Čejenský bojovník

Zotavující se indiánský bojovník chodí o berli po obchodní stanici, Rebecca plete a dívá se na něj… Rebecca: ,, S berlou vám to už celkem jde. Mohl by jste skočit pro dřevo.“ Sokol: ,, Čejenský bojovník nechodí pro dřevo.“ Rebecca: ,, Cože?“ Sokol: ,, Nosit dřevo je ženská práce…. I vodu…“ Rebecca: Ne tam, odkud pocházím já. Co jste to za gentlemana!?“ Sokol: ,, Ne moc chytrá žena se má co učit.“

Čejen Sokol sedí na posteli, jí a ptá se Rebeccy.. Sokol: ,, Co uděláte až přijde dítě?“ Rebecca: ,, To ještě nevím….“ Sokol: ,, Jste dobrá žena. Ne příliš chytrá, ale dobrá.“

Zraněný čejenský bojovník Sokol sedící na posteli v obchodní stanici se ptá Rebeccy… Sokol: ,, Kde mám šaty?“ Rebecca: ,, Vysvlékla jsem vás, byly třeba vyprat.“ Sokol udiveně na ni zírá… Rebecca: ,, Také jsem z toho nebyla nadšená.“

Zatímco vážně zraněný indián Sokol leží přivázaný k posteli v obchodní stanici, Rebecca pohřbila nedaleko od ní svého manžela Matthewa a nadává u jeho hrobu.... Rebecca: ,, Nechci přijít o naše děťátko Matthew, to dítě je všechno co mi po tobě zůstalo... Vybarvil si se!..... Zmizel si, nechal ses zabít...Jak ho teď vychovám?... Bez otce... Mám tam jednoho postřeleného indiána a asi mi tam umře... A jestli přežije, znásilní mě a udělá ze mě indiánskou ženu... Doufám, že tam kde jsi je pořádně horko!" Rebecca dál pláče na jeho hrobě... Rebecca: ,,Vím, byl si dobrák... A chtěl si být dobrým manželem... Pan Burkley měl pravdu, byl si trouba."