Saw 2

Hra pokračuje ve druhé části děsivé série. Považuji ji za kvalitní horor. Tedy stále po shlédnutí prvních dvou dílů. Příběh udrží v napětí vaši pozornost a přichystá Vám nejedno překvapení. Překvapení je to tedy pro ty, jenž sledují příběh poprvé. Opět je skupina lidí vystavena těžké zkoužce, při které jde o život. Hra mele jednoho hráče za druhým. Přežije někdo? Přežije syn policisty, jehož práce je více než pochybná?

Druhé pokračování na sebe nenechalo dlouho čekat, i když za ním stojí jiný režisér. Série Saw staví nejen na brutalitě, ale také na originalitě, v případě druhého dílu se dá mluvit jen o tom druhém, protože ty brutální krvavá jatka tady nejsou, což neznamená, že je to špatně, ostatně je to na divácích jak se s tím popasují. V druhém díle se podíváme do domu ve kterém se nachází víc pastí pro víc lidí a dokonce opět uvidíme dobře známou tvář a tou není nikdo jiný než Amanda z předchozího dílu. Dokonce si užijeme na vlastní oči i Skládačkového vraha v podání Tobina Bella. Pár vydařených pastí tam bylo a přesto, že dvojky jako pokračování bývají poměrně slabé, tak se s tímhle problémem nemusí potýkat Saw 2. Opět vynikající hudba, více hlavních hrdinů, parádní pastičky a Saw si pořád drží ten koncept puzzle, takže jakmile skončí poslední scéna vidíte celý obraz, protože do sebe všechno perfektně zapadá. Solidní pokračování, které sérii nedělá žádnou ostudu.

Druhý zářez do kultovní série přichází s ambicí, která je, snad i očekávaně, mnohem drastičtější, zvrácenější a psychologicky vyhrocenější než jeho komorní předchůdce. Přesto se tvůrci nevyhnuli silné inspiraci žánrovým milníkem, kterým byla v roce 1997 „Kostka“. Zatímco první díl nás věznil v jedné špinavé koupelně, pokračování rozšiřuje hřiště a nasazuje masku policejního thrilleru. Tato žánrová fúze se ukázala být trefou do černého. Díky ní se daří budovat postupné psychedelično a nucený proces „přistoupení na hru“ s nebývalou intenzitou. Počáteční klid, vnášený do děje policejním vyšetřováním, se skrze šokující indicie mění v mrazivou hrůzu. Mesiášský psychopat Jigsaw se vrací v plné polní, aby ve jménu vlastní pokřivené spravedlnosti nabídl „šanci“ nejrůznějším existencím. Těm, na které byla ruka zákona krátká, nyní nezbývá než vykoupit své hříchy vlastní krví. Navzdory Jigsawovým filozofickým promluvám o hodnotě života však snímek nestojí na geniální dramatizaci, ale na hraničně absurdních situacích. Tvůrci se nesnaží o hluboké osvětlení vrahových motivací. Místo toho diváka rafinovaně nutí kličkovat mezi podstatou věci a čirou zvráceností. Atmosféra houstne díky agresivní kameře, přeexponovaným střihovým trikům a neogotickému soundtracku, kterému sekunduje naturalistický hnus a překvapivě i špetka melodramatu. Výsledkem je audiovizuální útok na smysly, který definoval podobu hororu pro celou jednu dekádu.

Pro mě nezajímavé pokračování, které nemělo atmosféru a napětí první "PILY" a pak už nastala lavina "x" dílů opakujíc to samé. U mě je kult "jednička" dálší pokračování NE...