Hřiště

Film víceméně bezvýznamný a snadno zapomenutelný. Jakési mravní a společenské poselství, které se v něm dá rozklíčovat je dnes již příliš zaprášené a vyčpělé než aby dokázalo někoho oslovit. Film je dnes zajímavý jen tím, že šlo o poslední filmovou práci Karla Högera a naopak o filmový debut tří dnes významných herců Jiřího Bartošky, Karla Heřmánka a Vladimíra Kratiny.

No, už po dvaceti minutách jsem tušil ztracený čas a přinesl si brambory a začal je škrábat. Aby to byl čas strávený užitečně. Tupé dialogy typu půjdeš na dálnici - půjdeš do kanceláře se opakovaly, aby se pak změnily na ještě tupější dialogy, nakreslíš projekt – nenakreslíš projekt. Mezitím občas hnusná „hudba“ a do toho poskakuje Bartoška u rýsovacího prkna. Téma je to jistě důležité, bez těžce pracujících architektů by se svět neobešel. Tohle by prostě nestálo za nic ani jako inscenace. 201512059149/9209

Nezáživný film z doby minulé. Herectví J. Bartošky má větší náboj v jeho zralejším věku. Jeho postava tápající mezi cestou podvodu a poctivosti není příliš přesvědčivá. Též ke K. Högerovi role příliš zaměstnaného otce příliš nesedla. Film je navíc i přes klasickou stopáž neuvěřitelně rozvleklý. Bodíky uděluji jen za vzácné zazamenání mladičké Evy Čeřovské, předčasně zemřelé, v roli Ivany.