Doba ledová

Manfred: Podívej se mu do kalhot. Sid: Co? Manfred: No když se vydělá, kam to asi půjde? Sid: Ti lidi jsou odporní. Manfred: No tak dělej. Koukni se tam. Sid: A proč se mám koukat já? Manfred: Protože ty jsi ho chtěl vrátit! Protože seš malej, bezvýznamnej a protože jinak ti jednu vrazím! Sid: A proč ještě? Manfred: Tak dělej!

Sid: Já jsem génius! Od teďka o mně mluvte jako o Sidovi, pánu plamenů. Manfred: Hele, ty pane plamenů, hoří ti ocas. (Sid začne pobíhat, Diego ho uhasí.) Sid: Díky. A já ti od teďka budu říkat Diego, ... Diego: ... pán tvého života a smrti! Sid: Oooh! Diego: Nee. To byl jen vtip, ty malej nekňubo

Diego: Jsem Diego, příteli. Manfred: Manfred. A nejsem tvůj přítel

Manfred: Když si najdeš družku, máš jí být věrný. Ty navíc i vděčný. Teď už mi dej pokoj.