Určitě to nejlepší z českého   filmu. Zasloužilý Oscar pro   cizojazyčný film. Spolu s   Formanovými, Vláčilovými,   Němcovými a Passerovými filmy   z šedesátých let je to špička.   Nelze hodnotit jinak než   deseti body, i když bych dal i   dvacet. Snímek byl také jako   jediný český film zařazen mezi   100 nejlepších počinů filmové   historie.

Hrabal a Menzel...neni co   dodat. Scéna, kdy výpravčí   hubička razítkuje Zdeničku   Svaou na zadku, to je věc do   té doby nevídaná a zároveň   scéna, na kterou se těšim   pokaždý, když sleduju tenhle   film. Tohle se opravdu moc a   moc povedlo a film má Oscara   jasně zaslouženě.

Geniální!
Sledovat tento film je   opravdová lahůdka. Já si občas   pouštím při svém soukromém   filmfestivalu a stále objevuju   něco nového. Je to prostě   geniální,jak odlehčit krutou   dobu.A nikdy bych si nemyslel,   že Neckář dokáže něco takového   zahrát!100%

Tento film pozná iste   každý,ale neodpustím si jednu   výhradu.
V scéne s   maliarom Hraběm /Císařom?-nie   je to sám Hrabal?/sa v okne   objaví-mikrofón!!!

České filmy ze šedesátých let,   jako je např. i tento, patří k   nejlepším na světě právě   proto, že jsou natočeny   pramálo popisným a doslovným   stylem, až skoro na pomezí   surreálného snu a schizofrenní   nálady, jež je i v tom duševně   nejzdravějším člověku primárně   dominantní a určující vše jeho   konání a myšlení. Přesně tato   a ne jiná optika však dělá   film dobrým filmem. A třebaže   se tu zase všechno točí kolem   ženských a sexu, i když kolem   zuří válka, a Češi, jako   "smějící se bestie"   se dál nerušeně baví po svém,   přesto jsou Ostře sledované   vlaky pořád ještě skvělým   počinem. Krev tuhne nepříjemně   v žilách také při zbytečně   naturalistických ztvárněních   krutosti na zvířatech, jako je   zabíjení králíka nebo násilné   cpaní husy šiškami usměvavou   hospodyní - ale to už je   lidužel takový specificky   český nešvar. Nicméně hodnotím   plným počtem hvězdiček,   zvláště proto, když si   představím, jak by s touž   látkou asi naložil někdo dnes.   Hrůza pomyslet.

Filmový skvost
Už v Perličkách na dně v   povídce Smrt pana Baltazara   ukázal Jíří Menzel svůj   jemnocit pro Hrabalovu poetiku   a v tomto celovečerním debutu   ověnčeným Oscarem jí rozehrál   naplno i v tak prvoplánevě   nehostinném prostředí jakým   byl protektorát. Scénka s   razítky a následné oplétačky   jsou nezapomenutelné a ten   mistrný konec. 100%

Na mojí oblibě tohoto filmu má   velký podíl i V. Neckář, který   tu dokazuje,že, ač výborný   zpěvák, v pohodě by se uživil   i jako neméně dobrý herec.   Železniční tématika byla   spisovateli Hrabalovi   blízká,vždyť několik let sám   jako výpravčí pracoval - a   jeho specialitou prý bylo   odbavování vlaků pískáním na   prsty.

Tento film je bezevšeho klenot   našich filmů skvělé  
dílo pana Menzla.Ten   film je skvěle zahraní a   herecké výkony jsou skvělé.

K vlastnímu filmu asi už není   co dodat, takže perličku:   Vladimír Valenta, který hrál   přednostu, nebyl herec, Menzel   ho odněkud znal a typově se mu   hodil. Valenta pak emigroval   do Kanady, kde pracoval v   autoservisu jako děvečka pro   všechno. Servis byl naproti   kina, a když tam Vlaky hráli,   všimli si ho. No a po   reportáži v TV přišly role ve   filmu, a dokonce nějaké to   natáčení v Holywoodu.

Trosku me mrzelo, ze nemecka   armada tu vypada jako nevinny   zert, ale jinak to je jeden z   nejlepe natocench filmu. A   scena s razitky je jedna s   nejerotictejsich, ktere jsem   kdy videl. Exploze na konci s   halicim se dymem taky nema   chybu.

Film je krásně natočený,   excelují v něm jak Neckář se   Somrem, tak nespočet dalších   hereckých hvězd českého nebe,   ale bohužel mi něco k   dokonalosti chybělo. Možná to   bylo tím ukvapeným koncem, ale   na vyšší známku u mě Ostře   sledované vlaky nedosáhly...

Film vzniklý na základě   skvělého námětu Bohumila   Hrabala, je výbornou podívanou   na přeměnu postpubertálního   mládence v muže. Když se k   tomu přidá režije Jiřího   Menzela vznikají jedinečné   scény s přídavkem poetiky a   vtipu. Navíc má film výraznou   dramatickou základnu. Filmová   lahůdka.

Šťastné setkání debutanta   Jiřího Menzela a pábitele   Bohumila Hrabala. Převést   Hrabala na filmové plátno je   velmi těžké, ale Menzel to   dokáže tak, že hrabalovská   poetika z plátna čiší pomalu   stejně jako z knihy. Výpravčí   Hubička v podání Josefa Somra   je naprosto úchvatný.

Oproti jiným filmům šedesátých   let o něco slabší, méně   invenční, ale zase   stravitelné, takže chápu, že   se to americké akademii   líbilo. Určitě se to vidět   musí, ale oceňoval bych větší   ucelenost příběhu.

Určeno spíše pro příznivce Hrabalova...
...díla. Částečně se názorem   blížím ke komentáři přede   mnou. Nemohu říct, že bych   tento film neměla ráda, to by   mé hodnocení bylo ještě o   hodně nižší, nicméně to není   přímo můj šálek kávy. Ona   hrabalovská tématika je sama o   sobě velmi zvláštní. Je určena   té skupině čtenářů (jedná-li   se o literární podobu), příp.   diváků, kteří jsou naladěni na   takový ten zvláštně poetický   Hrabalův styl. Já jsem asi   trošku na jiné vlně. Pod   vjemem právě čerstvého   shlédnutí tohoto filmu z DVD   nakonec dávám 60 procent.   Uznávám, že ten film má cosi   do sebe, jsou tam místa,   vyznívající až tragikomicky,   ale možná to špatně   chápu...některá místa jsou   zase naopak spíše jakoby   vyznívající do prázdna.   Tématika druhé svět. války mi   nevadí, to naopak beru jako   pozitivum tohoto příběhu.   Příznivci Hrabala nechť mi   odpustí to nižší hodnocení.   Díky:-)

Nemám ten film rád. Mám dojem,   že snímky z Druhé světové   války mají těch Oscarů nějak   moc. Nelíbí se mi tu herecké   výkony, ani pomalý styl   vyprávění.

Přes nesporné objektivní   kvality vysoce ceněného díla   jsem ho viděl jen jednou a   stačilo mi to. Prostě nepatří   mezi mé oblíbené žánry.

Budu zde asi za troubu, ale   mne tento film ničím nezaujal.   Poprvé jsem to vydržel 20   minut, podruhé 40 a dnes jsem   se tedy překonal a díval se do   konce, ale to jen proto, abych   byl v obraze a abych jej mohl   ohodnotit. Krom náznaku   příběhu v závěru, jsem se   okázale nudil. Mne nezajímá   Oskar, ale film jako takový a   tak toto hodnocení dopadlo,   jak dopadlo.