Pohádka z šafránové louky

Jedna z mých nejoblíbenějších televizních pohádek. Dokonce jsem jí často vyprávěl před pětatřiceti lety svým synům před spaním, volným překladem. Došlo k tomu, že kluci každý večer vyžadovali povídání o Jedunovi a Medunovi a víle Píčulce, už nevím, kdo z nás to zkomolil. Nicméně Petr Nárožný tím začal svou plejádu pohádkových postaviček, kdy byl vždy výborný. No a Nesvadba dobře začal a hůře skončil. Můj názor je, že každá televizní pohádka by měla trvat maximálně 45 minut a vejde se vždy to nejlepší.

Roztomilá věcička s krásnou Terezkou Pokornou. I pan Nárožný stojí za zmínku. Takže to celé kazí jen Nesvadba. Tohle mohu i vícekrát po sobě. Proč, to netuším, prostě se mi to líbí.

Tahle pohádka se myslím dětem líbí - aspoň těm našim určitě, a mne se taky líbila, když jsem ji viděl cobi kluk. Pohádka má vše co má mít - dva celkem legrační skřítky(jednoho mladého, jednoho staršího) co bydlí v salaši spolu s pastevcem, i vílu ze studánky a když se do toho ještě zamíchá láska, tak je o zábavu a i trochu legrace postaráno. Jen na okraj - velice povedená je scéna jak pastevec nastraží na stole hrníček, do kterého se chytne jeden skřítek. Pohádku doporučuji ke shlédnutí pro její hezké zpracování,kostýmy a makety a její vtipnost a laskavost.