Hobit: Šmakova dračí poušť

Film celkem ušel. Několik známých tváří z Pána prstenu, jako třeba Orlando Bloom, coby Legolas nebo Ian McKellen, coby Gandalf. Překvapila mě proměna Evangeline Lilly, jež známe ze seriálu Ztraceni. Vůbec jsem ji nemohla poznat. Snímek měl několik částí - oddechové, napínavé a uprostřed filmu 20 minutovou přestávku :-D. Občas jsem se bála, jednou sebou i cukla. Ovšem mě ale mrzí, že konec byl otevřený. A tak abych zjistila, jak to vlastně dopadne (případně bude pokračovat), musím zavítat na další díl. Asi tomu začnu říkat Hobití sága :-D. Vše ve velmi příjemné společnosti uživatele Rocky4.

Problém druhých dílů je ten, že nikde nezačínají a nikde nekončí. Zatímco Dvě věže jsem rozdýchávala dost dlouho, u druhého Hobita jsem si prostřední část vychutnala více než první. Nikdo mi nemusel představovat trpaslíky a že jich je, občas jsem měla v různých průletech krajinou tendenci je počítat:-) Přítomnost Legolase a Tauriel jsem překousla, nejsem takový detailista jako u Pána prstenů, kde bylo načteno do posledního písmenka. Kdo mě vyloženě štval, tak Thranduil, být elfem, nejenom lesním, provedu palácový převrat. Skupina se opět rozdělila, jako v Pánovi prstenů. Nevím co Iana McKellena v jeho věku láká na tom, účastnit se fimů jako Hobit a nechat s sebou tak mlátit o zeď apod. Efektní scény se Šmakem a jeho český dabing slušné, ze začátku si s Bilbem hrál jak kočka s myší, než nechal převládnout svoje pyšné dračí já. Samostatnou kapitolou byl pro mě Richard Armitage v roli Thorina, což teda nechci být hnidopich, ale vzhledem k jeho velikosti (výšce) se měli laskavě výrobci protetiky domluvit s maskéry a sladit velikost jeho rukou a celkově postavy vůbec. Protože, zejména ve scéně, když otevírá Osamělou horu, je vidět, jak neúměrně má zvětšené ruce ke své postavě. Tady soudruzi z New line cinema udělali trochu chybu:-) Ale tento detail nedokázal pokazit celkový dobrý dojem z druhého Hobita.

Jako fanda této literatury jsem se přirozeně těšil i na její filmové zpracování. Rok se sešel s rokem a máme tu druhý díl filmové trilogie natáčené podle knihy, která je dost útlá na to, aby se daly natočit tři snímky. A na filmu je to vidět. Když o tom popřemýšlíte, přestože sledujete bezmála tříhodinový film plný akcí, tak se vlastně dohromady nic nestalo. Ten děj se z místa pohnul asi tak jako dvacet dílů jihoamerické telenovely. Jinak na snímek budu hodný. Má to, co dneska průměrný divák nežádoucí nějaké velké filmové umění, chce. Je tu plno akce, nenudíte se. Je tu plno zvláštních efektů, triků a výpravy. Je tedy co na velkém plátně obdivovat. Nabízí se nyní srovnání s filmem Pán prstenů. Nelze to srovnat. Je to něco jiného a hodně se od tvůrců očekává. Hrdinové příběhu se stávají anonymními a nijak nejsou divákovi blízcí. Nejsou mu totiž představováni tak, jak se to dělo právě v Pánovi prstenů. Co vlastně víme o jednotlivých trpaslících? Co vlastně víme o té elfce Tauriel? Tu si tam Jackson doplnil, aby v tom ději byla alespoň nějaká žena. Ta má samozřejmě oči pro jednoho z trpaslíků, Kiliho. Mohou se vůbec v Tolkienově světě křížit druhy? Na závěr mi dovolte otázku, kterou si pokládám. Při konfliktu se skřety v tom jezerním městě se ten hlavní skřet dá najednou na úprk. A já se ptám, kde vzal najednou Legolas koně, na kterém onoho skřeta začal pronásledovat? Snad mi někdo odpoví.

Zatímco v prvním díle byl ještě nějaký tenký náznak toho, že se jedná o knižní adaptaci, druhý díl nemá s původním Tolkienovým dílem už nic společného. Aspoň dostaneš něco navíc, ne, snažila se mojí negaci zpozitivnět jedna krásná slečna. No jo, ale to je jako když si objednám Absolutku a oni mi místo toho dají Johnyho Wolkera. Možná jsem na tom nakonec vydělal, ale já měl prostě chuť na slibovanou vodku a whisku cítím jako podvod. Navíc tohle fantasy je založené jen na efektech a na 3D, příběh je až někde hodně hodně v pozadí. No jo, jenže já slíbil tátovi, že svátky budu trávit s rodinou a tak jsem musel do kina vyrazit s ním. Takže 3D verze padla, protože jeho z toho bolí oči. To nejhorší mi ale přichystala slečna, která se k nám připojila. Česky neumí, což neměl být u tohoto filmu problém. Jenže pokaždé když už jsem se do filmu zažral, vyrušila mě z elfího světa prosbou o to, abych jí překládal titulky pod skřetí a elfí řečí. Takže v tom nejlepším, když už jsem si Hobita začínal užívat, se vedle mě ozvalo Co říkal?...