My fair lady
Je skutečně výborný muzikál,   ale nikolivěk nejlepší, jak   jsem si přečetla od kolegy   níže.Tyto věci jsou   pochopitelně vždy velmi   sporné. Mě připadá výborné   třeba Zpívání v dešti,Hello   Dolly, a nebo Za zvuku   hudby.Je to skutečně tak, že   co člověk, to obliba jiného   stylu, takže Elisa Doolitlová   v podání Audrey Hepburn byla   téměř bez vady, jenom si   myslím, že Julie Andrews by   zastala tuto roli neméně   zdatně, a ještě by jí   zazpívala svým krásným znělým   hlasem :o)

Film jsem viděl až po   divadelním představení ve   Vinohradském divadle v roce   1967. Byl jsem tedy připraven   na skvělou podívanou a nebyl   jsem zklamán. Na divadle i ve   filmu byly zkrátka hvězdy   největšího kalibru. Film si   mohu kdykoliv přehrát, bohužel   divadelní podobu jedině s   jinými herci, ale to už by asi   nebylo ono. Škoda, že nebyl   pořízen záznam.

Tak tento film osobně považuji   za jedn z nejlepších muzikálů   všech dob.

Tento muzikál je to   nejklasičtější, co si mezi   klasikou můžete představit.   Nápadité kostýmy, skvělá   hudba, krásný příklad, jak si   jde vyhrát se zvukomalebností   slov a vět. A hlavně -   naprosto úžasná Audrey   Hepburn, které unikl Oskar jen   "díky" tomu, že ji   mimo původní plán přezpívala   Julie Andrews (nominace na   Oskara za The Sound of Music).   Za zmínku stojí i role   profesora Higginse, který   nezpívá, ale spíše recituje.   Mimochodem - toto je jediný   zahraniční film, o kterém vím,   že by zdomácněla původní   hláška: The Rain In Spain   Stays Mainly In The Plain.

Jak udělat z obyčejné,   nevzdělané a svým způsobem i   sprosté holky jemnou,   kultivovanou a poslušnou   dívku? Pošlete na ni Rexe   Harrisona:) Krásný snímek s   ještě krásnější Audrey   Hepburn, který se zalíbí   nejednomu divákovi. Prostě   klasika

Muzikálová klasika
Mám ten film doba a občas se   na něj kouknu. Krásní lidé,   dobré herecké výkony a líbivá   muzika. Měl jsem doma ještě   vinylovou desku jako průřez   muzikálem, který byl nazpíván   profíky a tam platilo, že   dobré aranžmá zážitek ještě   umocní. Muzikál s velkým   "M".

Spolu s muzikálem Za zvuků   hudby jasně nejlepší muzikál   všech dob. Krásné melodie,   nádherná Audrey, super   zpracování. Není víc co   dodávat.

Muzikál, který je pro mě jeden   z nejoblíbenějších je My Fair   Lady. Byl to jeden z prvních,   které jsem viděla, a zároveň   jeden z nejlepších. Příběh   ušmudlané nevzdělané dívky,   která se promění v cílevědomou   ženu je velmi poutavý.   Obsazení hlavní role Audrey   Hepburnovou bylo vynikajícím   Cukorovým krokem. I když   diváci zezačátku moc nadšeni   nebyli, zejména pak Rex   Harrison, Andrey svou roli   zahrála báječně, a jistě si   film získal pozornost hlavně   díky ní. Vůbec nevadilo, že   neměla tak výrazný hlas, aby   jej pustili do éteru. Moc   pěkné jsou však i ostatní   herecké výkony. Například při   pozastavení při ranním   městském shonu, či na   dostizích. Kulisy jsou krásné,   včetně kostýmů. Tento muzikál   nemůže nechat nikoho chladným,   už kvůli hercům, či skvělým   songům. Kdo si alespoň jednou   nezazpíval „A little bit of   luck…“ spolu s tatínkem?

Tento muzikál považuji osobně   za jeden z nejlepších všech   dob. Je to dáno především   skvělým hereckým obsazením v   podání mladičké Audrey Hepburn   coby květinářky Elisy Doolitle   a postaršího profesora   fonetiky Henryho Higginse (Rex   Harrison). Dojemný příběh   chudé dívky, která se s pomocí   profesora fonetiky stává   skutečnou dámou. K tomu   nezapomenutelné melodie...

Filmový muzikál se skvělým   obsazením a nezapomenutelnými   melodiemi, který mně doplňuje   pohodu vánoc a zbývajících dní   v každém roce. Pohádkově   neskutečný příběh chudičké,   ale velmi citlivé a přirozeně   inteligetní mladičké   květinářky, která se pod   vedením profesora Higginse   promění v dámu a nalezne ve   společnosti své místo i velkou   lásku. Snad neskutečný příběh,   který je možná snem každé   dospívající dívenky. Milý a   dojemný filmový příběh.

milý muzikál
Teto film si jistě zamiluje   nejedno děvče. Snad každá   touží po svém princi, který ji   zachrání. V tomto případě se   děvče, mluvící jako dlaždič,   přebývající na ulici, dostane   zcela náhodou k muži, který ji   udělá jinou, lepší... Pokud   máte rádi muzikály, krásný   zpěv, výtečné herecké výkony,   tak s tímto nesáhnete vedle.

Muzikály obecně můžu a to od   té doby co jsem viděl West   Side Story (to už je pěkně   dávno!). K muzikálu "My   Fair Lady" mám osobně   trochu zvláštní vstah, protože   to je první film, kterému jsem   rozuměl v původním znění i bez   titulků. Dá se doporučit i v   jazykovkách pro výuku   angličtiny.

Tento muzikál je klasika   klasik, od které se učí   všichni následovníci. Filmové   zpracování neublížilo   divadelnímu námětu ani v   nejmenším. Také se drží pouze   několika inte/exteriérů a   důraz je dán hlavně na hlavní   postavy a děj, který písně   stmelují (ne rozdělují, jak se   často děje). Audrey je jako   vždy úžasná, Rex Harrison je   starý otrava, ale to může být   jen můj názor :o), který nic   nemění na tom, že podali   výborné herecké výkony oba.

tak tento muzikál mně    
hodně překvapil již   jsem psal že muzikály moc   nemusím ale tohle je jiné   možná je to i obsazením

Tento filmový muzikál je   úžasný, možná zbytečně   dlouhý,ale vše vynahrazují   skvělé herecké výkony,bez   rozdílu. Já miluju křehkost   Audrey Hepburn , její Líza a   její" hejbni svým   zadkem", to se nedá   zapomenout. Pan Higgins v   podání Rexe Harrisona je   přesný suchar nebo ledovec,   který pomalu a jistě se mění v   přítomnosti Lízy. Myslím, že   od takových muzikálů plných   hitů by se měli ostatní učit!

Prostě klasika,britsky honosná   a propracovaná do detailů,což   se projeví hlavně na výpravě   (kostýmy jsou   dokonalé).Samozřejmě nelze   opomenout hudbu a herecké   výkony(pro Audrey Hepburn   společně se Snídaní u   Tiffanyho životní role).No   jo,déšť na španělských   pláních...ááj,íí,éééj,oou:-)

Rozhodně jeden z nejlepších   muzikálů všech dob, ve kterém   roztomilá legenda Audrey   Hepburn řádí a září. Vtip,   špičkové herecké umění a   chytlavá hudba jsou největší   devizy této rozjařené klasiky.   Znalost tohoto snímku je   nezbytností pro každého   filmového fanouška.

zpívání Audrey Hepburn
Podle dokumentu, který jsem   nedávno viděla, měla i pěvecké   party Lízy Doolittleové zpívat   Audrey Hepburnová a dokonce je   i nazpívala. Byl to na ni tak   trochu podraz od tvůrců filmu,   že ty písničky pak dali   nazpívat profesionálce a ty   pak použili ve filmu. Byl to   prý taky důvod, proč za tu   roli Audrey nemohla dostat   Oscara, když "jen"   hrála a nezpívala. Škoda, ty   písničky nazpívané Audrey sice   nejsou dokonalé pěvecky, ale   zní moc hezky a podle mého   názoru civilněji - hodily by   se do toho filmu lépe.

Když se poněkud samolibému,   hodně sarkastickému a   zapřísáhle staromládeneckému   profesoru lingvistiky Henrymu   Higginsovi (Rex Harrison)   připlete do cesty poněkud   nevycválaná a prostořeká a   hodně umolousaná květinářka   Líza Doolittleová (Audrey   Hepburnová) s příšerným   cockney nářečím londýnských   spodních vrstev, ani jeden z   nich netuší, jaké bude mít   toto letmé setkání dvou lidí z   naprosto odlišných světů pro   jejich život důsledky. Nicméně   Líza je tu, v jeho domě, a   výsledkem její žádosti o   poskytnutí jazykového vzdělání   za účelem získání vysněného   místa prodavačky v   květinářství je velmi odvážná   sázka mezi Higginsem a dalším   fonetických nadšencem   plukovníkem Pickeringem o to,   jestli je možné během vražedně   krátkého časového období 6   měsíců vytrénovat Lízu tak, že   bude moci být uvedena na   velvyslanecký ples, prestižní   událost té největší smetánky,   aniž by kdokoliv odhalil její   původ. Rošáda mezilidských   vztahů začíná a po daném   časovém limitu a tvrdém   Higginsově výcviku Líza   skutečně mluví, vypadá a chová   se jako vévodkyně, nicméně   triumfální slavnostní večer   ještě neznamená konec příběhu.   Transformovaná Líza se ani teď   nedočká Higginsovy pochvaly   nebo uznání a navíc netuší, co   bude dál, co si počně se svou   novou podobou a kam vlastně   patří. A jaký dopad má její   nové já na okolí, to staré i   nové? Co její otec -   bezstarostný popelář Alfie,   plukovník Pickering, nebo   zamilovaný mladík se   šlechtickou krví Freddie   Eynsford-Hill a hlavně co   profesor Higgins - ten   především bude potřebovat   pořádnou ránu, aby konečně   prohlédl, a vylezl ze své   ulity ješitnosti...

60. léta znamenala v   americké kinematografii   ohromný rozkvět muzikálů.   Dokladem této vlny je i fakt,   že některá tato kritikou   oceňovaná díla a kasovní   trháky zároveň získala také   prestižní Oscary za nejlepší   filmy. Kromě WEST SIDE STORY   (1961) a ZA ZVUKŮ HUDBY (1965)   do této elitní společnosti   patří i filmová adaptace   stejnojmenného broadwayského   muzikálu MY FAIR LADY (1964).   Ten sklízel na jevišti ohromné   ovace v letech 1956 - 1962 a   tak není divu, že se   producenti filmových   společností o filmová práva   této hudební verze původně   divadelní hry G.B. Shawa   Pygmalion (1912) div   nepoprali. Vítězem se stala   společnost Warner Bros. a   určitě nelitovala, i když   práva spolkla 5.5 miliónů   dolarů z celkového (tehdy   rekordního) 17 mil. rozpočtu.   Okázalé a velkoryse pojaté   kostýmy a výprava, zkušený   režisér George Cukor, pořádná   porce nesmrtelných písní (A.J.   Lerner, Frederick Loewe),   vtipný scénář (A.J. Lerner) a   vynikající herecké obsazení v   hlavních i vedlejších rolích,   to všechno dohromady bylo   receptem dokonale vyvážené   směsice.

Známá   je ovšem také lehce pikantní   záležitost ohledně obsazení   titulní hrdinky. Zatímco   zkušený harcovník Rex Harrison   se z jevištní verze   přestěhoval ve stejné roli   profesora Higginse i na plátna   kin, Jackovi Warnerovi se   nepozdávala filmem dosud   nedotčená a pro filmové diváky   tudíž neznámá anglická herečka   Julie Andrewsová (která roli   hrála 7 let na jevišti), a tak   ji přeobsadil Audrey   Hepburnovou. Ta sice byla v   pěveckých partech dabovaná   Marnie Nixonovou, ale i tak   zůstává dodnes rozum stát, že   její vynikající a   nezapomenutelný výkon (pro   výslednou podobu filmu   stěžejní) zcela opomenula   oscarová porota, když ji ani   nenominovala. Tuto   nespravedlnost ještě podtrhuje   paradoxní fakt, že film jinak   triumfoval v 8 kategoriích,   včetně prostižního nejlepšího   filmu, z celkem 12 nominací   (další sošky: herec - Rex   Harrison, režie, barevná   kamera, výprava, zvuk, hudba,   barevné kostýmy). A   převálcoval tak konkurenční   rodinný muzikál Studia Walta   Disneye MARY POPPINSOVÁ, který   se ovšem mohl chlubit právě   Oscarem pro nejlepší herečku -   debutující J. Andrewsová si   svůj triumf při předávání   (vcelku logicky) náležitě   vychutnala a poděkovala   Warnerovi, že jí tohle   umožnil.Ovšem zákulisní   tahanice jsou už dnes jen   vzpomínkou a my se můžeme   kochat oběma filmy, které nás   dovedou okouzlit i po 40   letech, bez ohledu na to kolik   sošek mají.

Těžko lze hodnotit film, který   je tak slavný a může se pyšnit   takovým hereckým obsazením.   Audrey Hepburnová ukazuje   nádhernou přeměnu z buranky na   nádhernou, aristokraticky se   tvářící dámu. Její mužští   společníci, ti jsou také   výborní. Ncméně by se daly   najít jisté nedokonalosti.   Trochu moíc honosné. Něco mi   tam vadilo.

Hudební Pygmalión...
...dle mého názoru jde o hezký   muzikál, ale nezlobte se, plný   počet bodů mu nedám, přece   jen...nezaujal mne natolik,   abych měla vyloženě chuť se k   němu vracet. Ne, není špatný,   jsou v něm krásné písně,   výprava byla také pojata velmi   precizně, Audrey Hepburn jako   Líza je naprosto okouzlující,   taktéž Rex Harrison, ale   zkrátka nějakou tu rezervičku   vůči pygmaliónovskému příběhu   přece jen mám. Snad bych   uvítala, kdyby byl příběh více   dramatem, s trošku složitější   zápletkou. I divadelní podoba   na prknech Národního divadla   byla sice pěkná, ale nemůžu   říct, že byla výborná. Zkrátka   tomuto tématu něco chybí a   téma, jak vzdělaný profesor   "kultivuje" děvče z   periférie mi přijde už spíš   trošku jako nuda.

www.classic-movies.blog.cz
Klasicky nacancany muzikal s   drahou vypravou, barevnymi   kostymy a chytlavymi pisnemi.   Bohuzel jen na jedno   zhlednuti.