Dívka v modrém

Komtesa Blanka chválí hraběti jeho sídlo: Zámek to přesličný- mě sídlo otcovské připomíná... Hrabě lichotí: Vaše krása zvýšila jeho lesk, komteso! Blanka: Jistě šťasten jsi, že ujec ti jej odkázal! Hrabě ironicky: On mě nikdy neměl rád- a tohle byla jeho poslední zlomyslnost! Udivená Blanka: Jak podivně mluvíš, hrabě- proč zlomyslnost? Hrabě: Víte komteso, co to znamená udržovat pětapadesát pokojů? Na to ztratím všecko, co mám- ten zámek mě přivede na mizinu!

Pacovský se na plese ptá: A co vy myslíte o té Heliandě, pane profesore? Překvapený profesor: Ale ovšem- to je známá, neprobádaná země. Lidé prý tam žijí a oblékají se jako před několika sty lety...

Komtesa Blanka: Vše marno- já s tebou v tvém domě dlít budu, jelikož majetkem tvojim jsem... Notář Karas: Tak vidíš- to není pravda! Ty jsi součástí pozůstalostního inventáře a v dražbě tě nikdo nechtěl ani za vyvolávací cenu! Tak a teď to víš!

Notář Karas: Uvažte, taková mladá dívka- no tak, řekněme 318 let stará mladá dívka nemůže se mnou bydlet- co by tomu řekli lidé, co by tomu řekl památkový úřad...?