   Příjemně překvapil svým   hereckým výkonem i T. Cruise   (hrál fakt skvěle), kterého   teda jinak vůbec nemusím

paradni, prekrasnej film, mam   ho moc rada, je do letni   bourkovy noci, a clovek krasne   ceka, kdy zacnou padat zaby...

Film, který zanechává pestrou   směsici silných pocitů,   disponuje nejrůznějšími   prohřešky – drogováním,   starými nezplacenými křivdami,   pochybnými pořady, nevěrami,   povahovou nevyrovnaností... V   hlavní roli vždy lidé. Přitom   se film za to nesnaží tyto   lidi nějak soudit, naopak –   nahlíží na ně tak nějak   důstojně a lidsky, takřka s   pochopením a nesnaží se   unavovat zbytečným siláckým   moralizováním. V tom je   naprosto výjimečný.   Protagonisté se většinou v   silně emotivních situacích   odsuzují sami a divák, někdy   dohnán až k slzám (alespoň u   mě to tak bylo), není rozhodně   ničeho ušetřen.

Co je příčinou našich trápení?   Co nás dohání k šílenství? Co   nás stresuje takovým způsobem,   že už to jednoduše nemůžeme   vydržet, až vybuchneme v   neřízený cholerický záchvat?   To lidé, všelijací lidé v   našem okolí a především ti,   které nejvíce milujeme. A jak   lze dosáhnout klidu a spásy?   Opět prostřednictvím těch, jež   milujeme. Cesta za vykoupením   je ale zatraceně složitá a   může se stát, ba se i mnohdy   stává, že v okamžiku prozření,   který vždy na nově nastoupené   cestě, která má náš život   změnit k lepšímu, přijde, nás   paradoxně náš vlastní zdravý   rozum přivede na bizarní   křižovatku absurdity, z níž   není návratu a na níž se tiše   a nenápadně střetávají osudy   navzájem cizích lidí. Pokud   ovšem... A tady přichází   zlomové „ale“, okamžik, kdy P.   T. Anderson diváka doslova a   do písmene drtí, neboť to, co   přijde, nelze dost dobře   předpokládat, pouze v osudný   moment s otevřenými ústy   sledovat. Má cenu vůbec   rozebírat herecké výkony? O   tom, že Cruise zde podává   možná nejlepší výkon kariéry a   právem lapal po Oscarovi (a   jen taktak, že jej   nezachytil), že Philip Seymour   Hoffman a Julianne Moore jsou   úžasní jako vždy a že William   H. Macy je smolař k pohledání,   netřeba diskutovat. Mnohem   zajímavější je například fakt,   že John C. Reilly zde od   samého počátku podává naprosto   fantastický a typově zcela   přesný výkon, za který bych ho   spolu s Tomem také nominoval   na zlatou sošku. Skvělá je   také kamera, obzvlášť pokud se   jedná o detailnější záběry na   obličeje, a střih. Scénář by   měl dle mého také sedět skoro   každému, neboť je na rozdíl od   jiných, na symbolech daleko   více postavených snímků značně   doslovný. Moc pěkné, dokonce   bych se nevyhýbal ani označení   „malý filmový klenot“.

Takové filmy jako Magnolia   jsou vzácné. Ani ne tak   tématikou jako celkovým   pojetím, zachováním prchavých   okamžiků, náznaků, tichých   výkřiků a celistvostí   jednotlivých příběhů. Každý z   nich osloví, dotkne se člověka   u srdce a zanechá mrazivý   dojem. Můžu se jen směle   připojit k názoru ostatních.   Toma Cruise jsem nikdy nějak   zvlášť neměl v oblibě, ale   jeho herecký výkon v tomhle   filmu byl velice působivý a   dosti možná nejlepší v jeho   kariéře. Čemuž samozřejmě   přispěl i kvalitní scénář...   jen doufám, že den, kdy budou   pršet "žáby" hned   tak nenastane. Na to je snad   ještě příliš brzy.

Po všech stránkách skvěle   odvedená práce. Z hlediska   hereckého obsazení jsem   nenašel jediný slabý článek,   každý do jednoho odehrál svou   roli se vztyčenou hlavou a   vtiskl do ní kus sebe sama.   Kdo mě hlavně potěšil, byl můj   oblíbenec Tom Cruise, ten   vážně zaválel. Ostatní za ním   nebyli vůbec pozadu, ale ať   chceme nebo ne, on je ten, kdo   na sebe strhává největší   pozornost a nabídl toho   opravdu hodně, aby ji udržel.   Příběh samotný je natolik   velký propletenec všemožných   lidských osudů, u kterého se   zdá, že nedokáže držet   pohromadě. Ale on drží, drží   tak, že i přes tu goddammed   délku vydržíte sledovat, co se   před vámi děje a sledujete to   s napětím, plni očekávání, co   bude dál, nevěříte vlastním   očím, když vidíte, jak se to   stále víc a víc podělává, a   když si říkáte, že horší už to   být nemůže, tak to přijde... A   déšť žab? Neuvěřitelné...

Uffff, je těžké se tři hodiny   soustředit na film plný děje s   tolika komplikovanými   postavami. Ale stojí za to!   Tom Cruise mě překvapil svým   hereckým výkonem... Magnolia   je film o tom, že vše se může   stát. A to, co se stane právě   vám záleží jen na   "náhodách"... nebo   osudu?:)

Opravdu složitá mozaika   příběhů několika velmi   zajímavých postav, které se   nakonci spojí v působivý   obrazec. Všechny postavy si s   sebou vlečou nějakou zátěž,ať   už je to minulost nebo tušení   neblahé budoucnosti a po svém   se s ní vyrovnávají.Tento film   hodně staví na hereckých   výkonech.Mně osobně nejvíc   zaujal malý Stanley,který si   náhle uvědomí,že s ním dospělí   (hlavně jeho otec) zacházejí   jako s hračkou a jeho   paralela-přestárlé zázračné   dítě s promrhaným   životem.Neméně zajímavou   postavou byl Frank se svou   show Sveď a smeť,který se svým   vystupováním snaží potlačit   tauma z minulosti.Pořád jsem   si říkala,že tu tvář od někud   znám, ale nemohla jsem ji   zařadit.Titulky mi vyrazily   dech. Takhle přesvědčivě jsem   Toma Cruise ještě hrát   neviděla (škoda, že už úplně   zblbnul)...

Celkem náročný film, jehož   hlavní doménou je napětí,   které tvůrci v divákovi udrží   po většinu filmu. Není zde   sporu o kvalitní filmařské   práci a především o skvělých   hereckých výkonech, velkým   negativem pro mě však byla   délka filmu a né zcela   zajímavý děj. Ten nutil k   mnoha úvahám a především   působil na svědomí   (ospravedlňování se před   jistou smrtí a upřímnost až v   krajních situacích), ale nijak   zvlášť neoslovil zajimavostí   či promyšleností - snad jen   vhodným střihem mezi příběhy.   Film má své kvality, ale   celkový dojem není dle mého   očekávání.

Videl jsem mnoho filmu, ale   zdaleka ne tak depresivnich a   melancholickych. Po filmovem   remeslu neni co vytnout.   Reziser rozhodne vedel, co   dela, tak jako i v Hrisnem   Boogie. Ale ten film je z   devedesati procent utrpeni a   na to, ze ma tri hodiny, tak   je to zbytecny. Ale rozhodne   ve me zanechal neco na dlouhé   premysleni. P.S. Ty zaby byly   strasny.

v kazdym pripade zajimavy..

MAGNOLIA

V   poslední době jsem si řekla,   že se podívám na filmy s   vysokým hodnocením, ať   nepřijdu o nic, co by za to   stálo. Na film Magnolia jsem   se těšila, a to větší bylo   moje zklamání. Upřímně se   divím, proč má film tak vysoké   hodnocení ostatních uživatelů.   Je to film plný hrubostí,   oplzlostí a vulgarismů. Nevím   proč si lidé myslí, že film   vypovídá o skutečném životě   jen tehdy, když je plný   sprostých slov. Nejsem žádná   puritánka, ale co je moc, to   je moc. Celý film je jednou   velkou kakofonií. To, že jsou   jednotlivé příběhy vyprávěny   na přeskáčku, jako mozaika, to   mi nevadilo, ale jestli   zobrazují reálný život   současné Ameriky, pak jsem   neskutečně ráda že žiju tady a   ne tam.
Takže obraz   dnešní Ameriky je přesně   takový: lidé se podvádějí   navzájem, jsou k sobě zlí,   neupřímní, rodičům jsou na   obtíž jejich vlastní děti,   děti se neváží svých rodičů,   stydí se za ně, pohrdají jimi   a na potkání je hrubě urážejí.   O tom, že je společnost, kde   jsou jediným bohem peníze   veskrze zkažená, o tom dávno   víme. A přece se tomuto   „úžasnému světu neomezených   možností“ tolik snažíme   přiblížit a kopírovat ho.   Nevím jak vy, ale já po tomto   netoužím. To bylo jediné   ponaučení z tohoto filmu.   Jinak o podobných hrůzách mezi   lidmi je lepší asi nevědět a   nekazit si poslední zbytek   iluzí.
I tak nevím,   proč vůbec tento film vznikl.  
Kdybych byla pokrytec,   tak bych řekla, že pokud nad   filmem musím přemýšlet dva dny   a stejně nevím co tím chtěl   básník říci, tak se jedná o   opravdové umění, které je nad   mé chápání. A řekla bych:   úžasný film, jen abych se   necítila blbě, že tomu vůbec   nerozumím, a že nechci být za   kulturního barbara. Ale   protože pokrytec nejsem, tak   řeknu rovnou a s klidným   svědomím, že se mi tento film   prostě vůbec nelíbil.
DVD jsem zabalila a   uložila jsem jej tam, kam   opravdu patří - do popelnice   se směsným domovním odpadem.